FLUKE: Jak bezpečně na životně nebezpečnou elektřinu?

25.06.2012 9:00

Elektřina je jedním ze základů moderní lidské civilizace již dlouhou dobu. Oprávněně se o ni říká, že je to dobrý sluha, ale opravdu velmi zlý pán.

FLUKE: Jak bezpečně na životně nebezpečnou elektřinu?
Foto: Fluke
Popisek: Společnost Fluke Corporation

Často dochází k poškození majetku, úrazům a bohužel i k úmrtím způsobeným elektrickým proudem. Někdy jde o příčiny neovlivnitelné, v drtivé většině případů jde ovšem o důsledky, kterým šlo snadno předejít.

Lidské tělo je díky svému složení a přítomnosti vody schopné vést elektrický proud a i při měření elektrických veličin či testování elektrických obvodů může dojít ke zranění či úmrtí. Aby k těmto fatálním situacím nedocházelo, existuje řada norem a zákonných předpisů – v České republice je i laickou veřejností dobře známá tzv. padesátka, tedy vyhláška č. 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Ne každý ale samozřejmě všechna zákonná ustanovení zná a dokáže je v praxi uplatňovat, mnohé z těchto ustanovení je ovšem možné převést na srozumitelné rady. A o jaké rady jde?

Rada první

Je-li to jen trochu možné, měla by veškerá práce probíhat na odpojeném obvodu/zařízení. Naneštěstí ne u všech obvodů „tvářících se“ jako odpojených od sítě tomu skutečně tak je. Někdy jde o chybu v zapojení (například vypínač nepřeruší fázi), někdy v chybné lidské úvaze (například vypnutí hlavního jističe v bytě nevypne obvod centrálního větrání). Není-li možné zjistit, zda je daný obvod „živý“, je k němu nezbytné přistupovat tak, jako kdyby odpojený nebyl.

Rada druhá

Velmi důležitým preventivním opatřením je výběr kvalitního a pro účel použití vhodného měřícího/testovacího přístroje. Na trhu je k dispozici velké množství přístrojů všech možných značek, zásadní je však několik parametrů, které v mezních situacích mohou zabránit poškození zdraví či majetku. Na konkrétním přístroji se nevyplácí šetřit a naprostým tabu by měl být nákup na tržnici nebo od neprověřených dodavatelů.

Kategorie - Vždy je vhodné vybrat si pro práci takový přístroj, jehož kategorie a maximální rozsahy jsou vyšší, než které by při měření mohly přijít do úvahy. Rozumnou a nejčastěji aplikovanou volbou jsou přístroje pro 1000 či 600 voltů v kategorii CAT III nebo pro 600 voltů v kategorii CAT IV.

Certifikace - Důležité je, zda přístroj prošel testováním nezávislých zkušebních laboratoří, například UL v USA a VDE či TüV v Evropě. Tím je zaručeno, že měřené hodnoty budou odpovídat skutečnosti. Příslušné symboly laboratoří i označení dvojité izolace bývají uvedeny na zadní straně přístroje.

Ochrana proti vlastní destrukci - K dispozici by měla být vnitřní ochrana proti poškození způsobenému nesprávným připojením/použitím přístroje, součástí musí být také odpovídající pojistka. V neposlední řadě je nezbytné, aby skutečné vlastnosti a hodnoty přístroje odpovídaly technické specifikaci uvedené v dokumentaci/návodu k obsluze.

Příslušenství - Kvalitní by měly být také měřící kabely, žádoucí je jejich vybavení krytými konektory a dvojitou izolací při minimální délce nekrytých vodičů, protiskluzové provedení a certifikace pro stejnou či vyšší kategorii, než je kategorie přístroje.

Odolnost – Měřící přístroj by měl sloužit jako nástroj a jeho odolnost proti pádům zajišťuje vyšší bezpečnost i pro danou osobu. Veškerá pozornost uživatele se tak může zaměřit na bezpečnost proti úrazu elektrickým proudem a bez obav, že se měřící přístroj poškrábe nebo rozbije.

