Český rozhlas zjišťoval názory posluchačů

28.10.2012 13:58

V sobotu 27. října proběhla v sídle Českého rozhlasu veřejná diskuze, jejíž hlavním cílem bylo zjistit, co si posluchači představují pod pojmem veřejnoprávnosti, jak hodnotí současnou programovou nabídku Českého rozhlasu a zda Český rozhlas a jeho jednotlivé stanice naplňují jejich očekávání. Diskuze veřejnosti s vedením rozhlasu byla přenášena on-line na internetu a je nadále k dispozici na stránkách zprávy.rozhlas.cz

Český rozhlas zjišťoval názory posluchačů
Foto: rozhlas.cz
Popisek: Logo Českého rozhlasu

Sobotní diskuze završila kvalitativní část výzkumu, který pro Český rozhlas zajišťuje agentura Median. Zúčastnilo se jí čtyřicet posluchačů, kteří již diskutovali v některých z předešlých dílčích debat, za Český rozhlas pak generální ředitel Peter Duhan, náměstek pro strategický rozvoj René Zavoral, náměstek pro program a vysílání Jan Menger, ředitel Centra zpravodajství Tomáš Pancíř a ředitel Centra vysílání Ondřej Nováček.

„Rozhodli jsme se intenzivněji pracovat s našimi posluchači i s tou částí veřejnosti, která dnes žádnou naši stanici neposlouchá. Chceme průběžně zjišťovat názory posluchačů, ptát se jich, co se jim v našem programu líbí a co by naopak chtěli zlepšit. Kvalitní zpětná vazba je pro nás hodně důležitá. Jedině tak dokážeme naši programovou nabídku vyladit k maximální spokojenosti všech společenských skupin,“ říká René Zavoral, v jehož gesci je v ČRo právě výzkum a analytika.   

Celý výzkum, zaměřený na evaluaci programu Českého rozhlasu, byl rozdělen na kvantitativní a kvalitativní část. Kvantitativní dotazování bylo realizováno na reprezentativním vzorku tří tisíc respondentů, reprezentujících českou populaci ve věku od patnácti do sedmdesáti let. Kvalitativní část vychází z dvanácti diskusních skupin, tzv. Focus Groups. Těch se zúčastnili posluchači jednotlivých stanic Českého rozhlasu včetně tzv. "ztracených" posluchačů, kteří přestali vysílání některé ze stanic Českého rozhlasu poslouchat.

Z řad veřejnosti zazněly názory na nestrannost a vyváženost informací, rozsah programové nabídky ČRo, hudbu a další zábavné součásti vysílání, ale i požadavky na více zahraničních zpravodajů, více pozvánek na kulturní a společenské akce či kvalitní komentáře a publicistiku. Posluchači se vyjádřili například i k minutovým hrám – novému rozhlasovému formátu, podílu mluveného slova, moderátorům a vzájemným upoutávkám mezi stanicemi.

„Naši posluchači jsou s naším programem do velké míry spokojeni. To nás velmi těší, na druhou stranu si jsme zcela vědomi toho, že máme dluh vůči mladé generaci a zdaleka ne vše je v naší programové nabídce dokonalé. Náměty na dílčí změny jsou pro nás velmi cenné a důvody, proč lidé Český rozhlas neposlouchají vůbec, stejně tak. Český rozhlas prochází mimo jiné i změnami v profilaci a zacílení stanic. Současný výzkum nám tak přináší významné vodítko, jakým směrem se máme do budoucna ubírat,“ dodává René Zavoral.

Český rozhlas plánuje po vyhodnocení celého výzkumu jeho podstatné výstupy zveřejnit.

Další informace o Českém rozhlase i mnoho praktických tipů naleznete na webových stránkách rozhlas.cz.

MgA. Jakub Čížek
ředitel Odboru komunikace a vnějších vztahů
Český rozhlas

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Český rozhlas

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

BESIP: Skrytá měření odhalila další rizikové místo v Libereckém kraji

7:14 BESIP: Skrytá měření odhalila další rizikové místo v Libereckém kraji

V Hajništi překračuje maximální povolenou rychlost v obci skoro 90 procent motoristů. Výjimkou nebyl…