Akademie věd: Jak si přilepšit k důchodu?

02.11.2017 11:45 | Zprávy

Ceny nemovitostí v České republice se v posledních letech dostávají na svá maxima, a jejich růst je dokonce nejrychlejší v Evropské unii. Od roku 1998 až do loňska se ceny bytů zvedly o 204 %, v případě rodinných domů o 124 %. Majetek, který Češi měli v nemovitostech, dosahoval v loňském roce 6,4 bilionu korun, a tak se nabízí otázka, zdali by bylo možné si prostřednictvím vlastního bydlení přilepšit k důchodu.

Akademie věd: Jak si přilepšit k důchodu?
Foto: cas.cz
Popisek: Akademie věd ČR - logo

Sociologický ústav AV ČR představil 31. října 2017 výsledky průzkumu, který zjišťoval postoje Čechů k možnostem, jak si přilepšit k důchodu prostřednictvím vlastního bydlení. Sociolog Martin Lux v této souvislosti upozorňuje, že důchodová reforma dosud nebyla dokončena a generace tzv. Husákových dětí, silná populační vlna z počátku sedmdesátých let 20. století, vstoupí v horizontu přibližně 20 let do důchodového věku: „Přitom je pravděpodobné, že státní důchodový systém nebude schopen zabezpečit stejnou reálnou výši důchodu, jakou mají současní důchodci. Z tohoto důvodu se hledají i jiné způsoby, jak se ve stáří zabezpečit.“


Výzkumy představil na tiskové konferenci Martin Lux ze Sociologického ústavu AV ČR.

Experti v průzkumu z let 2016 a 2017 zjistili, že zhruba pětina až čtvrtina lidí mezi 35–59 lety, kteří vlastní byt či rodinný dům, by si ve stáří případně chtěla přilepšit k důchodu tím, že využijí vlastní nemovitost. Jak konkrétně? Nabízí se tzv. zpětná hypotéka nebo prodej s věcným břemenem. Znamenalo by to, že by ve svém bydlení dále zůstali a od banky nebo kupce pobírali měsíční rentu.

Oba modely, které umožňují zůstat v důchodovém věku ve vlastním bydlení, již fungují v zahraničí. Zatímco model založený na úvěru, tzv. zpětná či reverzní hypotéka, je známý především z Velké Británie, model vycházející z doživotního věcného břemene a práva (VIAGER) užívání existuje například ve Francii.



„Senioři tedy dál své bydlení vlastní a žijí v něm a banka jim za ně poskytne úvěr a každý měsíc do konce života platí rentu. Po smrti vlastníka mohou úvěr splatit dědicové, nebo jej vyřeší prodej zastavené nemovitosti – banka přitom od dědiců nesmí požadovat více, než kolik činí její tržní hodnota. Ve druhém případě kupující zaplatí při uzavření kupní smlouvy přibližně čtvrtinu tržní ceny a měsíčně posílá rentu, jež se odvíjí od hodnoty nemovitosti. S bytem či domem přitom může nakládat teprve po smrti prodejců,“ vysvětluje Martin Lux.

Výsledky sociologického šetření ukazují, že zájem lidí mezi 35–59 lety o takové přilepšení z nemovitosti ve stáří je o něco vyšší než o dosud využívanou možnost prodeje bydlení a přestěhování se do menšího.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Nerostné bohatství na Ukrajině

Na CNN jste tvrdil, že Ukrajina již nerostné suroviny, které jsou na jejím území nevlastní, že je vlastní někdo jiný. Jak to víte? Myslíte, že tak na USA šije nějakou boudu, a proto došlo i k vyhrocení oné schůzky, kde se měla smlouva podepsat? A kdo je tedy podle vás vlastní?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Policie ČR: Ředitel Pyrotechnické služby byl jmenován brigádním generálem

19:15 Policie ČR: Ředitel Pyrotechnické služby byl jmenován brigádním generálem

Prezident republiky Petr Pavel u příležitosti Dne vítězství jmenoval do hodnosti brigádního generála…