Rada třetí

S výběrem vhodného pracovního nástroje úzce souvisí i výběr vhodných ochranných pomůcek. V maximální míře by měly využívány izolované pomocné nástroje, bezpečnostní brýle/obličejový štít a izolované rukavice. Při práci by měly být z těla odstraněny hodinky, šperky či jiné potenciálně vodivé předměty. Vhodná pracovní výbava zahrnuje i dostatečně izolovanou podložku a ohnivzdorných oděv – úrazy způsobené elektřinou jsou často v důsledku vzplanutí oblečení.

Rada čtvrtá

Žádný měřící/testovací přístroj nemá nekonečnou životnost ani není stoprocentně odolný například vůči pádu či polití tekutinou. Před vlastním použitím jakéhokoli přístroje je proto nezbytné provést jeho důslednou kontrolu.

Je vhodné se zaměřit zejména na vizuálně viditelné poškození (praskliny, porušení izolace, zlomené či zdeformované vodiče, poškozené displeje apod.), na ověření aktuálního stavu baterií či používaných externích zdrojů i na prověření odporu měřících kabelů – za dobrou hodnotu je považováno 0,1-0,3 Ohm. Disponuje-li přístroj funkcemi pro testování sama sebe, měly by být tyto funkce využívány za situací a v intervalech určených výrobcem a popsaných v návodu.

Rada pátá

Bezpečnost práce se systémy pod napětím výrazně zvyšují léty ověřené postupy, které by si měl osvojit každý, kdo má s „živými“ obvody přijít do styku.

První pravidlo říká, že nejprve by měl být měřící/testovací přístroj připojen k zemnící části obvodu, teprve poté k části s fází/kladným napětím. Bohužel ne vždy jsou jednotlivé části obvodu zapojeny dle příslušných norem, například mohou být nesprávně označeny jednotlivé vodiče. V případě nejasnosti lze v některých případech prověřit jednotlivé vodiče například fázovou zkoušečkou.

Druhé pravidlo označované někdy jako tříkrokový test je uplatňováno ve chvíli, kdy je nutné zjistit, zda prověřovaná část obvodu je pod napětím. V prvním kroku je provedeno měření na obvodu, o kterém je stoprocentně známo, že je funkční (pod napětím). Ve druhém kroku je provedeno měření na cílovém obvodu a ve třetím pak opět na funkčním obvodu, aby bylo vyloučeno případné poškození přístroje ve druhém kroku.

Další pravidlo připomíná, aby byl měřící/testovací přístroj odložen vždy, kdy není prováděno měření či testování. Ruka je tak zcela k dispozici pro další činnosti a člověk není vystaven ani účinkům přechodových jevů.

Čtvrté a poslední pravidlo, které zachránilo nemnoho životů je starý elektrikářský trik – při měření by měla být vždy jedna ruka v kapse. Díky práci s jednou rukou nemůže dojít k uzavření okruhu přes lidskou hruď a tedy ani přes srdce. Samozřejmě ne vždy je toto pravidlo bezpečně uplatnitelné.

Respekt především

Je tedy nutné se při práci s elektrickým proudem/elektrickým napětím bát? V tom zdravém slova smyslu je třeba mít před elektřinou respekt – při dodržení pravidel zajišťujících i stoprocentní zabránění vzniku škod na majetku a zdraví ovšem není strach na místě. Ostatně, přemíra strachu zase vede k případnému selhání lidského faktoru, což je při práci s elektřinou také nežádoucí. Důležité je vědět, co a proč může škody způsobit, jak nežádoucím dopadům předcházet a používat spolehlivé a certifikované měřicí přístroje.

Připraveno z podkladů společnosti Fluke (www.fluke.cz).

reklama

autor: Tisková zpráva

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Porodnost

Dobrý den, píšete, co chcete dělat pro zvýšení porodnosti, ale nezapomínáte, že jste už více jak dva roky ve vládě? Co jste zatím pro rodiny udělali? Vždyť i to navýšení rodičovské je nedostatečné a navíc diskriminující. A co je vlastně podle vás hlavní příčinou klesající porodnosti? Koukám, že neod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

MHMP: Praha podá dvě žádosti o dotace z evropských fondů na vybudování dobíjecích stanic

10:04 MHMP: Praha podá dvě žádosti o dotace z evropských fondů na vybudování dobíjecích stanic

Hlavní město chce podpořit rozvoj elektromobility prostřednictvím dvou projektových záměrů. V případ…