Arnika: Povodně vznikají v nemocné krajině, technické stavby jim nezabrání

16.06.2013 18:00

Z přirozených, klikatých potoků se v minulosti staly vybetonované, zregulované kanály. Do odvodněných polí se srážky nevsakují, jen protečou do trubek a stružek a rychle zaplňují potoky. Voda z jednotlivých potoků rychle odtéká a přichází velmi rychlá a prudká povodňová vlna.

Arnika: Povodně vznikají v nemocné krajině, technické stavby jim nezabrání
Foto: Richard Beneš
Popisek: Arnika

To jsou podle Arniky hlavní příčiny nedávných plošných záplav i současných lokálních bleskových povodní. Spojením více rozvodněných toků se pak síla povodňové vlny násobí, stejně jako rozsah škod. Zdravá krajina před suchem i povodněmi ochrání levněji a účinněji, než hráze a betonové břehy.

Aktuální fotogalerii s popisky, jak s vodou hospodařili naši předkové, jak voda proudí krajinou a jak se rozlévá beze škod, najdete na http://arnika.org/kde-vznika-povoden

„Odvodněná krajina je jako střecha, ze které voda rychle steče dolů po okapu. A pod tím pomyslným okapem stojí naše města a obce. Každý metr krychlový vody, každá kapka, kterou nezadrží louky, lesy, pastviny nebo mokřady, ohrožuje zdraví a majetek lidí žijících v nižších částech toku. Každý metr zregulovaného malého potoka přispěl k přelití hrází v Mělníce, Děčíně, v Ústí nebo i v Zálezlicích,“ komentuje příčiny povodní vedoucí programu Ochrana přírody Jana Vitnerová z Arniky.

Nevládní organizace proto apeluje na premiéra Nečase a ministry Bendla a Chalupu (všichni z ODS), aby přijali taková opatření, která naši krajinu uzdraví a obnoví přirozená koryta potoků a řek.

„Úředníci a politici v řadě měst povolují stavby v záplavových územích, ukrajují z volné krajiny, pokrývají ji betonem a zabraňují vodě, aby se bezpečně a hlavně beze škod rozlévala. Technická protipovodňová díla často poskytují jen klamný pocit bezpečí. Nejsou totiž vždy spolehlivá a při jejich selhání dochází k největším škodám,“ dodává Vitnerová.

Současná povodeň však nemusela být tak ničivá. Vláda už v roce 2009 uložila několika ministrů, aby vypracovali soubor protipovodňových a protierozních opatření. Na investice do obnovy přirozených funkcí krajiny bylo tehdy vyčleněno 16 miliard korun. Současná vláda včetně ministra Tomáše Chalupy navržená opatření podcenili a finance utratili jinde. Místo aby 3,7 miliardy z evropských fondů použil na ozdravení krajiny, doslova je nalil do pražských tunelů. Navíc při povodni nehledá Chalupův úřad příčinu, ale omezuje se na vydávání zpráv o počasí. (link archiv tiskovek MŽP).

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: arnika.org

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

návrat Ukrajinců

Je podle vás fér někoho nutit jít válčit, když nechce, a lze takové lidi vůbec nějak motivovat? Jestli někdo před válkou utekl, myslíte, že je něco, co ho přiměje jít válčit? Vždyť není nic cennějšího, než život. A jelikož se válka pro Ukrajinu nevyvíjí vůbec dobře, není třeba řešit, co bude Ukrajin...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČSÚ: Domácnosti vodou nadále šetří, v průmyslu její spotřeba mírně roste

11:44 ČSÚ: Domácnosti vodou nadále šetří, v průmyslu její spotřeba mírně roste

Češi v roce 2023 denně spotřebovali v průměru téměř 87 litrů vody, což bylo o zhruba tři litry méně …