AOPK ČR: Světový den mokřadů, mokřady mezinárodního významu máme i v České republice

28. 1. 2016 20:27

Mokřadů v celém světě výrazně ubývá. Během dvacátého století jich zmizela polovina. Mají přitom mimořádný význam – zadržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí, jsou domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů.

AOPK ČR: Světový den mokřadů, mokřady mezinárodního významu máme i v České republice
Foto: red
Popisek: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Světový den mokřadů (2.2.) má připomenout, proč je potřeba bažiny, slatiny, rašelinišť, pobřežní pásma rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované louky či prameniště chránit [1].

Na seznam celosvětově nejvýznamnějších mokřadů je zapsáno i čtrnáct míst z České republiky [2]. „Jsou ve vybrané společnosti jedinečných přírodních klenotů, jakými jsou třeba jezero Titicaca, mokřady Amazonie, atlantské pobřeží Ohňové země či delta Dunaje. Jejich zápis na tento seznam je nejen oceněním jedinečných kvalit, ale i závazkem – měli bychom o toto jedinečné území také dobře pečovat,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Sekretariát Ramsarské úmluvy (Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva) vypsal u příležitosti Světového dne mokřadů fotografickou soutěž, do které se mohou přihlásit mladí fotografové z celého světa ve věku 15-24 let. Podmínky účasti a další informace jsou na http://www.worldwetlandsday.org/photo-contest

Mokřady jsou důležitou součástí naší krajiny. Ta kvůli lidským zásahům není schopná zadržovat přebytečnou vodu a přicházejí povodně. Dalším extrémem je nedostatek vláhy. Přitom zdravá krajina meandrujících říčních niv, vlhkých lužních lesů a podmáčených luk je schopna udržet dostatek vláhy i v extrémně suchých obdobích. A naopak při nadbytku srážek funguje jako houba, která vodu zadrží a uvolňuje do oběhu postupně, což se o intenzívně zemědělsky obhospodařované krajině s napřímenými a vybetonovanými vodními toky či o smrkových monokulturách říct rozhodně nedá.

„Zemědělská velkovýroba přeměnila naši krajinu  k nepoznání, pomalu z ní mizí život. K nápravě mohou přispět krajinotvorné programy, které spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny, jako jsou Program péče o krajinu či  Program obnovy přirozených funkcí krajiny. Pomoci mohou i projekty Operačního programu Životní prostředí [3],“ uzavírá František Pelc. 

Česká republika se jako smluvní strana Ramsarské úmluvy snaží chránit a udržitelně využívat mokřady na svém území. Od srpna 2014 běží na Ministerstvu životního prostředí projekt podpořený z tzv. norských fondů:  Ochrana a udržitelné využívání mokřadů České republiky. Má zmapovat současný stavu mokřadů ČR, včetně jejich rozlohy a rozšíření, a zlepšit znalosti a povědomí veřejnosti o nenahraditelné úloze mokřadů v krajině. Na projektu se podílí šest partnerských organizací včetně AOPK ČR. Ta vytvořila elektronickou databázi mokřadů ČR, která je v současnosti naplněna dostupnými daty a připravena k doplňování na základě výsledků z terénního výzkumu. Od dubna by měly být informace z databáze přístupné také široké veřejnosti. [4]

Poznámky.

[1] Mokřady mezinárodního významu chrání takzvaná Ramsarská úmluva (Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva). Ta byla podepsána 2.2. 1971 v íránském Ramsaru. Mokřady do seznamu navrhují její členské státy, kterých je k dnešnímu dni 169, Stálému sekretariátu.Po schválení jsou mokřady zařazeny na tzv. seznam mokřadů mezinárodního významu. Ten v současnosti čítá 2225 mokřadů celého světa o celkové rozloze téměř 215 mil. ha. Více na http://www.mzp.cz/cz/ramsarska_umluva_o_mokradech.

[2] Šumavská rašeliniště, Třeboňské rybníky, Novozámecký a Břehyňský rybník,  Lednické rybníky, Litovelské Pomoraví, Poodří, Krkonošská rašeliniště, Třeboňská rašeliniště, Mokřady dolního Podyjí, Mokřady Liběchovky a Pšovky,  Podzemní Punkva, Krušnohorská rašeliniště,  Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa, Horní Jizera. Celková rozloha těchto mokřadů je 635 kilometrů čtverečních a tvoří zhruba 0,8 procenta plochy ČR. Více na http://www.ochranaprirody.cz/mezinarodni-spoluprace/mezinarodni-umluvy/ramsarska-umluva/

[3] Více na http://www.dotace.nature.cz

[4] Více na  www.eeagrants.cz

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Česká televize přiveze do Varů Modré stíny i Blue Effect

22:00 Česká televize přiveze do Varů Modré stíny i Blue Effect

Česká televize uvede v letošním roce do kin 31 nových koprodukčních snímků. Jedenáct z nich se divák…