Absurdita roku 2015: Úřad práce požaduje údaje, které již vlastní

14. 5. 2015 19:03

„Nošení dříví do lesa.“ I tak by se v čisté jednoduchosti dala popsat Absurdita roku 2015. Zaměstnavatelé, kteří mají nadpoloviční podíl osob se zdravotním postižením, mají právo čerpat podporu od Úřadu práce. S Úřadem práce však musí uzavřít Dohodu o vymezení chráněných pracovních míst. Absurdní na tomto procesu jsou přílohy, kterými musí zaměstnavatelé žádost o dohodu doplnit.

Absurdita roku 2015: Úřad práce požaduje údaje, které již vlastní
Foto: Hans Štembera
Popisek: Úřad práce

Protože všechny údaje, které Úřad práce v těchto přílohách požaduje, již sám vlastní. Právě toto nařízení zvolila veřejnost za nejvíce nesmyslnou byrokratickou zátěž letošního ročníku ankety Absurdita roku, která byla dnes vyhlášena v hotelu Jalta na Václavském náměstí.

Absurdita roku 2015 je součástí podnikatelských soutěží Vodafone Firma roku 2015 a Česká spořitelna Živnostník roku 2015. Anketa má za sebou velice úspěšnou historii a v minulosti bylo díky ní zrušeno mnoho nesmyslných byrokratických nařízení a povinností.

Vítězná absurdita se zprvu nemusí jevit, jako zásah byrokratů proti podnikatelům, avšak přílohy, které musí zaměstnavatelé v důsledku tohoto nařízení dodávat, jsou opravdu jen další nadbytečnou zátěží. K žádosti o vymezení chráněného pracovního místa v souladu s platnou prováděcí vyhláškou jsou zaměstnavatelé povinni zpracovat přílohy obsahující informace, které již Úřad práce České republiky vlastní.

Jednou ze zmiňovaných příloh je seznam všech pracovišť zaměstnavatele s uvedením čísel dosud uzavřených Dohod o vymezení Chráněných pracovních míst (dále jen „Dohoda o vymezení CHPM“). Tedy seznam Dohod o vymezení CHPM, které se zaměstnavatelem uzavírá a které eviduje některé z příslušných pracovišť Úřadu práce České republiky.

„Úřad práce České republiky v tuto chvíli nemá v rámci současných informačních systémů centrální databázi, proto musí vyžadovat od zaměstnavatelů doložení seznamu všech dohod, které s ÚP ČR uzavřeli. Jedná se o dočasné opatření, které odstraní ihned, jakmile uplyne účinnost dohod, uzavřených v předchozí databázi AIS., tj. k 31. 12. 2016. Pevně věříme, že nové agendové systémy, které v současné době soutěží Ministerstvo práce a sociálních věcí, tuto situaci vyřeší,“ říká Kateřina Sadílková, pověřená řízení Úřadu práce ČR.

Zaměstnavatelé musí také přikládat přehled tržeb získaných prodejem výrobků a služeb, které souvisí se zaměstnáváním Osob se zdravotním postižením (dále jen „OZP“). Většina zaměstnavatelů, kterých se povinnost týká, má v průměru 60-70 % zaměstnanců se zdravotním postižením, kteří se zákonitě podílejí, ať už přímo či nepřímo, na vzniku všech tržeb dané firmy. Firma získává tržby jako celek a nelze je tedy členit mezi jednotlivá pracovní místa, protože na každém produktu firmy pracují OZP jiným způsobem a podílem.

V neposlední řadě musí zaměstnavatelé evidovat a přiložit přehled celkové výše příspěvků, které získali od Úřadu práce České republiky a to vždy za poslední čtyři roky. Tyto příspěvky však poukazuje firmě sám adresát žádosti, tedy Úřad práce České republiky.

Ministerstvo průmyslu a obchodu cíleně bojuje proti administrativní zátěži

„V roce 2014 byla pro posílení snah při snižování administrativy pro podnikatele znovu obnovena činnost Expertní skupiny pro Snižování administrativní zátěže. „V současnosti připravuje MPO ČR ve spolupráci s ostatními orgány státní správy nelegislativní materiál „Zpráva o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2014“, která popisuje aktuální stav a věnuje se celkem 79 opatřením na redukci zátěže při podnikání. Materiál bude vládě předložen do konce měsíce června 2015.“ uvedlo ve vyjádření ke snižování administrativní zátěže Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky.

Seznam nominovaných absurdit pro rok 2015:

Absurdita roku 2015: Úřad práce chce po zaměstnavatelích údaje, které sám vlastní

Zaměstnavatelé nadpolovičního podílu osob se zdravotním postižením mají právo čerpat podporu od Úřadu práce. S ÚP musí uzavřít Dohodu o vymezení chráněných pracovních míst. Absurdní na tomto procesu jsou přílohy, které musí zaměstnavatelé k žádosti o dohodu přiložit. Jednou z nich je seznam dosud uzavřených dohod ze všech pracovišť. Tento seznam však ÚP již vlastní, protože jsou uzavřeny přímo s ním. Další nesmyslnou přílohou je přehled tržeb získaných prodejem výrobků a služeb, které souvisí se zaměstnáváním OZP. Tito zaměstnavatelé mají v průměru 60-70 % zaměstnanců se zdravotným postižením, kteří se zákonitě podílejí na vzniku všech tržeb společnosti. Do třetice je k žádosti potřeba přiložit přehled celkové výše příspěvků získaných od ÚP ČR, tedy příspěvků, které firmě poukazuje adresát žádosti Úřad práce České republiky.

