Po skončení akce letos v létě se zvýší účinnost této části elektrárny o cca 4 procenta, což přinese nárůst roční produkce o 10 milionů kWh. Na Slapech vyrábějí bezemisní elektřinu tří 48MW soustrojí. Elektrárna loni vyrobila více než 236 milionů kWh a pokryla tak roční spotřebu téměř 70 tisíc domácností.

Před téměř 65 lety – 26. září 1955 – bylo poprvé přifázováno na energetickou síť soustrojí TG1 vodní elektrárny Slapy. K letošním půlkulatinám se dočká dárku v podobě komplexní modernizace a ekologizace svého provozu. Nejnovějším počinem bylo usazení tzv. turbínového bloku včetně turbínové hřídele a především 30tunového oběžného kola turbíny o průměru 3,7 metru. Precizní úkon, kdy se měří a rozhodují desetiny milimetru, zvládli specialisté společnosti Litostroj Engineering za necelou hodinu. Pod turbínovým blokem už se nachází pouze prostor tzv. savky, kudy za běžného provozu voda elektrárnu opouští a míří znovu vyrábět ekologickou elektřinu do níže položených Štěchovic.

„Vodní elektrárna Slapy o instalovaném výkonu 144 MW vyrábí špičkovou elektrickou energii a má významný podíl na řízení výkonové bilance celé národní energetické soustavy. Na plný výkon je k dispozici za 136 vteřin od povelu. Modernizace soustrojí TG1 v celkové hodnotě více než 150 milionů korun prodlouží jeho životnost o další desítky let a přispěje ke zvýšení účinnosti až o čtyři procenta. Díky tomu vyrobíme stejné množství elektřiny z nižšího objemu vody, což znamená výrazné úspory cenné tekutiny,“ rekapituluje ředitel Vodních elektráren ČEZ, a. s., Petr Maralík.

Všechny rozhodující komponenty soustrojí byly postupně vyzdviženy k opravám nebo je zcela nahradily nové efektivnější prvky vyrobené na základě nejnovějších technických poznatků. Poprvé v historii byl také vyměněn vnitřní ochranný nátěr v 50metrovém ocelovém tlakovém přivaděči k turbíně.

Podobnou modernizaci má už od roku 2011 za sebou soustrojí TG3. Poslední původní soustrojí TG2, přijde na řadu do konce tohoto roku.

„Komplexní modernizace znamená především výměnu komory oběžného kola a nástavce savky TG1, turbíny a regulace turbíny. V elektročásti dochází k opravě statoru generátoru, pólů rotoru i chladicího okruhu blokového transformátoru. Ekologický rozměr modernizace spočívá ve zvýšení tlaku v ovládací hydraulice ze současných cca 25 bar na tlak 149 až 170 bar. Dojde tím ke snížení objemu olejové náplně o 95 procent – z tisíců na stovky litrů – a snížení příkonů čerpadel,“ vypočítává hlavní body modernizace Monika Šišková, specialistka programu obnovy zařízení Vodních elektráren ČEZ.

„Elektrárna Slapy loni dodala do sítě 236 milionů kWh, a pokryla tak roční spotřebu 70 tisíc domácností ve středních Čechách. V provozu je podle potřeb energetického dispečinku, zejména v ranní a večerní odběrové špičce,“ zamýšlí se nad přínosem ekologického zdroje František Fröhlich, vedoucí oddělení provoz vodní elektrárny Slapy.

Slapy užitečné i unikátní

Vodní elektrárna Slapy – součást stejnojmenného vodního díla – byla od roku 1949 budována v rámci první velké stavby vltavské kaskády po II. světové válce. Napuštění vodního díla v roce 1954 urychlila povodeň, které z větší části vzaly sílu právě čerstvě dokončené Slapy. Regulérní provoz zahájila elektrárna o rok později a dosud vyrobila více než 17 miliard kWh elektřiny, což by stačilo na pokrytí spotřeby všech současných středočeských domácností po dobu 10 let. Přehrada je umístěna v úzké soutěsce na začátku bývalých Svatojánských proudů a má originální konstrukční řešení. Plně automatizovaná elektrárna je umístěna pod čtyřmi přelivy 15 x 8 m s kapacitou 3 000 m3/s. Přímo v tělese hráze se nachází strojovna elektrárny s trojicí soustrojí, veškeré pomocné provozy, velín, vnitřní rozvodna 110 kV, rozvodna 22 kV, potřebné transformátory a dvě základové výpustě.

Více informací o elektrárně Slapy, včetně filmu „Spoutaná řeka“ najdete ZDE

Více informací o vodních elektrárnách provozovaných v rámci Skupiny ČEZ najdete ZDE

Víte, že…

• trojice slapských soustrojí byla postupně přifázována do sítě od října 1954 (TG3) do září 1955 (TG1), převzetí do trvalého provozu následovalo od listopadu 1955 (TG1) do listopadu 1956 (TG3)?
• náklady na výstavbu celého vodního díla Slapy činily 614,144 mil. Kčs?
• početní stav personálu slapské elektrárny poklesl z cca 80 v době jejího spuštění téměř šestinásobně? Dnes tvoří tým obsluhy 14 pracovníků. Průběžné snižování je ovlivněno zejména automatizací provozu a přechodem na dálkové řízení z dispečinku vodních elektráren ve Štěchovicích.
• trojice soustrojí s Kaplanovými turbínami zaručuje elektrárně celkový instalovaný výkon 144MW, který jí řadí na druhé místo v rámci celé vltavské kaskády? (VE Orlík disponuje instalovaným výkonem 364 MW, VE Lipno I má 120 MW)
• na vyrobení 1 kWh elektřiny spotřebuje slapská elektrárna 8 m3 vody?
• spolu s elektrárnou ve Vraném byly Slapy jedinou elektrárnou tzv. Vltavské kaskády, která nebyla poškozena povodní v roce 2002 a vydržela v kritických dnech v provozu?
• modernizaci má za sebou už více než 20 soustrojí všech typů vodních elektráren Skupiny ČEZ v České republice? Za uplynulých 15 let to znamenalo celkové náklady ve výši téměř 3 miliard korun. Nové technologie vyrábějí čistou energii mj. na elektrárnách Vrané n. Vlt., Kamýk, Dalešice, Mohelno, Lipno nebo Dlouhé stráně.