Přednáška se koná v rámci cyklu Akademie věd ČR – špičkový výzkum ve veřejném zájmu a volba historického tématu byla v letošním „superosmičkovém“ roce v podstatě nevyhnutelná.
Tíha osudových kdyby
„Slavnostní přednáška na Žofíně si bude připomínat nejen jedno velké historické výročí, ale hlavně celé to krásné století, jak o něm ironicky zpívá Jarek Nohavica a které je plné osudných kdyby. Co by naši předci dělali, kdyby bývali věděli, co všechno je čeká,“ říká místopředseda Akademie věd ČR Pavel Baran. „A já jsem rád, že v našich přednáškách na Žofíně se místo lítosti nad ztraceným osudem budeme zabývat tím jediným, co má v dnešním světě smysl: co můžeme dělat proto, aby všechna ta osudová kdyby vůbec nenastala a hudebníci o nich nemuseli skládat hořké písně?“ dodává Pavel Baran, který v rámci Akademie věd loni inicioval intelektuální diskusní fórum Česko na cestě.
Ve svých přednáškách se tak oba význační historici budou zabývat tím, s jakými obavami a nadějemi vstupovali Češi a Slováci do společné demokracie a co vlastně čekali od státu, který vyrostl na troskách monarchie. Společný stát Čechů a Slováků se rodil s obtížemi a idea československé státnosti nebyla vůbec samozřejmá, zdůrazňují historici. Nová středoevropská demokracie bojovala jak s velkými sociálními a ekonomickými rozdíly, tak s odstředivými tendencemi národů, které chtěla spojovat.
Jenže do jaké míry se před založením společného státu vlastně navzájem znali Češi a Slováci? Mohla myšlenka československého národa vůbec fungovat?
Slavnostní přednášku bude možné sledovat i online, a to prostřednictvím streamu České televize (ZDE).
Psali jsme:
autor: Tisková zpráva
