Děti jsou svěřeny do péče svých rodičů nebo zákonných zástupců. Tuto odpovědnost však mohou rodiče dočasně přenášet i na další osoby nebo subjekty, kterým rodiče svěří děti do péče, například na prarodiče nebo sousedy při hlídání dětí, školku, školu, na provozovatele letních dětských táborů, sportovní kluby, apod. Způsobilost k právním i protiprávním úkonům v plném rozsahu nabývá dítě až dosažením zletilosti.

Odpovědnost nad dítětem mají oba rodiče, a to i v případě, kdy bylo dítě svěřeno do výchovy jen jednomu z nich. V konkrétním případě ale za škodu odpovídá ten z rodičů, který má dítě ve své péči.

Je-li dítě dočasně svěřeno do péče někoho dalšího, příbuzného, prarodičů, atd., jsou povinni tito lidé nad dítětem vykonávat dohled. Odpovědnost za škodu může být přenesena i na právnickou osobu - školu, školku, školní družinu, internát, prázdninový tábor. Za škodu pak odpovídá tato právnická osoba, ne přímo její pracovníci. Ti potom odpovídají svému zaměstnavateli podle pracovně právních předpisů. Právnická nebo fyzická osoba, které bylo dítě svěřeno, se však může odpovědnosti v případě újmy dítěte zprostit, pokud prokáže, že dohled nezanedbala. Potom bude rozhodovat soud a důkazní břemeno bude právě na této osobě.

Takže ještě jednou a zjednodušeně: svěříme-li někomu dočasně své dítě, nese za něj také dočasně zodpovědnost, na to by se nemělo zapomínat!

A kdo to zaplatí? Případné škody, které dítě způsobí, a to nejen dopravní nehodou, budou s největší pravděpodobností požadovány právě po zákonných zástupcích, nebo odpovědné osobě. V takovém případě je možné uzavřít u některé z pojišťoven pojištění odpovědnosti, tzv. „pojistku na blbost“. Vždy bychom si pak měli zkontrolovat, zda se vztahuje i na naše dítě a na jaké situace.

Hromadné přesuny dětí po silnici

Právě v prázdninových měsících se řidiči mohou častěji setkávat s hromadnými přesuny dětí, a to, když se například dětské tábory nebo sportovní soustředění vydávají na výlety nebo přesuny na různá sportoviště. Pak je potřeba, aby dětské útvary na silnicích dodržovaly pravidla pro útvary chodců, která najdeme v zákoně č. 361/2000 Sb. o silničním provozu.

Od února platí povinnost chodců při snížené viditelnosti používat reflexní prvky a podobná pravidla tedy musí splňovat i útvary chodců. Podle paragrafu 56 zákona č. 361 musí být za snížené viditelnosti útvar označený vpředu po obou stranách neoslňujícím bílým světlem a vzadu po obou stranách světlem červeným. Označení světly však může být nahrazeno oděvními doplňky z reflexních materiálů. Za dodržování těchto pravidel odpovídá vedoucí útvaru, to znamená, dostatečně způsobilá osoba starší patnácti let. Skupina má povinnost věnovat se plně účasti v provozu a sledovat situaci v něm. Musí pochodovat vpravo; pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky, jestli není stanoveno jinak. Mají za povinnost dodržovat ustanovení o užití jízdních pruhů, dodržovat ustanovení o chůzi podél nástupních nebo tramvajových ostrůvků, povinnost plynoucí z ustanovení o vyhýbání, odbočování a o jízdě křižovatkou. „To znamená, že pokud jdou po hlavní, má jim dát auto, přijíždějící ke křižovatce po vedlejší silnici označené značkou „Dej přednost v jízdě“, nebo „Stůj, dej přednost v jízdě“, přednost,“ upozorňuje šéf BESIPu, Martin Farář. „Pozor ale, toto pravidlo neplatí, pokud jde po hlavní mimo přechod samostatný chodec. Každopádně je potřeba dávat pozor na případnou neznalost přijíždějících řidičů. Být zkrátka raději stále ve střehu.“Organizovaný útvar chodců smí také jít nejvýše v dvojstupu po pravé straně chodníku, v tomto případě reflexní označení není potřeba.