Zákon o zaměstnanosti 435/2014 Sb. § 78 – problém ve formuláři na stránkách MPSV – ŽÁDOST CHPM VYMEZENÉ 2015, bod g

Nominovala Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených

Účtujete zaměstnanci náklady na PHM? Stáváte se tím distributorem a musíte složit vysokou kauci

Podle zákona o pohonných hmotách se společnost, která umožňuje svému zaměstnanci užívat vozidlo pro osobní potřebu a následně mu přeúčtovává náklady na nákup PHM, stává distributorem s povinností složit kauci 20 milionů Kč. Pokud kauci nesloží, hrozí jí pokuta za porušení zákona, ve výši až 20 milionu korun.

Novela Zákona č. 311/2006 (Zákon o pohonných hmotách) z roku 2013

Vytisknout, vyplnit a zanést na poštu nebo úřad, tak vypadá eGoverment v praxi

Podnikatel čerpající státní dotace musí vyplnit tabulku Finanční vypořádání dotací a návratných finančních výpomocí poskytnutých podnikatelským subjektům a několik dalších. Tabulka se vyplní a odevzdá na příslušný úřad. Je pochopitelné, že stát potřebuje evidovat, kolik peněz komu poslal. Je ale zvláštní, že ještě pořád neexistuje optimalizace do elektronické podoby. Kde se tolik papírů hromadí? A sčítá se to pak kalkulačkou? Podnikatelé mají povinnost tabulku vyplnit a vytištěnou odevzdat v časovém termínu pod hrozbou vratky poskytnuté dotace.

Vyhláška Ministerstva financí 52/2008 Sb. § 7

Nominovala firma Lupofyt

Všechny internetové stránky považuje zákon za obchodní listinu, proto chce do nich doplnit informace

Akciové společnosti mají dle novely Zákona o obchodních korporacích internetové stránky povinné a musí na nich uvádět předepsané informace. Pro společnosti s ručením omezeným zůstávají internetové stránky dobrovolné, pokud však svůj web mají, ukládá jim zákon rozšířené informační povinnosti oproti předchozí právní úpravě. Internetové stránky totiž zákon nyní pokládá za obchodní listinu a uplatňuje tak stejný přístup jako na smlouvách nebo fakturách.

Zákon o obchodních korporacích - č. 90/2012 Sb., § 7 a §72

Stát začíná vydělávat už i na legislativě, kterou sám vydává

Novela zákona o metrologii přináší nepříjemné změny pro firmy, které mají za povinnost dodržovat technické normy. Od 1. 1. 2015 došlo ke změnám podmínek online přístupu a cen technických norem. Zkrácení přístupu ke čtení technických norem z 1 roku na 6 měsíců a také zrušení neomezeného tisku technických norem, znamená pro firmy zdražení o více, než 100 procent Důvodem pro změnu cenové vyhlášky byl zejména požadavek na zvýšení příjmů státního rozpočtu z prodeje technických norem, který při přípravě rozpočtu pro rok 2015, vzneslo Ministerstvo financí.

Vyhláška MPO č. 348/2014 Sb., platná od 1. 1. 2015

Nominovala Asociace podnikatelů a manažerů

Není živnostník jako živnostník. Zvýhodnění na manželku a děti může využít jen živnostník s vyššími náklady, který neuplatňuje paušál.

Pokud OSVČ využije při danění výdajový paušál, nemůže pak uplatnit daňové zvýhodnění na děti anebo manželku. Je to zbytečná cesta, jak nutit živnostníky vést si účetnictví a tím pádem zvyšovat jejich byrokratickou zátěž. Pokud je OSVČ zároveň zaměstnancem, podmínkou uplatnění tohoto daňového zvýhodnění je, aby součet jeho dílčích základů, u kterých neuplatňuje výdaje paušálním způsobem (tj. i u dílčích základů daně podle § 7 nebo § 9, pokud u nich neuplatňuje výdaje paušálním způsobem), přesahoval 50 % jeho celkového základu.

Změna Zákona o daních z příjmů 500/2012 Sb., konktrétně nový §35 ca platný od 1. 1. 2013

Nominoval Michal Kaderka

Měníte název vlastní firmy? Potřebujete k tomu notářsky zápis v hodnotě několika tisíců

Pokud se firma rozhodne změnit svůj název, potřebuje k tomu přítomnost notáře a také nemalý finanční obnos. I přesto, že jde pouze o nepatrnou změnu ve společenské smlouvě, je potřebná přítomnost notáře na valné hromadě a následný notářský zápis. Firmu tato povinnost stojí tisíce korun. Přitom jde o svobodné podnikatelské rozhodnutí firmy, které je schváleno všemi společníky. Zákon o obchodních korporacích ale považuje tuto změnu za tak zásadní, že podnikatele zatěžuje zmíněnými povinnostmi.

Zákon č. 90/2012 Sb. O obchodních korporacích, § 147 odst. 1 a 2

Nominovala firma TEMR – HOŘÁK s.r.o.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Arnika: Nad městem Jeseník vyroste nová třešňová alej

14:25 Arnika: Nad městem Jeseník vyroste nová třešňová alej

Arnika se spolky a lidmi z Jesenicka, dětmi z místních škol a dětského domova vysadili padesát třešn…