BSA: V Česku se užívá 34 % nelegálního softwaru, navzdory obavám z bezpečnostních rizik

24.06.2014 11:04

Objem nelegálního softwaru v tuzemských počítačích klesl o procentní bod na 34 %. Česku tak patří 12. nejnižší míra pirátství ve světě. Od pirátství domácí uživatele odrazuje zejména riziko napadení počítače hackery a ztráta osobních dat. Firmy se obávají zejména postihů a odškodnění.

BSA: V Česku se užívá 34 % nelegálního softwaru, navzdory obavám z bezpečnostních rizik
Foto: Martin Kovář
Popisek: Počítač, internet, klávesnice. Ilustrační foto.

Nelicencovaného softwaru v tuzemských počítacích opět ubylo: „V Česku se loni užívalo nelegálně 34 procent počítačových programů, to je o procentní bod méně než v předchozím měřeném období (2011). Znamená to, že téměř každý třetí software byl instalován nelegálně, tedy bez řádné licence. Komerční hodnota nelicencovaného softwaru jen v tomto roce činí v Česku 3,6 miliardy korun,“ shrnuje závěry studie softwarového pirátství Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA | The Software Alliance, která sdružuje významné světové výrobce softwaru. Nejčastěji nelegálně kopírovaným softwarem v Česku jsou komerční operační systémy, kancelářské, grafické a CAD programy, antivirové programy a počítačové hry.

Celosvětovou studii softwarového pirátství již desátým rokem realizuje pro BSA analytická společnost IDC. Letos se průzkumu zúčastnili uživatelé počítačů ve 34 zemích, celkem to bylo téměř 22 000 soukromých i firemních uživatelů a přes 2000 IT manažerů.

Uživatelé: Nelegální software ohrožuje bezpečnost počítačů

Studie nově zkoumala, jaká rizika si spotřebitelé spojují s užíváním nelegálního softwaru. „Jako hlavní rizikový faktor plynoucí z užívání nelegálního softwaru respondenti uvádějí hrozbu infikování škodlivým kódem. Konkrétně se obávají napadení ze strany hackerů (64 %) nebo ztráty dat (59 %),“ říká Jan Hlaváč a dodává: „Většina domácích uživatelů nemá přehled, co vše je instalováno na jejich počítačích a jaký je původ softwaru. Ve firmách se často instaluje více kopií softwaru, než umožňuje zakoupená licence. Domácí uživatelé si zase mnohdy pořizují software z pofidérních zdrojů na internetu. Obojí představuje velmi rizikové chování, z něhož plyne řada postihů.“

Objem nelegálního softwaru se daří snižovat zejména díky zvyšování povědomí o rizicích spojených s pirátstvím a nekompromisním vymáháním práva: „Získáváme každoročně stovky informací o společnostech, které pravděpodobně porušují práva k softwaru. BSA proto odstartovala program Udělování odměn za informace vedoucí k odhalení pirátství na www.softwarelegalne.cz. BSA vyplácí 10 % z peněžní částky náhrady škody oznamovateli, který se bude aktivně podílet na odhalení a prokázání porušování autorského práva k softwaru,“ říká Jan Hlaváč.                                 

Zajímavé je, že v průzkumu IT manažeři z celého světa uvádějí obavu, že nelicencovaný software může způsobit škodu: „Přesto jen necelá polovina z nich vyjádřila jistotu, že veškerý software používaný v jejich firmě má náležitou licenci, a pouze 35 procent společností má interní směrnici, která vyžaduje užívání řádně licencovaného softwaru,“ doplňuje Jan Hlaváč.

Česku patří 12. nejnižší míra pirátství ve světě, Slovensko je skokanem regionu

V porovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi se Česko i nadále může pochlubit nejnižší mírou pirátství a zároveň patří mezi dvacítku zemí s nejnižším výskytem nelegálního softwaru vůbec: „Česko se umístilo na 12. příčce. Vedeme si dokonce lépe než řada západoevropských států, například Francie (36 %), Itálie (47 %) nebo Španělsko (45 %),“ vyjmenovává Jan Hlaváč (viz graf v příloze).

Na Slovensku za poslední tři roky klesl objem nelicencovaného softwaru o 5 procentních bodů na současných 37 procent: „Mílovými kroky tak dohání Česko a je to vůbec nejrychlejší tempo v celém regionu,“ dodává Jan Hlaváč.

Průměrný podíl nelegálního softwaru v Evropské unii činí 31 procent (snížení o 2 procentní body) a ve světě 43 procent (zvýšení o procentní bod). Nelicencovaného softwaru ubývá zejména ve firemním sektoru, naopak v domácnostech pirátského softwaru přibývá. „Je to způsobeno rychlým růstem počtu počítačů v domácnostech a rozšířeným přístupem k vysokorychlostnímu internetu,“ vysvětluje Jan Hlaváč.

„Užívání softwaru bez řádné licence je problémem na úrovni podnikového řízení a tato studie ukazuje, že zlepšení je skutečně zapotřebí,“ prohlásila Victoria Espinelová, prezidentka a ředitelka BSA. „Každá společnost může podniknout několik jednoduchých kroků, které zajistí soulad se zákonem, například zavést formální směrnici o používání licencovaného softwaru a vést pečlivou evidenci. Firmy by rovněž měly zvážit instalaci programů na správu softwarových licencí. Tyto nástroje mohou mít značný přínos, neboť zajistí náležitou kontrolu a poskytnou přehled o tom, co je v počítačové síti nainstalováno. Díky tomu se firmy budou moci vyvarovat bezpečnostních a provozních rizik, zároveň tyto programy ohlídají, že firma vlastní náležitý počet licencí.“

Další zjištění studie BSA:

  • Celosvětově vzrostl objem softwaru nainstalovaného bez řádné licence ze 42 procent v roce 2011 na 43 procent v roce 2013, především proto, že většina používaných PC se nacházela v rozvíjejících se ekonomikách, kde užívání nelicencovaného softwaru převažuje.
  • Komerční hodnota globálních instalací softwaru bez řádných licencí dosáhla v roce 2013 hodnoty 62,7 miliardy amerických dolarů.
  • V západní Evropě v roce 2013 podíl nelegálního softwaru klesl o tři procentní body na 29 procent a komerční hodnota činila 12,8 miliardy amerických dolarů.
  • V Evropské unii v roce 2013 míra klesla o dva procentní body na 31 procent, komerční hodnota činila 13,5 miliardy dolarů.

Kompletní znění studie BSA: Celosvětová studie softwarového pirátství, a to včetně dat ke konkrétním zemím, lze získat na webové stránce BSA: www.bsa.org/globalstudy.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministerstvo spravedlnosti: Vítězství v soutěži Úřednický čin roku

22:04 Ministerstvo spravedlnosti: Vítězství v soutěži Úřednický čin roku

Ministerstvo spravedlnosti gratuluje týmu z odboru strategie a koncepce justice, který získal presti…