Bankovní rada také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku, tedy ochota zasáhnout pouze vůči posilování kurzu pod vyhlášenou hladinu, se nemění.

Toto rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu. Ta předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016, tedy na celém horizontu prognózy. Následný návrat do standardního režimu měnové politiky přitom nebude znamenat posílení kurzu na úroveň před vstupem do intervenčního režimu, protože v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do domácích cen i dalších nominálních veličin. Prognóza očekává nulové, respektive mírně záporné, hodnoty celkové i měnověpolitické inflace v roce 2015 a jejich následné zvýšení ke dvouprocentnímu cíli během roku 2016. Bankovní rada hodnotí rizika nové prognózy jako vyrovnaná, míra nejistoty se však zvýšila. Bankovní rada v této situaci konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém pololetí roku 2016. Česká národní banka je připravena posunout hladinu kurzového závazku, pokud by došlo k dlouhodobému posílení deflačních tlaků schopných způsobit propad domácí poptávky, obnovení rizik deflačního vývoje české ekonomiky a systematický pokles inflačních očekávání.

Pokud jde o předpoklady prognózy týkající se vývoje v zahraničí, růst poptávky v eurozóně by měl v letošním a příštím roce zrychlit. Pokles cen energetických komodit se odráží ve výhledu pokračujícího utlumeného vývoje cen průmyslových výrobců, které začnou mírně růst až ve druhé polovině letošního roku. Výraznějšího růstu pak dosáhnou až v roce 2016 v souvislosti se zrychlujícím ekonomickým oživením a odezněním vlivu propadu cen ropy. Inflace v eurozóně měřená spotřebitelskými cenami se bude z aktuálně již záporných hodnot zvyšovat jen slabě v návaznosti na pozvolna oživující poptávku. Na utlumený cenový vývoj reagovala Evropská centrální banka dalším uvolněním měnové politiky, čemuž odpovídá výhled zahraničních úrokových sazeb v blízkosti nuly až do konce roku 2016 a oslabení eura vůči dolaru. Lednová opatření Evropské centrální banky se však ještě nestačila plně promítnout do výhledů ekonomické aktivity a cenového vývoje v eurozóně, takže v tomto ohledu je současná situace spojena se zvýšenou mírou nejistoty.

Cena ropy Brent se propadla na velmi nízkou úroveň a v následujícím období by měla dle předpokladů prognózy růst jen mírně. Nízká cena ropy bude z pohledu korunových cen energií na celém horizontu prognózy částečně kompenzována pokračujícím oslabováním kurzu eura vůči americkému dolaru. V souhrnu působí výhled vnějšího prostředí na prognózu vývoje české ekonomiky ve výrazně protiinflačním až deflačním směru, propad cen ropy však současně představuje významný prorůstový impulz.