ČSÚ zveřejnil publikaci Informační společnost v číslech 2015

Publikace „Informační společnost v číslech 2015“ je k dispozici v elektronické podobě na tomto odkazu: https://www.czso.cz/csu/czso/informacni-spolecnost-v-cislech-2015

Vybraná zjištění z publikace

Telekomunikační a internetová infrastruktura

• Počet klasických pevných telefonních linek poskytovaných prostřednictvím komutované telefonní sítě (PSTN) se v České republice dále snižuje. Na konci roku 2013 jich bylo 1,3 oproti téměř 4 milionům v roce 2000. Na výše uvedeném poklesu se podílejí především linky “bytové“, které byly nejrozšířenější na přelomu tisíciletí. Od roku 2000, kdy započal trend šíření mobilních technologií, klesl počet pevných „domácích“ linek čtyři a půl krát z 2,7 na 0,6 milionu.

• I když byl výše uvedený pokles PSTN linek i v České republice částečně nahrazen pevnými telefonními linkami poskytovanými prostřednictvím technologie VoIP (v roce 2013 dosáhl jejich počet 738 tisíc), je celkový počet pevných telefonních linek připadajících na 100 obyvatel třetí nejnižší ze zemí EU.

• S poklesem počtu pevných telefonních linek, rostl počet mobilních telefonů (přesněji řečeno aktivních SIM karet). V roce 2013 jich bylo v České republice evidováno 14 milionů. V prvních letech nového tisíciletí výrazně převažovaly předplacené SIM karty. Počet smluvních zákazníků (s paušálními tarify) převýšil počet zákazníků s předplacenými kartami až v roce 2010. Od té doby výrazně převažují zákazníci využívající tarifních služeb nad těmi, kteří využívají předplacených služeb mobilních operátorů. V roce 2013 dosáhl podíl SIM karet s paušálními tarify na celkovém počtu aktivních SIM karet téměř 60 %. O deset let dříve se tato hodnota pohybovala kolem 25 %.

• Se snižováním počtu pevných telefonních linek, klesal v posledních letech také počet z nich provolaných minut. Ještě v roce 2005 bylo na pevných linkách (PSTN) v České republice v rámci národního telefonního provozu provoláno 7,2 mld. minut, stejně jako z mobilního telefonu. V roce 2013 to bylo již jen zhruba 1,5 miliardy minut, tj. téměř 11krát méně než z mobilního telefonu.

• Počtem uživatelů mobilních telefonů (aktivních SIM karet) na 100 obyvatel byla Česká republika v evropském srovnání v roce 2013 na desátém místě. S více než 130 účastníky v mobilní telefonní síti na 100 obyvatel předčila např. Velkou Británii, Německo, Slovenko, Španělsko či Francii.

• Na konci roku 2013 bylo v České republice 1,1 milionu registrovaných internetových domén .cz, tj. 10,5 domén na 100 obyvatel. Počet těchto národních domén roste především v posledních pěti letech. Od roku 2007 došlo k jeho ztrojnásobení. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU je Česká republika v počtu registrovaných národních domén (na 100 obyvatel) na devátém místě. Nejčastěji používaným protokolem pro registraci domén .cz je stále čtvrtá verze internetového protokolu - IPv4 (v roce 2013 tvořil podíl dané verze 79 %). V posledních letech však výrazně narůstá používání protokolu IPv6, resp. kombinace IPv4 a IPv6.

• Mezi vysokorychlostními připojeními k internetu dominuje v České republice mobilní připojení. Na konci roku 2013 byl u nás zhruba dvojnásobek účastníků připojujících se k internetu prostřednictvím mobilních sítí (5,6 milionu) ve srovnání s účastníky pevných přípojek (2,9 milionu). Z evropské perspektivy se Česká republika ve využívání pohybuje hluboko pod průměrem evropské osmadvacítky (52,2 účastníků mobilního internetu na 100 obyvatel v České republice v porovnání s 63,7 v průměru za země EU v roce 2013). Podobně je na tom v případě pevného vysokorychlostního internetu (který zahrnuje i pevný bezdrátový): 27 účastníků na 100 obyvatel v porovnání s 30,1 za průměr EU.

• Většina přístupů k internetu v mobilních sítích je v ČR zprostředkována SIM kartou v mobilním telefonu. Tyto přístupy byly ještě v roce 2011 z větší části realizovány jako dočasné, a to prostřednictvím standardní hlasové a datové služby. Tato možnost byla využita na 2,6 milionech SIM kartách. Menší množství připojení probíhalo prostřednictvím speciálního tarifu poskytovaného prostřednictvím mobilních sítí nezávisle na poskytovaných hlasových službách s možností trvalé dostupnosti k internetu - tzv. dedicated přístup. Tato možnost byla využívána 1,4 miliony účastníky. Již o rok později se poměr přístupů k mobilnímu internetu ale obrátil a začal převažovat přístup prostřednictvím speciálního tarifu poskytovaný nezávisle na hlasových službách. V roce 2013 jasně převažoval trvalý přístup k mobilnímu internetu nad dočasným, a to v poměru 4,1 ku 1,5 miliónu.

