„Takto podrobná a rozsáhlá databáze v Česku až dosud chyběla. Je to užitečný podklad pro silničáře, který říká, kolik a jakých stromů v alejích podél silnic roste, v jakém jsou stavu a jak naplánovat jejich údržbu. Databáze poslouží také úředníkům, například při zpracovávání podkladů pro ochranu přírody, při plánování rozpočtů na péči o stromy a shánění peněz na investice do ochrany přírody a krajiny,“ vyzdvihuje přínosy nové databáze vedoucí projektu RNDr. Marcela Klemensová z Arniky.
„Obce mohou mapy alejí využít pro lákání turistů, pro plánování rozvoje naučných stezek či jiných lákadel, odpočinkových míst nebo stánků s občerstvením, ale i k přípravě nových cest krajinou mezi vesnicemi a pamětihodnostmi. Abychom výletníkům i obcím práci usnadnili, vybrali jsme 241 nejzajímavějších alejí a do průvodce Cesty k moravským alejím připravili 9 tras pro výlety na kolech,“ doplňuje Klemensová.
Cesty k Moravským alejím je možné objednat ZDE nebo zakoupit ve vybraných informačních centrech.
Další informace o tématu alejí najdete ZDE
„Tento typ projektu je pro nás velmi cenný. Nesporný přínos projektu je propojení studia jak s vědeckou prací, tak s praktickými výsledky. Samotné mapování, které prováděli naši studenti v rámci závěrečných prací, nejen umožnilo jejich odborný růst, ale přineslo i oblíbenou práci v terénu. Navíc se nám podařilo přispět k rozvoji regionu tím, že aleje, jako důležité a zejména atraktivní krajinné prvky, mohou být díky shromážděným datům lépe chráněny a rozvíjeny,“ uvedl odborný garant projektu Ing. Radek Dušek, Ph.D. z Katedry fyzické geografie a geoekologie Ostravské univerzity.
Databáze a metodika vznikly ve spolupráci odborníků z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Informační agentury Ministerstva životního prostředí ČR CENIA, nevládní organizace Arnika, ale i odborníků z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, německé Univerzity v Eberswalde a Ministerstva životního prostředí Meklenburska – Předního Pomořanska. Je dostatečně jednoduchá pro rychlé uvedení do praxe, ale zároveň natolik podrobná, aby umožňovala získat klíčové informace, jako jsou souřadnice začátku a konce aleje, její délka, počet a druh stromů, ale také jejich zdravotní stav a způsob výsadby. Internetový portál, na kterém je databáze alejí umístěna, je navíc součástí celoevropské databáze INSPIRE, která slouží i Evropské komisi pro přijímání a vyhodnocování politiky v oblasti zlepšování životního prostředí.
„Projekt Arniky, zaměřený na krajské mapování alejí, považujeme za velmi přínosný. Vytvořená databáze se může stát cenným zdrojem informací pro další komplexní péči o zeleň, navíc vzniká v různých krajích podle stejné metodiky, takže jsou údaje srovnatelné. Moravskoslezský kraj je oblastí s dlouhodobě překračovanými limity u polétavého prachu, přičemž jedním z původců tohoto znečištění jsou emise z automobilové dopravy. Aktivní péčí o zeleň podél silnic lze kvalitu ovzduší v jejich okolí významně zlepšit. Moravskoslezský kraj se proto zaměřuje na realizaci dalších projektů z evropských fondů na výsadby nových alejí a obnovu stávajících stromořadí u vybraných úseků krajských komunikací,“ říká náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro životní prostředí a dopravu Daniel Havlík.
