ČSÚ: České ekonomice se ve druhém čtvrtletí dařilo

01.09.2017 11:15

Podle zpřesněného odhadu byl hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí o 2,5 % vyšší než v předchozím čtvrtletí a meziročně se zvýšil o 4,7 %. K příznivému vývoji české ekonomiky přispěla jak domácí, tak zahraniční poptávka.

ČSÚ: České ekonomice se ve druhém čtvrtletí dařilo
Foto: ČSÚ
Popisek: Logo Českého statistického úřadu

„Ekonomika zrychlila. A přispěla k tomu nejen zahraniční, ale zejména domácí poptávka. Kromě výdajů domácností přispěly k růstu ekonomiky i investice. Mezičtvrtletní růst o 2,5 % je opravdu mimořádný. Z dostupné časové řady od roku 1996 vyplývá, že jde o historicky nejvyšší mezikvartální hodnotu,“ vysvětluje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Zpřesněný odhad potvrdil, že růst české ekonomiky ve 2. čtvrtletí významně zrychlil. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost1 vzrostl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 2,5 % a stejně jako v 1. čtvrtletí tak pokračoval rychlý růst. Meziročně se HDP zvýšil reálně o 4,7 %.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) byla mezičtvrtletně vyšší o 2,3 % a meziročně o 4,7 %. Dařilo se většině odvětví národního hospodářství. K meziročnímu růstu HPH nejvýrazněji přispěl zpracovatelský průmysl (2,1 p.b.), tažený nejen výrobou dopravních prostředků a na ni navazujícími odvětvími, ale například i růstem produkce elektrických přístrojů a zařízení. Vedle toho došlo k plnému obnovení výroby v chemickém průmyslu. HPH zpracovatelského průmyslu vzrostla mezičtvrtletně o 3,5 % a meziročně o 7,9 %. Rostla i většina odvětví služeb. K oživení došlo ve stavebnictví, kde byla HPH mezičtvrtletně vyšší o 2,6 % a meziročně o 3,1 %.

Na straně poptávky byl růst HDP ve 2. čtvrtletí podpořen jak domácí, tak zahraniční poptávkou. Vedle dlouhodobě rostoucí spotřeby domácností se mezi faktory růstu domácí poptávky nově zařadila i investiční aktivita2. K meziročnímu růstu HDP (4,7 %) přispěly investiční výdaje 1,7 p.b.3, spotřeba domácností 1,5 p.b. a zahraniční obchod 2,1 p.b.

Výdaje na konečnou spotřebu domácností byly vyšší mezičtvrtletně o 1,8 % a meziročně o 4,4 %. Rostly výdaje ve všech kategoriích spotřeby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se mezičtvrtletně zvýšily o 0,4 % a meziročně o 1,9 %.

Meziroční i mezičtvrtletní růst investiční aktivity byl ve 2. čtvrtletí podpořen investicemi do všech kategorií aktiv. Rostly investice nejen do dopravních prostředků a obydlí, ale velmi silně také do strojů a zařízení, obnovil se i růst investičních výdajů do ostatních budov a staveb. V mezičtvrtletním srovnání byla tvorba fixního kapitálu o 6,3 % vyšší, v porovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku vzrostla o 7,7 %.

K růstu české ekonomiky přispěly i stabilní výsledky zahraničního obchodu. Saldo zahraničního obchodu zboží a služeb v běžných cenách dosáhlo ve 2. čtvrtletí 92,9 mld. Kč. Vývoz, který vzrostl reálně meziročně o 7,3 %, byl tradičně tažen obchodem s dopravními prostředky, ale také například obchodem se stroji a elektrickými zařízeními. Na růstu dovozu o 6,2 % se významně podílely například subdodávky pro automobilový průmysl, výrobu elektrických zařízení a obchod se základními kovy.

Z hlediska cenového vývoje ve 2. čtvrtletí dosáhl meziroční deflátor výdajů na konečnou spotřebu domácností 2,4 % a deflátor tvorby kapitálu 1,6 %. Celkový deflátor HDP, který činil 1,0 %, byl snižován rychlejším růstem cen dovozu před cenami vývozu.

Růst české ekonomiky byl i nadále provázen růstem zaměstnanosti. Celková zaměstnanost4 byla oproti předchozímu čtvrtletí o 0,4 % vyšší, meziročně vzrostla o 1,3 %. Vývoj na trhu práce tak i nadále kopíroval růst výkonnosti české ekonomiky.

Poznámky:
1) Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny uváděné údaje očištěny o změny cen, sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dnů. 2. čtvrtletí 2017 mělo meziročně i mezičtvrtletně o 4 pracovní dny méně.
2) Měřená tvorbou hrubého fixního kapitálu
3) Příspěvky k růstu HDP po vyloučení dovozu pro konečné užití
4) V pojetí národních účtů

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ředitelství vodních cest: Velká plavidla mohou nově bezpečně přečkat povodeň u modernizovaného ochranného stání u Lovosic na Labi

13:21 Ředitelství vodních cest: Velká plavidla mohou nově bezpečně přečkat povodeň u modernizovaného ochranného stání u Lovosic na Labi

Ředitelství vodních cest ČR uvedlo do plného provozu modernizované ochranné stání pro velká plavidla…