• V roce 2013 bylo v České republice provozováno 2,9 mil. pevných vysokorychlostních přípojek k internetu (včetně bezdrátových přístupů), což bylo čtyřikrát více než v roce 2005. Nejvíce přístupů k pevnému vysokorychlostnímu internetu probíhalo v roce 2013 pomocí bezdrátových technologií (WiFi) nebo prostřednictvím ADSL linek. Česká republika si vysokým zastoupením přípojek využívajících bezdrátové technologie dlouhodobě udržuje specifické postavení mezi zeměmi EU. Tyto technologie používají k přístupu k internetu především domácnosti.

Domácnosti a informační technologie

• Nejrozšířenější informační technologií v českých domácnostech je v posledním desetiletí mobilní telefon. Počet mobilních telefonů v českých domácnostech stoupl od roku 2000 téměř pětinásobně (počet 42 mobilních telefonů na 100 domácností v roce 2000 vzrostl na 205 v roce 2013). V roce 2013 měly přístup k mobilnímu telefonu téměř všechny domácnosti (98 %), ve srovnání s rokem 2000, kdy to byla jen třetina (33 %).

• Naopak podíl českých domácností užívajících pevné telefonní linky klesl na konci roku již na pouhou pětinu, a to ze tří čtvrtin v roce 2000. Srovnáním těchto ukazatelů s hodnotami dalších členských zemí EU vykázala Česká republika nejnižší hodnoty. Na konci roku 2013 bylo domácností s pouze pevnou linkou jedno procento, před deseti lety jich byla téměř čtvrtina (24 %). Pevná telefonní linka se vyskytuje především v domácnostech důchodců, kde ji měla v roce 2013 stále více než čtvrtina. V “mladých“ rodinách je přítomnost pevné telefonní linky spíše výjimkou.

• V devadesátých letech minulého století nebylo vybavení českých domácností osobním počítačem samozřejmostí. V roce 1991 disponovalo počítačem pouze 100 tis. (4 %) z nich. O deset let později jich bylo více než 600 tisíc (15 %). V současnosti (tzn. ve 2. čtvrtletí 2014) mají počítač v České republice přibližně 3 miliony (72 %) domácností a jen od roku 2010 vzrostl jejich počet o zhruba půl milionu.

• V posledních letech dochází v České republice k výraznému posunu z hlediska typu užívaného počítače. Až do roku 2013 dominovaly v českých domácnostech klasické stolní počítače. V roce 2014 je vystřídaly počítače přenosné, které měla v tomto roce poprvé více jak polovina (52 %) ze všech domácností a 71 % počítačově vybavených domácností. Přitom ještě v roce 2006 lze podíl přenosných počítačů v našich domácnostech považovat za zanedbatelný – přenosný počítač mělo jenom 7 % českých domácností. Počítače v domácnostech prošly také významným kvantitativním posunem. V roce 2009 byla dvěma a více počítači vybavena čtvrtina domácností majících doma počítač. V roce 2014 se tento podíl přiblížil polovině (44 %).

• Všechny domácnosti disponující počítačem jsou připojeny k internetu. V roce 2014 mělo připojení k internetu 72 % českých domácností, tj. 99,6 % domácností s počítačem. Před deseti lety byla pro srovnání připojena k internetu každá druhá domácnost s počítačem. Zatímco počítačem bylo vybaveno 30 % domácností, internetem pouze 15 %. Podíl domácností připojených k internetu v jednotlivých letech výrazně narůstal, přesto Česká republika počtem připojení k internetové síti zaostává za průměrem EU.

• Využívání počítače a internetu se napříč jednotlivými skupinami domácností významně liší. Lépe jsou dlouhodobě vybaveny domácnosti s dětmi. Nepřekvapí, že vysokopříjmové domácnosti jsou počítači i připojením k internetu vybaveny častěji, než domácnosti nízkopříjmové. V roce 2014 byla vybavenost internetovým připojením u domácností s nejvyššími příjmy zhruba trojnásobně vyšší než u domácností s nejnižšími příjmy.

• Během posledních let se v českých domácnostech zásadně změnil způsob připojování k internetu. Ještě v roce 2006 v nich převládalo nízkorychlostní vytáčené připojení prostřednictvím telefonní linky. Daný způsob připojení využívaly dvě pětiny domácností vybavených internetem (42 %). V roce 2014 využíval vytáčené připojení jen zlomek domácností (3 %). Mezi vysokorychlostními připojeními v posledních několika letech dominují bezdrátové technologie (WiFi). V roce 2014 se touto technologií připojovalo téměř 60 % domácností s majících doma přístup k internetu.

Jednotlivci a informační technologie

• V roce 2014 nepoužívaly v České republice mobilní telefon pouze 3 osoby starší šestnáct let ze sta. Není překvapením, že mobilní telefon je dlouhodobě nejčastěji používán mladými lidmi a lidmi středního věku. Nejméně uživatelů mobilních telefonů je naopak mezi nejstaršími osobami - seniory nad 75 let. Také mezi nimi však došlo v posledních letech k významnému nárůstu počtu uživatelů mobilních telefonů. V roce 2007 dosahoval podíl uživatelů mobilních telefonů ve věkové skupině nad 75let necelých 30 %. O dva roky později jich byla bezmála polovina (46 %). V roce 2012 používalo mobilní telefon již sedm z deseti osob starších 75 let a v roce 2014 byl jejich podíl tříčtvrtinový.

