Měří se zde všechny vzorky ČHMÚ odebrané v Česku, laboratoř slouží i pro projekty a vývoj v oblasti PAH a dalších organických látek. Od počátečních měření z 10 stanic se v současné době měří vzorky z 29 stanic. I z těchto důvodů došlo k rozhodnutí rozšířit stávající prostory a vybudovat nové pracoviště.
Nová budova laboratoří je primárně určena pro měření polycyklických aromatických uhlovodíků PAH. V prvním patře jsou umístěny laboratoře, které zajišťují stanovení PAH v měřicí síti imisního monitoringu (IM). V dalším patře jsou laboratoře zaměřené na přezkoumávání již stávajících metod, využití nových přístrojů a zajištění kvality měření.
Dále zde kolegové z oddělení kvality ovzduší pracují na projektech. Zde jsou často rozšířena stanovení PAH o hopany a další organické látky, které slouží hlavně k identifikaci zdrojů spalování. A jako třešnička na dortu je i stanovení nitro-PAH a dalších látek v ovzduší, jejichž zdrojem je například doprava. Tyto látky mají o řád vyšší toxicitu než PAH a mají tím i větší vliv na zdraví obyvatelstva.
V neposlední řadě zde probíhá měření ultrajemných částic (UFP), která zde má svoji laboratoř. Ta zajišťuje v současné době měření na šesti stanicích. V rámci této měřicí sítě jsme schopni proměřit spektrum částic prašného aerosolu v rozmezí velikostí od 7 nm do 800 nm.
Přístrojové vybavení laboratoří
V laboratořích jsou dva plynové chromatografy s hmotnostním detektorem (GCMS) pro stanovení PAH a hopanů. Dále plynový chromatograf s termální desorpcí pro čisté vzorky PAH v letním období a plynový chromatograf s chemickou ionizací, na kterém vyvíjejí děvčata metodu pro stanovení nitro-PAH. Pro zajištění kvality UFP jsou to např. přístroje SMPS (Scanning Mobility Particle Sizer) a CPC (celkový čítač částic).
Průběh prací v laboratořích
Vstupem jsou hlavně vzorky, které musí zpracovat 3 laborantky v laboratoři pro zpracování vzorků ve staré budově. Ty extrahují z exponovaných filtrů vzorky, jenž se potom analyzuje a stanovují se v nich jednotlivé PA a další organické látky.
Výstupem měření je soubor dat, která se po verifikaci předávají zákazníkovi. Tím je hlavně ISKO (odd. Informačního systému kvality ovzduší) případně jiný zákazník.
K čemu naměřená data slouží
Výsledky měření benzo(a)pyrenu (BaP) jsou obsaženy v Ročenkách o znečištění ovzduší uvedených na webu ČHMÚ. Tak je možné sledovat, jaké je zatížení BaP v dané oblasti, v grafických ročenkách je sledován i trend znečištění. A protože jedním z hlavních zdrojů je spalování v lokálních topeništích, je možné tyto výsledky využít i v této oblasti.
Zprávy hodnotící znečištění ovzduší a rozptylové podmínky v Česku za předchozí měsíc najdete ZDE. Interaktivní ročenka kvality ovzduší na území České republiky 2020 je ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