„Krajská správa silnic Moravskoslezského kraje vysázela v roce 2014 celkem 463 stromů, z toho více než polovinu, přesně 241, jako součást silničních stromořadí. Součástí běžné údržby stávajících stromů podél silnic je jejich značení bílými pruhy a ořezávaní větví tak, aby byl zajištěn bezpečný průjezd vozidel a viditelnost dopravního značení. Spolupracujeme také s oddělením ochrany přírody a zemědělství krajského úřadu na přípravě a realizaci projektů výsadby dřevin podél silnic ve vlastnictví Moravskoslezského kraje, a nová databáze pro nás bude vítanou pomůckou,“ říká Ing Marek Porošín z technicko-provozního úseku Správa silnic Moravskoslezského kraje.
Mapa s databází alejí je dostupná ZDE
Kompletní Metodika mapování alejí je volně ke stažení ZDE
Vznik unikátního nástroje podpořil Program švýcarsko-české spolupráce (ZDE) a Německá spolková nadace pro životní prostředí (ZDE)
Aleje Moravy a Slezska: Co zjistili odborníci
Stromy stojící v alejích a stromořadích jsou živé a stále se vyvíjející organismy. Proto práce na jejich dokumentování nikdy neskončí a je nutné ji dělat průběžně. V tuto chvíli databáze obsahuje celkem 992 prvků, z toho 520 alejí a 472 stromořadí.
Moravskoslezský kraj: 257 alejí a 472 stromořadí
- V Moravskoslezském kraji se délky jednotlivých alejí pohybují od třináctimetrového březového stromořadí v Palkovicích až po 3,5 km dlouhou jírovcovou alej mezi Skřípovem a Starou Vsí.
- Nejvíce stromů mají aleje na Opavsku: Brumovice - Velké Heraltice se 455 stromy a alej ve Stěbořicích s 348 stromy. V obou případech jde o ovocné aleje.
- Z dřevin jsou nejčastěji na severní Moravě zastoupeny slivoň, lípa a javor. Následují jabloň, topol, bříza, třešeň, jasan, dub a jírovec.
- K nejstarším a nejcennějším alejím patří lípová v Radkově - Dubové či památkově chráněná alej na Uhlířský vrch u Bruntálu.
- K esteticky nejzajímavějším mapovaným prvkům patří zaklenuté aleje, takové, kde se protější stromy vzájemně dotýkají a tvoří klenbu – těch je v současnosti na území kraje zmapováno celkem 53.
Olomoucký kraj: 103 alejí (stromořadí nebyla evidována)
- V Olomouckém kraji převládají okrasné a smíšené aleje, zejména lípa, javor a jírovec. Následují ovocné aleje, ve kterých rostou jabloně, švestky, hrušně, třešně a ořešáky.
- Zaklenutých alejí je zde evidováno 37. Největší počet stromů, přes 400, mají aleje ve Vacanovicích a Plumlově.
- V Olomouci nalezneme významné parkové úpravy i ukázky zapojení alejí do komponovaných krajin. Příkladem je Rudolfova alej – ukázka obnovy a dominantního architektonického prvku ve Smetanových sadech.
-
Město Jeseník nabízí aleje jako zajímavé prvky krajiny, zahradní architekturu lázeňského areálu i doprovodné prvky městských parků. Nejvýznamnější aleje evidované v databázi jsou:
- Alšova alej – oboustranná vícepruhová alej s dominancí lípy malolisté a velkolisté. Historická alej z poloviny 19. století.
- Alej nářků – buková alej ve Smetanových sadech v Jeseníku. Založena 1827 – původní název Alej vzdechů.
Zlínský kraj: 160 alejí (stromořadí nebyla evidována)
- Ve Zlínském kraji převládají ovocné aleje, zejména jabloně, ořešáky a hrušně.
- Největší počet stromů, konkrétně 550, má lipová alej na Kroměřížském hřbitově. Alej v Uherském Hradišti na nábřeží Moravy, kterou tvoří jerlíny a lípy, má celkem 470 stromů.
- Jednou z nejvýznamnějších “alejových lokalit” ve Zlínském kraji je Kroměříž. Je tomu tak zejména díky kombinaci parkových a krajinářských úprav. Nejznámější jsou aleje v Podzámecké zahradě – Dlouhá a Smutná alej
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