• Osobní počítač používaly v roce 2014 tři čtvrtiny populace osob starších 16 let (73,5 %, tj. 6,4 milionů osob). Počet uživatelů osobního počítače v posledním desetiletí vzrostl o 2,8 milionu. Osobní počítač používali v roce 2014 o něco častěji muži než ženy (77 % mužů a 70 % žen starších 16 let). Důležitými faktory jsou z hlediska užívání osobního počítače věk a nejvyšší dosažené vzdělání. Zatímco mezi mladými lidmi a osobami s vysokoškolským vzděláním používají počítač téměř všichni (více než 95 % ve věkové skupině 16 – 34 let, 95 % osob s VŠ), s rostoucím věkem a snižující se úrovní nejvyššího dosaženého vzdělání podíl uživatelů osobního počítače klesá až na 26 % uživatelů osobního počítače ve věku nad 65 let a 23 % osob se základním vzděláním (jde o osoby starší 25 let, nikoli studující).

• Zaměříme-li se na využívání počítače u osob ve věku 55 – 74 let, ukazuje se, že každým rokem přibývá pravidelných uživatelů počítačů (přistupujících k počítači alespoň jednou týdně) na úkor těch, kteří počítač nepoužívají. V roce 2014 požívala počítač pravidelně bezmála polovina osob ve věku 55 – 74 let. Téměř dvě pětiny ho nevyužívaly nikdy, přitom ještě v roce 2011 byl tento poměr obrácený: třetina využívala počítač pravidelně a polovina nikdy.

• Přenosný počítač používala v roce 2014 mírná nadpoloviční většina osob starších 16 let. Také v tomto případě mírně převažovali muži (56 %) nad ženami (49 %). Přenosný počítač používali spíše mladí lidé (86 % osob ve věku 16 – 24 let) a osoby s vyšším stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání (79 % osob s VŠ). Používání přenosného počítače je typické pro většinu studentů (využívá jej 91 % z nich), překvapivě také pro téměř tři čtvrtiny žen na rodičovské dovolené. Využívání tabletu nebylo v roce 2014 tolik rozšířené. V populaci osob starších 16 let ho využívalo 6 % osob. I zde se jednalo především o nejmladší generaci, studenty anebo osoby s vysokoškolským vzděláním.

• V posledních dvou letech sledujeme zajímavý vývoj ve využívání internetu. V populaci osob starších 16 let je nepatrně více uživatelů internetu než počítače. Daný vývoj je zřejmě způsoben rozmachem tzv. chytrých telefonů a jiných přenosných zařízení, které jsou častěji využívány také k přístupu na internet. Internet v roce 2014 používaly také tři čtvrtiny jednotlivců starších 16 let (74,2 %, tj. 6,5 milionů osob).

• Internet používaly v roce 2014 bezmála tři čtvrtiny populace osob starších 16 let (74 %, tj. 6,5 milionů osob). Na počátku nového tisíciletí měla přístup k internetu jen relativně omezená skupina lidí (v roce 2000 to bylo 10 % osob starších 16 let). Jednalo se nejčastěji o studenty vysokých škol, IT odborníky, ale také o vybrané zaměstnance podniků s připojením k internetu. V roce 2004 používala internet zhruba třetina populace (32 % tj. přibližně 2,7 milionu jednotlivců). Nejrychleji přibývají uživatelé internetu ve skupinách osob, které informační technologie používaly nejméně.

• Podobně jako mezi uživateli počítačů i v případě internetu platí, že internet používají častěji muži než ženy, mladší osoby než starší, či jednotlivci s vyšším než nižším vzděláním (95 % vysokoškolsky vzdělaných osob, 24 % osob se základním vzděláním). Internet ve druhém čtvrtletí roku 2014 používalo 77 % mužů a 71 % žen. Používání internetu je doménou především mladší a v posledních letech i střední generace. V roce 2014 jej používalo více než 92 % osob ve věku mezi 25 a 44 lety. S nárůstem počtu osob používajících internet se však tyto rozdíly postupně zmenšují. Každým rokem narůstá počet uživatelů internetu mezi osobami ve věku 55 až 74 let. V roce 2014 používala internet mírná většina z nich (52 %, mírně častěji muži: 57 %). Vrátíme-li se do roku 2010, využívala internet pouhá třetina osob v dané věkové skupině. V roce 2004 představovali uživatelé internetu pouhou desetinu osob ve věku 55 – 74 let.

• V mezinárodním srovnání je na tom Česká republika z hlediska podílu uživatelů internetu v dospělé populaci (80 % uživatelů internetu ve věku 16 – 74 let) lépe než z hlediska podílu domácností s připojením k internetu (72 % domácností celkem). V roce 2014 jsme v podílu jednotlivců používajících internet dokonce mírně předčili průměr EU28. Mezi země, kde internet v roce 2014 používalo více než devět lidí z deseti, patří Skandinávské státy, Nizozemsko, Lucembursko a Velká Británie.

