Vznik i zánik nároku na zařazení mezi státní pojištěnce je každý pojištěnec povinen své pojišťovně oznámit a doložit. Lhůta pro splnění oznamovací povinnosti je osmidenní. Za osoby nezletilé plní oznamovací povinnost zákonný zástupce.
Do ukončení povinné školní docházky (jejíž délka je stanovena školským zákonem a činí devět let) je situace jednoduchá – dítě je považováno za nezaopatřené a plátcem pojistného je stát.
Po dobu školních prázdnin, které navazují na skončení posledního roku povinné školní docházky, se dítě považuje za nezaopatřené, jestliže bude bezprostředně po prázdninách pokračovat v přípravě na budoucí povolání (tedy ve studiu). Pokud tomu tak nebude, je v období těchto školních prázdnin nezaopatřeným dítětem pouze v případě, že nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost nebo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Nezaopatřeným dítětem je pojištěnec i po ukončení povinné školní docházky až do svých 18 let, jestliže je veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Pokud se po ukončení povinné školní docházky dále nepřipravuje na budoucí povolání, není zaměstnán, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není za něj plátcem pojistného stát např. z důvodu evidence na úřadu práce, musí si platit zdravotní pojištění sám jako osoba bez zdanitelných příjmů.
Střední škola
Na střední škole se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání považuje i doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem jiné střední školy nebo vysoké školy. Podmínkou však je, že pokračuje v dalším studiu bezprostředně, bez jakéhokoliv přerušení.
Pokud na období po ukončení studia na střední škole bezprostředně nenavazuje další studium, platí stát ještě pojistné v době od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky nebo absolutoria do konce školního roku, tj. do 30. 6. příslušného roku (bez ohledu na skutečnost, je-li dítě v té době výdělečně činné), a v době bezprostředně navazujících posledních školních prázdnin (pokud ale dítě nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci).
Nevykonal-li žák v určeném termínu úspěšně maturitní zkoušku, závěrečnou zkoušku nebo absolutorium a byla mu povolena opravná zkouška, je rozhodující, zda u opravné zkoušky uspěje a bude nadále bez přerušení pokračovat v dalším studiu na vysoké škole, či nikoliv.
Pokud bude pokračovat bez přerušení v dalším studiu, je nezaopatřeným dítětem po dobu od skončení studia na střední škole do dne, kdy se stane studentem vysoké školy, bez ohledu na výdělečnou činnost.
Jestliže nebude nepokračovat ve studiu, je nezaopatřeným dítětem do 30. června a dále po dobu školních prázdnin, ale pouze v případě, že nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost nebo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Absolvent střední školy, který nepokračuje ve studiu a po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání nebo nezačne podnikat, nepřihlásí se mezi uchazeče o zaměstnání (ani za něj z jiného důvodu neplatí pojistné stát), patří do kategorie osob bez zdanitelných příjmů. Musí to oznámit své zdravotní pojišťovně a začít si platit sám pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů.
Vysoká škola
Nezaopatřeným dítětem je student i po dobu od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se bezprostředně stane studentem téže nebo jiné vysoké školy, nejdéle však po dobu tří kalendářních měsíců, tzn. např. období mezi bakalářským a magisterským studijním programem.
Po ukončení vysoké školy se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje i kalendářní měsíc, v němž student ukončil řádně studium na vysoké škole, bez ohledu na skutečnost, je-li v té době výdělečně činný, a také kalendářní měsíc po něm následující, pokud nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo na podporu při rekvalifikaci. Podstatné přitom je, v kterém měsíci byla složena poslední závěrečná zkouška, není důležité datum promoce.
Následně existuje pro absolventa VŠ několik možností. Obvykle nastoupí do zaměstnání a hradí pojistné prostřednictvím zaměstnavatele, případně začne podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná a platí pojistné sám jako OSVČ. Když práci nesežene a přihlásí se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, hradí za něj pojistné stát. Pokud se ale na úřadu práce nepřihlásí a ani z jiného důvodu za něj nehradí pojistné stát, musí si hradit pojistné sám jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: VZP
