Jedním z úkolů ženistů je zajistit ochranu vojsk. „Dřevo je druh materiálu, který je v našich podmínkách všude dostupný. Dá se s ním dobře pracovat a proto je logické, že se v terénu využívá například k výdřevě okopů, pohotovostních úkrytů nebo míst velení. Proto je nezbytné, aby ženijní vojsko mělo k dispozici vycvičené a zručné odborníky na práci se dřevem,“ vysvětlil význam truhlářů u Armády ČR velitel 15. ženijního pluku plukovník Jiří Tršo.
V míru mají vojenští truhláři na starosti údržbu výcvikových prostorů, podporu vojsk při cvičeních a opravy vnitřních i venkovních zařízení. Zároveň se ale připravují i na případnou pomoc Integrovanému záchrannému systému během krizových situací. „Při povodních jsou naši specialisté schopní postavit mostní provizorium či zpevnit stavby s narušenou statikou. Zapojeni byli i během kovidové krize, kdy vyráběli směrové cedule k regulaci osob na odběrných místech a podložky pod stoly pro Prahu a Brno,“ doplnil Tršo.
Mobilní dílna pro truhlařinu kdekoliv na světě
Dílnou truhlářů je kontejner, vybavený mobilním pracovištěm pro zpracování dřeva (MPZD) na podvozku Tatry 815. Zatímco v posádce Bechyně se využívá od roku 2007 a je jediným svého druhu, v Olomouci už mají novější typ z roku 2018.
„MPZD je velmi sofistikované mobilní pracoviště. Jeho použití může být značně rozmanité a je možné jej využít při nasazení v jakýchkoliv částech světa. Má vlastní elektrocentrálu a mobilní stan, který lze využít jako dočasné mobilní pracoviště. Má například mobilní kmenovou pásovou pilu, světelný balón a mnoho dalších prostředků a profesionální nářadí pro stavbu dřevěných konstrukcí v terénu. Dá se díky němu vyrobit prakticky cokoliv,“ konstatoval starší ženista specialista z Olomouce, četař Zdeněk Mondek, který je vyučeným truhlářem pro dřevěné konstrukce už z civilu.
Armádní truhláři se shodují, že právě oproti civilu je jejich práce rozmanitější a vyžaduje všestrannost a schopnost improvizovat: „Každá situace je specifická, musíte k ní přistoupit pokaždé jinak. Dokážeme dělat víceméně jakékoliv dřevěné konstrukce, od nízkovodních mostů do konstrukce 55 cm až po stavby hoblovaných konstrukcí jako jsou pozorovatelny, strážní věže, nábytek nebo třeba zábradlí,“ upřesnil četař Vít Lid.
Práci ženijních truhlářů najdeme i v zahraničí. Například v Iráku pomáhali v roce 2017 s výstavbou základny LSA pro české piloty v iráckém Baladu. Z jejich rukou vzešlo veškeré dřevěné vybavení, výztuhy a celé opevnění.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