• Jak bylo uvedeno výše, nejpoužívanější informační a komunikační technologií je v ČR mobilní telefon. Lze předpokládat, že se internet, ve spojení s mobilním telefonem (internet v mobilu), brzy stane široce rozšířenou technologií, používanou napříč všemi věkovými a vzdělanostními kategoriemi. V roce 2014 používala mobilní telefon či obdobná přenosná zařízení k internetovému připojení téměř třetina dospělé populace (29 %, tj. 2,5 mil. osob). O rok dříve používala internet v mobilu pětina dospělé české populace a v roce 2012 jen o něco více než desetina.

• Internet v mobilu používají častěji muži než ženy (34 % mužů, 23 % žen starších 16 let). V souladu s předchozím textem je také přístup k internetu prostřednictvím mobilního telefonu běžný především mezi mladými lidmi ve věku 16 – 24 let, mezi nimiž ho používají dvě třetiny osob. Mezi lidmi ve věku 25 až 34 let je to polovina, zatímco mezi osobami mezi 35 a 44 lety třetina osob. S rostoucí úrovní dosaženého vzdělání roste i podíl osob, které internet v mobilu používají (45 % osob s VŠ, 4 % se ZŠ). V mezinárodním srovnání za rok 2014 se Česká republika nachází až na samotném konci evropské osmadvacítky. Společně s Lotyšskem, Rumunskem a Itálií tvoříme skupinu zemí, v nichž je podíl dospělých osob využívajících internet v mobilu relativně nejmenší (do 40 %).

• Internet nejčastěji používáme ke komunikaci a vyhledávání informací. Pro uživatele internetu se dnes stalo samozřejmostí nejen používání elektronické pošty (e-mail využívalo v roce 2014 69 % osob starších 16 let, častěji to byli muži než ženy, převážně mladí lidé a osoby s vyšší úrovní dosaženého vzdělání), čím dál více lidí využívá internet i k telefonování. Telefonování přes internet využívá v posledních několika letech zhruba třetina dospělé české populace (přibližně 3 miliony občanů), nejčastěji jde o mladé lidi ve věku 16 – 24 let a studenty. V mezinárodním srovnání jednotlivců používajících internet k telefonování se Česká republika umístila na slušném desátém místě, vysoko nad průměrem EU28. Vytvářením vlastních webových stránek či psaní blogů se v roce 2014 věnovala necelá desetina občanů (8 %, cca 660 tis. lidí). Častěji to byli muži a mladší osoby (19 % osob ve věku 16 – 24 let, 23 % studentů) a osoby s VŠ vzděláním (17 %).

• Mezi další časté činnosti prováděné jednotlivci na internetu patří čtení on-line zpráv, novin a časopisů. V roce 2014 je četlo 64 % dospělé populace. Dále vyhledávání informací o ubytování (využilo 44 % dospělé populace) nebo o zboží a službách (využilo 64 % dospělé populace). Podíl Čechů, kteří čtou on-line zprávy na internetu, patřil v roce 2014 k jedněm z nejvyšších v rámci EU. Mezi 28 členskými státy jsme se umístili na pátém místě.

• Obrovský rozmach v posledních letech zaznamenalo užívání sociálních sítí. Ve 2. čtvrtletí roku 2014 je u nás využívalo již 37 % (tj. 3,5 milionu) jednotlivců starších 16 let. V roce 2010 využíval sociální sítě jen necelý milion osob (9 % populace starší 16 let). Zatímco využívání e-mailu je napříč všemi věkovými skupinami vyrovnané, využití sociálních sítí jednoznačně převládá u mladších věkových skupin a mezi studenty. V mezinárodním srovnání za rok 2014 se ale Česká republika nachází, podobně jako v případě využívání internetu v mobilu, až na samotném konci evropské osmadvacítky společně s Německem, Rakouskem nebo Francií.

• Pokud se zaměříme na využití internetu k vybraným činnostem v oblasti zábavy, zjišťujeme, že roste počet osob, které prostřednictvím internetu přehrávají filmy. Jedná se především o krátká videa. Mezi další často zmiňované zábavné činnosti prováděné na internetu patří poslouchání rádia, sledování televize či hraní her. Všechny tyto činnosti jsou typické především pro mladší generaci (osoby ve věku 16 – 24 let). Častější jsou také mezi muži než ženami.

• Z dalších činností provozovaných na internetu rozhodně stojí za zmínku používání internetového bankovnictví. Ve 2. čtvrtletí roku 2014 jej používalo 3,7 mil. jednotlivců (43 % dospělé populace a 57 % uživatelů internetu). Největší podíl uživatelů i-bankovnictví je mezi osobami ve věku 25 – 54 let. Zajímavé je zjištění, že mezi uživateli internetu ve věkové skupině nad 65 let je jen o 5 procentních bodů méně uživatelů internetového bankovnictví, než v nejmladší věkové skupině mezi 16 a 24 lety.