Zvláštnímu právnímu režimu podléhá organizovaná skupina dětí předškolního věku, pro kterou platí stejná obecná ustanovení, jako pro chodce. Musí tedy používat především chodníky a stezky pro chodce. Pokud to není možné, chodí organizovaná skupina předškoláků co nejvíce při levém okraji silnice, nebo po krajnici. Vedle sebe mohou jít nanejvýše dvě děti. Vedoucí organizovaného útvaru předškolních dětí může při potřebě přejít na druhou stranu silnice zastavovat vozidla.

Tři otázky pro…

Případná vina či nevina odpovědných osob může být někdy i před soudem zapeklitým případem pro zkušené právníky. Jak to vlastně je s odpovědností za svěřené děti, jsme se zeptali advokáta Jana Černého z advokátní kanceláře, Černý – Raupachová.

BESIP: Kdo je odpovědný a v jakém případě za svěřené děti?

Jan Černý: Obecně lze říci, že za děti jsou zodpovědní jejich rodiče. V běžném životě se ale samozřejmě stává, že rodiče z jakýchkoliv důvodů svěří své děti někomu jinému. Babičce na prázdniny, sousedce na hlídání, a podobně. Ale za svěření dítěte do péče někoho jiného je považován například i pobyt dítěte ve školce, ve škole, na letním táboře, atd. Týká se to dokonce i hospitalizace dítěte v nemocnici. Dá se tedy říci, že odpovědný za dítě je potom ten, který v tu chvíli má dítě, řekněme, na starosti. Z praxe advokáta musím konstatovat, že si mnohdy lidé svou odpovědnost dostatečně neuvědomují. Týká se to zejména právě té sousedské výpomoci.

BESIP:  Jak je to s případným hrazením škody, kterou buď způsobí samotné dítě, nebo, která je naopak způsobená na svěřených dětech?

Jan Černý: Má to dvě roviny, občanskoprávní a trestněprávní. Co se týče občanskoprávní roviny odpovědnosti za škodu, kterou způsobilo dítě, potom jsou odpovědní rodiče. Pokud například matka, jdoucí po chodníku vedle vozovky, se věnuje kamarádce, telefonu a podobně, tedy prokazatelně nevěnuje dostatečnou pozornost dítěti, to vběhne do vozovky a způsobí tak dopravní nehodu, zaplatí s největší pravděpodobností takto způsobenou škodu pojišťovna, ale ta jí může vymáhat na nepozorné matce. U trestněprávní roviny je to tak, že dítě trestně odpovědné není. Může ale dojít k obrácené situaci, tedy k tomu, že poškozeno je dítě, mám na mysli, zejména poškození zdraví. Potom se zkoumá, zda ten, komu dítě bylo svěřeno do péče, něco nezanedbal takovým způsobem, že by mohlo jít o trestný čin. Takové situace vznikají například v průběhu letních dětských táborů, kdy může vinou nedostatečného dozoru dojít k utonutí, vážným úrazům a podobně. A při přesunech v rámci pěších výletů dochází nezřídka i ke sražení dítěte autem. A to jsou potom nejenom smutné, ale právně docela složité případy.

BESIP: Mohou rodiče vymáhat na někom škodu za zanedbání péče o svěřené dítě?  

Jan Černý: V životě se vyskytují případy, kdy vinou, řekněme, nedbalého dozoru nad dítětem může dojít k nějaké újmě. A to buď na zdraví dítěte, nebo k majetkové škodě. V případě, že vinou nedbalosti osoby, nebo subjektu, kterému bylo dítě svěřeno, dojde ke škodě, ať už majetkové nebo té újmě na zdraví, mají rodiče možnost tuto škodu po zmíněné osobě nebo subjektu vymáhat.