Podobné otázky a samozřejmě i odpovědi slyšeli účastníci letošní Školy českého jazyka a literatury pro pedagogy, která se konala od 16. do 18. října. Uspořádal ji Ústav pro jazyk český ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu a Střediskem společných činností Akademie věd ČR.
Velký zájem a vlnu veselí vyvolala především přednáška, kterou její autorky dr. Hana Konečná a dr. Martina Ireinová z brněnského pracoviště Ústavu pro jazyk český AV ČR nazvaly Nářečí českého národního jazyka. Pozornému a pobavenému publiku představily jednotlivá nářečí (odborně je definovaly jako územně vymezený útvar národního jazyka, který má svoje rysy hláskoslovné, tvaroslovné a výslovnostní), jejich územní rozrůznění, rozdělení na základní skupiny a podskupiny a prozradily i to, že k nářečnímu rozrůznění došlo v průběhu 14. až 16. století, kdy se objevily různé hláskové změny, a že dnes jsou nejzachovalejší nářečí na východ od Olomouce.
Nářečí dříve a nyní
Největší pozornost vyvolaly konkrétní ukázky: obě badatelky písmem i ve zvukovém záznamu představovaly mluvčí hovořící různými dialekty, jimž málokdo z nadšených posluchačů plně porozuměl. Připomněly navíc, že výsledky rozsáhlého přímého výzkumu českých nářečí a běžné mluvy, který provedli pracovníci dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR v Praze a v Brně, byly shrnuty do pěti svazků Českého jazykového atlasu, jehož elektronickou verzi najdou zájemci i na internetových stránkách zmíněného ústavu. Se stručným shrnutím se můžeme seznámit i v brožuře Nářečí dříve a nyní s podtitulem Český jazykový atlas.
Letošní Škola českého jazyka a literatury pro pedagogy však nabídla ještě víc, včetně zamyšlení nad povahou vyprávění: jak vytvořit předpoklady pro rozlišení jeho různých typů, jak může bližší zkoumání vyprávění odhalit jeho funkci ve výstavbě příběhu a jeho vliv na smysl příběhu. Zaměřila se i na literární druhy, žánry a subžánry, stejně jako na gramatiku ve slovníku. Součástí Školy je i workshop na téma Kreativní práce s textem.
Nejednalo se o první letní školu tohoto druhu. Jde již o tradici, u jejíhož zrodu stála dr. Markéta Pravdová, členka Akademické rady AV ČR. První ročník se konal v roce 2012, od té doby každoročně přijíždí 40 i více učitelů středních a základních škol: „Přednášky se snažíme vždy vyvážit tak, aby byly přínosné pro učitele a jejich výuku. Zároveň máme ale i vyšší ambice, a to představit pedagogům nové přístupy a pohledy na jazyk a hlouběji je zasvětit do lingvistického a literárního bádání.“
Komiks do škol
Témata, která Škola nabízí, se stále rozšiřují; kromě jevů probíraných ve školních třídách (od témat pravopisných, gramatických, stylistických a lexikálních přes otázky týkající se verše, současné poezie a prózy, teorie vyprávění apod.) se vědci snaží účastníkům nabídnout i neotřelé náměty: „Z oboru literatury jsme například měli zajímavé příspěvky o ediční práci nebo přednášku o komiksologii. To jsou témata, jimiž se snažíme posunout učitele dál, aby mohli svou výuku nějakým způsobem oživit," říká dr. Markéta Pravdová.
Letos vědci z Ústavu pro jazyk český a Ústavu pro českou literaturu ve spolupráci s CERMAT učitele seznámili také s tím, jak se vytvářejí požadavky na jednotnou maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury, na která témata je dobré se zaměřit v rámci výuky a jaké znalosti by maturant měl mít. Zájem o Školu českého jazyka a literatury pro pedagogy podle Markéty Pravdové neustále roste nejen mezi účastníky-učiteli, ale také mezi lektory.
Připravila: Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
