Na Radě hospodářské a sociální dohody ČR (tripartitě) žádal prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák vládu, aby jeho svaz obdržel údaje o tom, jaké je složení téměř 600 tisíc lidí bez práce z hlediska jejich profesí. Ministerstvo práce a Generální ředitelství Úřadů práce nemá však tyto informace k dispozici, neboť nejsou vyžadovány. Česká republika tak nemá přehled o tom, z jakých profesí jsou nezaměstnaní, tedy jaké profese nejsou uplatnitelné na pracovním trhu.

 

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) již přitom celé roky poukazuje na výraznou disproporci mezi požadavky firem po technicky vzdělaných pracovnících, učních, středoškolácích i vysokoškolácích a vzdělávacím systémem. SP ČR má dokonce vypracovanou metodiku predikce oborů, po kterých je poptávka a které jsou uplatnitelné v jednotlivých krajích i v celé ČR.

 

Právě nezaměstnanost a podpora technického vzdělávání byly dnes tématem diskusního setkání vedení SP ČR v čele s prezidentem Jaroslavem Hanákem a třemi desítkami podnikatelů z Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina a hejtmany obou těchto krajů, které se uskutečnilo na Brněnském výstavišti.

 

Závažnost tématu potvrdilo i únorové šetření SP ČR, které zde bylo prezentováno. Vyplynulo z něj, že v Jihomoravském kraji tři čtvrtiny zaměstnavatelů pociťují nedostatek technicky vzdělaných pracovníků. V Kraji Vysočina na tento problém poukazuje dokonce každý devátý zaměstnavatel z deseti.

 

Jak hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek, tak také hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek, poukázali na výrazné problémy s nedostatkem technicky vzdělaných pracovníků ve firmách. „Vedeme řadu jednání s ministrem školství. Shodujeme se v tom, že je potřeba podpořit technické obory a propojit základní a střední školství,“ uvedl Jiří Běhounek.

 

Na příklad nefunkčního propojení požadavků trhu práce a vzdělávacího systému a dosavadní rezignaci státu řešit tento problém poukázala při debatě řada zaměstnavatelů. „V okrese Pelhřimov je 1,3 procenta mužské nezaměstnanosti, a to díky práci v naší firmě. Máme ale nedostatek lidí. Spolupracujeme proto se třiceti základními školami, ročně organizujeme 600 exkurzí pro rodiče a žáky. Dokonce jsme museli zřídit vlastní autobusovou linku, abychom mohli dovézt pracovníky na směnu,“ uvedl Lubomír Stoklásek, generální ředitel Agrostroj Pelhřimov.

 

Na problém neprávně nasměrovaného školského systému upozornil i Michal Janouškovec, ředitel Tesla Jihlava. Podle něho je příkladem Vysoká škola polytechnická Jihlava, která není ochotna otevřít katedru technického oboru, které potřebuje město a kraj. „Jsme ochotni se na tom podílet i finančně, ale odezvu nevidíme,“ uvedl Michal Janouškovec.

 

Prezident Jaroslav Hanák v souvislosti s podporou technického vzdělávání poukázal na výrazné úsilí SP ČR, které po mnoha jednáních naznačují vstřícnost Ministerstva školství a Ministerstva průmyslu a obchodu. Některé návrhy se týkají odečtu daní u firem podporujících výuku technických oborů, zavádění polytechnické výchovy do škol, rozšíření výuky matematiky i změny kritéria financování vysokých škol nikoliv na osobu, ale i na základě uplatnitelnosti absolventa na trhu práce a dalších relevantních kritérií.

 

Viceprezident SP ČR Radek Špicar připomněl pilotní projekt duálního vzdělávání a projekt IQ Industry. V jeho rámci spolupracující školy a firmy připravují studijní plány, firmy posílají své zástupce učit do škol a platí jim i strojní vybavení.

 

Jedním ze závěrů jednání byla nabídka hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška na spolupráci se zástupci Svazu na výběru potřebných učebních oborů ve školách, a to v návaznosti na potřeby podniků. Podobu škol a směrování oborů schvaluje Rada kraje, přičemž v Jihomoravském kraji je už vytipováno 23 těch prioritních. A jako předseda Asociace krajů nabídnul Michal Hašek Svazu průmyslu a dopravy ČR trvalou komunikaci o problémech zaměstnavatelů a podnikatelů v krajích. Mezi ně patří stav dopravní infrastruktury, jako omezující faktor pro podnikání jej vnímá v Jihomoravském kraji více jak polovina firem a téměř dvě pětiny v Kraji Vysočina.

 

Ale hovořilo se i o přílišné administrativní zátěži, a to i v souvislosti s evropskými projekty. Zvedlo se téma vysoké ceny elektřiny a zmíněny byly obavy ze snahy Evropské komise vyloučit velké firmy z možnosti přístupu k investičním pobídkám.

 

Výše uvedené jednání je součástí diskusních setkání v jednotlivých regionech. Podobné akce proběhly již v Plzni, Chomutově a Olomouci za přítomnosti hejtmanů krajů nebo jejich náměstků.