• Každým rokem roste počet lidí, kteří přes internet nakupují. V mezinárodním srovnání za rok 2014 se Česká republika pohybuje pod evropským průměrem. Nakupování přes internet je nejrozšířenější ve Velké Británii (v roce 2014 tam takto nakupovalo 79 % jednotlivců). Velmi často nakupují přes internet také občané Dánska, Švédska či Lucemburska. V roce 2014 nakoupilo nějaký produkt (zboží či službu) přes internet 39 % Čechů starších 16 let (tzn. 53 % uživatelů internetu). Ještě před deseti lety bylo přitom nakupování přes internet opomíjenou službou, kterou využíval pouze zlomek (5 %) dospělé české populace. Mezi nakupujícími přes internet u nás mírně převažují muži nad ženami. Na internetu nakupují nejčastěji osoby s VŠ vzděláním. Srovnáme-li nakupující z hlediska věku, jednalo se častěji o osoby ve věku mezi 25 a 40 lety. Pro internetové obchody jsou dlouhodobě zajímavou skupinou ženy na rodičovské dovolené. Přes internet jich v roce 2014 nakoupily téměř dvě třetiny.

• Prodej přes internet u jednotlivců (např. prostřednictvím elektronických aukcí) naproti tomu příliš rozšířený není. V roce 2014 uskutečnilo on-line prodej 14 % jednotlivců starších 16 let (19 % uživatelů internetu). Přes internet prodávají opět mírně častěji muži než ženy, lidé ve věku 16 – 34 let a osoby s vysokoškolským vzděláním. On-line prodej je stejně jako nákup přes internet poměrně charakteristický pro ženy na rodičovské dovolené (v roce 2014 uskutečnilo tento prodej 29 % z nich).

• Využívání internetových úložišť je poměrně novou službou, která v poslední době zaznamenává relativně velký rozmach. Česká republika je však v mezinárodním srovnání za rok 2014 pod evropským průměrem. Pouhých 1,3 mil. obyvatel ČR (15 % dospělé populace) uvedlo, že využilo služeb internetových úložišť. Mezi uživateli služeb se jednalo opět častěji o muže než ženy a, mladší osoby a studenty (ti jsou nejčastěji sdílející skupinou bez ohledu na typ sdílených materiálů). Češi v roce 2014 nejčastěji sdíleli fotografie (12 % osob) či hudbu nebo videa (10 %). Necelá desetina osob starších 16 let prostřednictvím internetových úložišť sdílela textové soubory či tabulkové dokumenty.

Podniky a informační technologie

• V lednu 2014 byly v České republice firemní počítačovou sítí vybaveny téměř tři čtvrtiny (73 %) podniků. Jednalo se častěji o podniky s 50 a více zaměstnanci (více než 93 % podniků). Z hlediska ekonomické činnosti šlo především o podniky působící v telekomunikačních činnostech, v IT, audiovizuálních činnostech nebo velkoobchodu.

• Bezdrátovým připojením k firemní počítačové síti (WLAN) disponovalo v lednu 2014 v České republice 58 % podniků. Ještě před deseti lety dané připojení používala jen necelá desetina všech podniků (9 %), v roce 2010 to byly už dvě pětiny (39 %) podniků. Bezdrátové připojení k firemní počítačové síti využívají nejčastěji velké podniky s 250 a více zaměstnanci (v lednu 2014 to bylo 91 % z nich).

• Intranet (interní webové stránky) provozovala v lednu 2014 v ČR více než třetina (35 %) podniků. Intranet se vyskytoval v 79 % velkých podniků, v polovině středních a 29 % malých podniků. Používají ho nejčastěji podniky působící v oblasti IT nebo v peněžnictví a pojišťovnictví.

• Nejčastěji používaným druhem volně dostupného (tzv. open source) softwaru je mezi podniky s deseti a více zaměstnanci webový prohlížeč (např. Firefox nebo Chrome). V lednu 2013 využívalo některý z volně přístupných webových prohlížečů 68 % podniků. Častěji to byly střední a velké podniky. Ze strany podniků jsou hojně využívány volně dostupné kancelářské softwary (např. OpenOffice, v roce 2013 ho využívalo 58 % podniků). Menší zájem je ze strany podniků o open source operační systémy (např. Linux), které má ve svých počítačích 27 % podniků (nejčastěji to jsou velké podniky s 250 a více zaměstnanci). Ve využívání volně dostupných operačních systémů byly české podniky v mezinárodním srovnání z roku 2010 na třetím místě. Častěji byly open source operační systémy využívány podniky v Lotyšsku či Německu.

• Připojení k internetu je v českých podnicích, na rozdíl např. od domácností, již od začátku století naprostou samozřejmostí. V roce 2003 dosáhl podíl podniků připojených k internetu 90% hranici. V následujících letech se dále navyšoval až na současnou hodnotu 98 % (údaj z ledna 2014). K významnému posunu došlo také v případě technologií zvyšujících přenosovou rychlost připojení k internetu a umožňujících přenos rostoucích objemů dat. Zatímco v roce 2002 se ještě více než polovina podniků v ČR připojovala prostřednictvím klasické vytáčené linky, přičemž DSL nebo bezdrátové technologie byly na úplném začátku, v lednu 2014 využívalo DSL linku k připojení k internetu 65 % podniků. Dalších 59 % používalo bezdrátové (WiFi) připojení.

