Blesková analýza volebních programů politických stran

25.10.2013 11:49

Ekonomické oddělení Unie malých a středních podniků České republiky prostudovalo volební programy politických stran kandidujících do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2013, u kterých se lze dle posledního předvolebního průzkumu agentury MEDIAN domnívat, že překročí hranici 5 % hlasů, a stanou se tak parlamentními stranami.

Blesková analýza volebních programů politických stran
Foto: Hans Štembera
Popisek: Volební urna

Důraz bleskové analýzy byl kladen zejména na programové priority v oblasti podnikatelského prostředí. Níže uvádíme výběr nejzajímavějších bodů z volebních programů sledovaných politických stran a hnutí, vzestupně dle volebních preferencí.

SPOZ

1. Stimulace poptávky po českých podnikatelích formou posílení investic státních institucí
2. Změna podmínek pro tvorbu daňově účinných rezerv, zvýhodnění investic a inovací
3. Podpora českého exportu formou změny diplomatické služby na ekonomickou diplomacii
4. Zjednodušení a zpřehlednění daňové politiky

SPOZ se jako jediná levicová strana otevřeně hlásí k podpoře českých podnikatelů. Ve volebním programu neslibuje různé formy úlev, ale naopak plánuje, přes masivní investice obcí, měst, krajů a státu výrazně stimulovat poptávku po českých podnikatelích. Strana upřednostňuje investice multiplikačním efektem, který vytváří obrovský rozsah poptávky po dalších službách, dodávkách a drobné výrobě. SPOZ zahrnuje do daňového systému prvky zaměřené na zvýhodnění investic a inovací. Odpisování, úprava podmínek pro pořizování majetku finančním leasingem, reinvestiční bonifikace, valorizace limitu hmotného majetku a změnu podmínek pro tvorbu daňově účinných rezerv.
Ze srovnání s jinými volebními programy vybočuje požadavek přeměny diplomatické služby na ekonomickou diplomacii, s dovětkem, že zájmem strany je omezení nesmyslné podpory pro zahraniční firmy, které po vyčerpání výhod odejdou.

KDU-ČSL

1. Schválení finanční ústavy
2. Podpora malých a středních podniků změnou Zákoníku práce
3. Zjednodušení zákona o zadávání veřejných zakázek
4. Zavedení registračních pokladen, zvýšení kontroly zboží

Strana hodlá podpořit firmy, vytvářející nová pracovní místa pro studenty, absolventy škol, ženy po mateřské dovolené a nezaměstnané nad 55 let. Rodinám živnostníků chce KDU – ČSL vrátit možnost daňových odpočtů na děti i těm, kteří využívají daňové paušály.
KDU – ČSL tvrdí, že nebude zvyšovat daně pro firmy a živnostníky, přesto navrhuje zavedení tří daňových pásem pro živnostníky, a to 12, 20 a 28 %.  Z programu je tedy nejasné, jakým způsobem hodlá provést daňový mix.

ODS

1. Volná ruka trhu a dobře regulované monopoly
2. Prosazení odstranění nejkřiklavějších případů zbytečné byrokracie a administrativní zátěže podnikatelů
3. Nezvyšovat minimální mzdu
4. Podpora firem v exportu formou silnějšího financování České exportní banky a EGAPu

V ideové rovině ODS zvlášť nevybočuje, a proto obsah volebního programu není nikterak překvapivý. Pozorný čtenář však pozná lehkou změnu v přístupu na mikroekonomické (volná ruka trhu) a makroekonomické úrovni (zařazení vodárenství mezi regulované monopoly).
ODS chystá sjednocení základů daně z příjmů fyzických osob, zdravotního a sociálního pojištění či osvobození od daně z dividend, jako opatření podporující dlouhodobé spoření drobných investorů. Oproti volebním programům ODS minulých let je však zřetelný úbytek konkrétních příkladů a návrhů, naopak přibyla podkapitola věnující se ochraně spotřebitelů.

ANO 2011

1. Úlevy pojistného na sociální zabezpečení u absolventů a zaměstnanců starších 50 let
2. Posílení finančních úřadů za účelem důsledného výběru daní, elektronizace faktur v centrálním úložišti
3. Podpora financování malých a středních podniků formou mikropůjček
4. Ponechání daňových sazeb právnických a fyzických osob

Obezřetný volební program hnutí ANO 2011 působí dojmem „Hlavně si nikoho nenaštvat“. V daňové oblasti ANO 2011 na jedné straně požaduje snížení sazby DPH u léků a knih, čímž se klaní na stranu tradičních levicových stran, na straně druhé se klaní k pravicovým stranám v případě daní z příjmů podniků a podnikatelů, které požaduje ponechat beze změn. 

Celkově se volební program odlišuje od ostatních tím, že až příliš zatajuje odpovědi na otázku – Jakým způsobem tak učiní? Pozitivně hodnotíme zejména požadavek na definici moderní prorůstové průmyslové politiky a určení dlouhodobé vize podpory podnikání. Škoda jen, že nás mistr kuchař nenechal nahlédnout pod pokličku.

TOP 09

1. Prosazení udržení současné složené daňové kvóty
2. Dokončení projektu „Jednotného inkasního místa“
3. Stát jako prostředník mezi investory a tzv. „problémovými regiony“ s cílem absorbovat uvolněné pracovní síly
4. Stanovení pevného termínu přijetí eura

Volební program TOP09 lze přirovnat k makroekonomické predikci, snažící se vyvarovat konkrétním slibům, což lze na jednu stranu pochválit, na druhou stranu absence konkrétních opatření v oblasti podpory podnikatelského prostředí ztěžovalo výběr programových priorit. Z osmé kapitoly programu lze jen jasně vyčíst, že TOP 09 nebude podnikatelům překážet, bude i nadále v následujících letech klást důraz na rozpočtovou obezřetnost a bojovat za snížení nákladů práce.
V rámci dalších programových priorit, nepřímo souvisejícími s podnikatelským prostředím TOP 09 nezapomíná na chronické problémy v oblasti investic do dopravní infrastruktury. Zajímavostí je požadavek ponechání významných energetických společností (ČEZ, ČEPS, ČEPRO, MERO) ve státních rukou.

ČSSD

1. Podpora malého a středního podnikání formou přetvoření ČMZRB na „retailovou“ banku pro podnikatele
2. Vyšší zdanění mzdy, zavedení dvou sazeb DPFO
3. Postupné zvyšování minimální mzdy až na 12 500 Kč
4. Vrácení nároku na nemocenskou v prvních třech dnech nemoci

ČSSD nabízí v oblasti hospodářské politiky několik desítek konkrétních opatření, některá z nich budou spíše potlačovat podnikatelského ducha živnostníků, než podporovat růst ekonomiky. Mezi kontraproduktivní návrhy z dílny ČSSD označujeme vyšší zdanění mzdy formou dvou sazeb daní z příjmu fyzických osob.
Zvyšování plošné minimální mzdy povede k nárůstu nezaměstnanosti. Dle analýzy ČSÚ pobírají minimální mzdu 3 % zaměstnanců, tedy přibližně 91 100 osob a právě tato skupina bude zvýšením minimální mzdy zasažena nejvíce. Naopak podpora projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) bude mít pozitivní dopad na zaměstnanost a růst ekonomiky.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

CzechTourism: Česko jako destinace pro golfisty získává na popularitě

7:02 CzechTourism: Česko jako destinace pro golfisty získává na popularitě

Česko posiluje svůj potenciál evropské golfové destinace. Golfový turismus patří k významným zdrojům…