ČEZ: Návštěvníky z exotických zemí zajímala česká energetika
29.05.2013 15:50
Jednadvacet postgraduálních studentů z Jižní Ameriky, Asie, Afriky a Oceánie se v pondělí 27. května seznámilo s historií, současností a budoucností v oblasti výroby elektrické energie, těžby uhlí a ochrany životního prostředí na severu Čech.
V rámci svého postgraduálního půlročního studia v sousedním Německu totiž na týden zavítali do České republiky, přičemž jejich první cesta ještě před návštěvou Prahy vedla do Informačního centra klasické energetiky v Elektrárně Ledvice (ICE).
„Jsou to účastníci půlročního kurzu při Technické univerzitě v Drážďanech, během něhož se seznamují s možným řešením nejrůznějších ekologických problémů. Všichni jsou totiž ve svých zemích zaměstnanci ministerstev a dalších vládních organizací, které se zabývají životním prostředím a ekologií. Součástí jejich studia je přitom i týdenní pobyt v České republice, aby poznali, jak k životnímu prostředí přistupují evropské země, konkrétně Spolková republika Německo a Česko,“ přiblížil smysl exotické návštěvy v IC ELE Jan Těšitel, z Katedry krajinného managementu zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která je garantem českého pobytu zahraničních studentů.
Podle jeho dalších slov, jde hlavně o to, aby návštěvníci z Jordánska, Paraguaye, Iráku, Argentiny, Ghany, Hondurasu, Libanonu, Seychelských ostrovů, Sýrie, Kyrgyzstánu, Egypta, Číny, Guyany, Rwandy, Etiopie, Kambodže, Tanzanie, Hondurasu, Indie, Argentiny a Pákistánu poznali, jak se k problematice životního prostředí stavějí nejen vlády obou zemí, ale i výrobní podniky a další organizace, včetně nevětších průmyslových podniků. „Proto jsme již po čtvrté zavítali do Informačního centra Skupiny ČEZ v Podkrušnohoří. Smyslem této návštěvy totiž je, aby se seznámili s tím, jak se řeší ekologické problémy v pánevní oblasti,“ dodal Jan Těšitel.
V Informačním centru se tudíž všichni zajímali hlavně o odsíření elektráren, rekultivace po důlní těžbě a rekonstrukce stávajících či výstavbu nových elektráren tak, aby odpovídal jejich provoz přísným ekologickým normám Evropské unie. Protože každá krajina v Česku má jiný specifický ráz, dalším plánovaným navštíveným místem zahraničních stážistů je mimo jiné Šumava či jihočeský Krumlov. Zatímco v prvním případě se budou věnovat dalšímu poznávání ochrany krajiny v jejím původním rázu, ve druhém se spíše zaměří kulturní kapitál města. Poznání, jak je řešena problematika životního prostředí ve velkoměstě, je pak čeká v Praze.
Forma postgraduálního studia v Drážďanech pro zaměstnance státních institucí z rozvojových či třetích zemích, jak byly tyto státy v minulosti nazývány, začala ještě za éry bývalé NDR před třiatřiceti lety. Tenkrát měla pochopitelně jinak orientovaný směr, než je tomu dnes.
I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.