• S rozšiřováním nových technologií roste rychlost připojení. Před deseti lety v roce 2004 uvádělo 86 % podniků v České republice přenosovou rychlost připojení k internetu nižší než 2 Mb/s. V roce 2014 má 94 % podniků naopak rychlost vyšší. Přenosová rychlost se v lednu 2014 nejčastěji pohybovala v rozmezí 2 až 9,9 Mb/s. Danou rychlostí se připojovaly více než dvě pětiny (41 %) všech podniků. Přenosovou rychlost přesahující 100 Mb/s uváděla v lednu 2014 jen necelá desetina podniků. Mezi podniky působícími například v peněžnictví a pojišťovnictví nebo v informačních a komunikačních činnostech využívala čtvrtina podniků připojení k internetu s přenosovou rychlostí nad 100 Mb/s.

• Internet je podniky ve velké míře využíván k bankovním a finančním službám (v lednu 2014 ho k tomuto účelu využilo 93 % všech podniků). Třetina podniků prostřednictvím internetu uskutečňuje alespoň část svých telefonických hovorů (telefonování přes internet využívají nejčastěji velké podniky – v roce 2014 to byla více než polovina z nich, velmi často také podniky působící v telekomunikačních činnostech nebo v oblasti IT). Více než pětina podniků pomocí internetu vzdělává a školí své zaměstnance (e-learning využívají nejčastěji velké podniky s 250 a více zaměstnanci – v roce 2014 to bylo 55 % z nich, dále také podniky působící v oblasti IT či v peněžnictví a pojišťovnictví). Téměř polovina podniků ho využívá k umístění placené inzerce.

• V mezinárodním srovnání jsou na tom české podniky s přenosovou rychlostí připojení k internetu nad 2 Mb/s dobře. Česká republika se v tomto ukazateli za rok 2014 umístila na 11 místě a je poměrně vysoko nad průměrem EU28. Pokud bychom ovšem brali v úvahu jen podniky s připojením k internetu s přenosovou rychlostí nad 30 Mb/s , byla by ČR pod evropským průměrem.

• Podíl zaměstnanců používajících v podnicích České republiky ke své práci počítač se v posledních letech příliš nemění. Od roku 2006 se pohybuje mírně nad hranicí 40 %, v lednu 2014 se jednalo konkrétně o 47 %. Osobní počítač s přístupem na internet pak používalo 39 % zaměstnanců podniků. Také v tomto případě hodnota v posledních letech stagnuje. Od roku 2006 se podíl zaměstnanců používajících počítač s přístupem na internet pohybuje mírně na hranicí 30 %. V mezinárodním srovnání s ostatními zeměmi EU vykazují české podniky relativně nízké počty zaměstnanců přistupujících k internetu. Tato skutečnost může být podmíněna strukturou českého hospodářství, s relativně vysokým zastoupením zpracovatelského průmyslu na celkové zaměstnanosti v EU28.

• Mimo klasického stolního počítače poskytuje stále více podniků svým zaměstnancům pro pracovní účely i přenosná zařízení. Přenosný počítač či smartphone v lednu 2014 využívalo v práci v podnicích s deseti a více zaměstnanci cca 16 % jejich zaměstnanců. Nejčastěji šlo o zaměstnance podniků zaměřených na telekomunikační činnosti nebo činnosti v oblasti IT.

• Podniky svým zaměstnancům poskytují pro pracovní účely také přenosná zařízení s přístupem na internet. Takováto zařízení poskytovaly v lednu 2014 svým zaměstnancům dvě třetiny všech podniků s deseti a více zaměstnanci. Těchto výhod mohli čerpat především zaměstnanci velkých nebo středně velkých podniků. Více než firemní počítač je však pro práci mimo podnik důležitá možnost vzdáleného připojení ke služebnímu e-mailu. V lednu 2014 tuto možnost nabízelo 59 % podniků. Mezi velkými podniky jich bylo dokonce 93 %. Možnost pracovat z domova prostřednictvím IT nabízela v lednu 2014 bezmála třetina podniků.

• V lednu 2014 provozovalo v České republice webové stránky 83 % podniků, což je osmá nejvyšší hodnota v rámci zemí EU. Oproti roku 2000, kdy mělo webovou stránku 40 % podniků, se jejich podíl zdvojnásobil. Třetina podniků (34 %) poskytuje na svých internetových stránkách informace také v jiném než českém jazyce (nejčastěji podniky s 250 a více zaměstnanci: 72 %). O 12 let dříve (v roce 2002) mělo webové stránky v cizojazyčné verzi 21 % podniků. V případě cizojazyčných webových stránek podniků existují významné rozdíly mezi jednotlivými obory podnikání, či zda jsou výrobky nebo služby nabízeny také do zahraničí. Cizojazyčné webové stránky tak mají výrazně častěji podniky působící v oblasti ubytování (83 %), podniky působící v IT (63 %), cestovní agentury či kanceláře (56 %) nebo podniky z oblasti peněžnictví a pojišťovnictví (51 %). Téměř třetina podniků měla v lednu 2014 své webové stránky přizpůsobeny pro mobilní zařízení. Tuto možnost častěji poskytují velké podniky (39 %) a více než polovina podniků zabývajících se audiovizuálními činnostmi, telekomunikačními činnostmi nebo podniky zabývající se IT.

• Nejčastější službou, kterou podnikové webové stránky svým zákazníkům nabízí, je prohlížení katalogů a ceníků nabízených výrobků a služeb. Tato možnost byla k dispozici na 60 % webových stránek českých podniků. Nově sledovaným ukazatelem byla možnost elektronického podání stížnosti (např. webovým formulářem, e-mailem) prostřednictvím internetových stánek. Tuto službu zákazníkům nabízelo téměř 40 % podnikových webových stránek. Více než třetina podnikových webových stránek v České republice umožňovala zákazníkům objednat či rezervovat požadovaný produkt. Na 7 % internetových stránek podniků bylo možné produkt či službu také zaplatit. Méně často nabízenou službou byla na webových stránkách podniků v lednu 2014 možnost konfigurovat/přizpůsobit standardně nabízený výrobek nebo službu vlastním požadavkům. Zákazníkům to umožňovalo 12 % webů. Z 9 % stránek pak bylo možné sledovat stav vyřizované zakázky.
• Meziročně došlo k výraznému nárůstu počtu podniků aktivně využívajících sociálních sítí, tzn. podniků, které disponovaly vlastním účtem na některé ze sociálních sítí. Jestliže na začátku roku 2013 jich bylo 15 %, v lednu 2014 to byla již více než pětina z nich. Odkaz na sociální sítě na svých webových stránkách umístilo 18 % podniků. V mezinárodním srovnání využívání sociálních sítí je Česká republika téměř na samém konci žebříčku. Nejvíce využívají podniky sociálních sítí na Maltě, v Irsku a v Nizozemsku.

• Stejně jako v případě mnoha dalších ukazatelů, dominují i v případě sociálních sítí podniky s 250 a více zaměstnanci (36 % aktivně využívajících sociální sítě v lednu 2014). Mezi odvětvími se využívání sociálních sítí těší největší oblibě u cestovních agentur a kanceláří (aktivně je využívalo 75 % z nich), dále podniků zabývajících se audiovizuálními činnostmi (63 %) nebo podniků z odvětví ubytování (61 %).

• Nejvyužívanějším sociálním médiem byly v lednu 2013 ze strany podniků sociální sítě (např. Facebook, LinkedIn), na nichž mělo vlastní účet 15 % z nich. Podstatně méně podniků užívalo firemních blogů (např. Twitteru užívala v lednu 2013 4 % podniků) či webů umožňujících sdílení multimediálního obsahu (např. YouTube užívalo 6 %). Jen zlomek podniků (4 %) využíval v lednu 2013 internetové encyklopedie (typu wikipedie) založené na sdílení znalostí a informací. Mezi hlavní důvody využívání sociálních médií podniky patřilo v lednu 2013 hlavně zlepšování obrazu firmy či uvádění produktů na trh nebo získávání námětů od zákazníků. České podniky z hlediska těchto ukazatelů, srovnáváme-li je s ostatními zeměmi EU, relativně zaostávají.

• Softwarovou aplikaci ERP pro sdílení informací mezi různými oblastmi podniku používalo v lednu 2014 v České republice 28 % podniků (v roce 2010 to bylo 21 %, v roce 2012 byl podíl 24 %). ERP využívaly výrazně častěji velké nebo středně velké podniky (v roce 2014 to bylo 81 % velkých podniků a 53 % středně velkých) a podniky z odvětví IT. Využívaly ho často také podniky zabývající se telekomunikačními činnostmi, peněžnictvím či pojišťovnictvím a také podniky z odvětví velkoobchodu. CRM, softwarovou aplikaci, která je určena pro správu a sdílení informací o zákaznících, pak ve stejném roce používalo 19 % podniků (v roce 2010 se jednalo o 15 %, v roce 2012 o 22 %). Také zde se jednalo především o středně velké nebo velké podniky. Identifikaci na radiové frekvenci (RFID) používalo v lednu 2014 v České republice pouze 6 % podniků. Oproti předcházejícím rokům, v nichž byl tento ukazatel sledován, podíl vzrostl. Mezi velikostními kategoriemi podniků jsou ve využívání RFID významné rozdíly. Mezi velkými podniky využívalo RFID v lednu 2014 27 %. U malých podniků to byla pouhá 3 %. V mezinárodním srovnání podniky na území České republiky ve využívání RFID zaostávají za evropským průměrem.

• Procentuální podíl elektronicky nakupujících podniků je dlouhodobě vyšší než podíl podniků elektronicky prodávajících. V roce 2013 zadalo v České republice alespoň jednu elektronickou objednávku prostřednictvím internetu (nebo jiné počítačové sítě) celkem 53 % podniků. Podíl elektronicky nakupujících podniků mezi jednotlivými lety narůstá. Největší je v odvětví Informační a komunikační činnosti (82 %). Elektronické nakupování převládá u velkých podniků s 250 a více zaměstnanci (70 %). Mezi malými podniky s 10 až 49 zaměstnanci využívá elektronických nákupů polovina.

• Hodnota elektronických nákupů podniků realizovaných objednávkami zadanými v počítačových sítích v posledních letech také významně roste. Zatímco v roce 2002 tvořily elektronické nákupy podniků v České republice pouhá 4 % z objemu jejich celkových nákupů, v roce 2013 představovaly třetinu. Česká republika v mezinárodním srovnání elektronicky nakupujících podniků v roce 2013 figuruje na čtvrtém místě, vysoko nad průměrem EU28. V podílu elektronicky nakupujících podniků ji předčilo Nizozemsko, Rakousko a především Dánsko.

• Nejčastěji byly elektronické nákupy uskutečňovány prostřednictvím webových stránek. V roce 2013 takto nakupovala více než polovina českých firem. Hodnota takovýchto nákupů však dosahovala necelých 10 % celkové hodnoty nákupů. Elektronickou výměnu dat (EDI) přes internet či jiné sítě využívala k nákupu více jak pětina podniků a na celkových nákupech zaujímal tento způsob 23 %. Podniky sice v hojné míře nakupují prostřednictvím webových stránek, jedná se však o nákupy méně nákladné. Větší finanční částky jsou podniky vynakládány elektronickou výměnou dat.

• V roce 2013 prodávalo své zboží a služby elektronickou cestou 27 % podniků (nakupovalo 53 %). Tržby z těchto prodejů tvořily ve stejném roce více než čtvrtinu z celkových tržeb sledovaných podniků. V mezinárodním srovnání se jedná o druhou nejvyšší hodnotu v rámci zemí EU. Prvenství za rok 2013 zaujalo Irsko. Mezi velikostními kategoriemi podniků dominují i v elektronickém prodeji velké podniky (44 % z nich prodávalo v roce 2013 elektronicky). 36 % jejich celkových tržeb pochází právě z těchto prodejů.

• Přes webové stránky prodávala v roce 2013 pětina podniků. Elektronické výměny dat (EDI) využívalo pouze 14 % z nich. Zcela obrácená je situace v případě tržeb z těchto prodejů. Tržby získané z prodejů přes webové stránky tvořily pouze 6 % celkových podnikových tržeb a tržby získané díky elektronické výměně dat téměř 22 %. Na takto získaných tržbách se přibližně stejným dílem podílí prodeje pomocí EDI přes internet i přes jiné sítě než je internet.

• Prodej prostřednictvím webových stránek se používá především ve vztahu ke koncovým zákazníkům. Tento prodej je typický např. pro podniky působící v informačních a komunikačních činnostech, obchodu nebo v ubytování. Elektronická výměna dat je naopak typická ve vzájemném obchodování 8
firem. Využívají ji především velké podniky. Z odvětvového pohledu EDI k obchodování dlouhodobě nejvíce rozšířena v automobilovém průmyslu.

• V lednu 2014 využívalo alespoň některou ze služeb Cloud computingu 15 % podniků. Ukazatel se mezi jednotlivými velikostními kategoriemi podniků významně liší. Častěji této služby využívaly velké podniky (19 %), především pak podniky působící v oblasti IT (39 %) případně v odvětví audiovizuálních činností (30 %). Porovnáme-li podíl podniků využívajících placeného Cloud computingu napříč zeměmi EU, nachází se Česká republika mírně pod evropským průměrem.

• Nejčastěji využívanou placenou službou v oblasti Cloud computingu byl ze strany podniků v lednu 2014 e-mail. Tuto službu využilo 12 % podniků s 10 a více zaměstnanci. Druhou cloudovou službou je z hlediska intenzity využívání skladování souborů (využilo 6 % podniků). Následují služby jako je využití kancelářského softwaru (využilo 6 % podniků), účetní aplikace (5 % podniků) a uložení databází (5 % podniků).

• Placené služby Cloud computingu lze využívat buď na sdílených serverech poskytovatelů služeb, nebo serverech poskytovatelů služeb vyhrazených konkrétní firmě. Využívanější možností jsou sdílené servery, na nichž využilo cloudové služby 12 % podniků. Prostřednictvím serverů vyhrazených konkrétní firmě využívalo v lednu 2014 služeb Cloud computingu 6 % podniků (zde se jednalo především o velké podniky, mezi nimiž to bylo 10 %).

• Podnikům ve využívání Cloud computingu nejčastěji bránila obava z narušení bezpečnosti či nedostatečné znalosti v oblasti Cloud computingu. Obě bariéry shodně uvedla téměř polovina podniků. Dvě pětiny podniků se obávaly nejistoty ohledně umístění svých dat. Pro srovnatelný podíl podniků byly překážkou ve využívání Cloud computingu nejasnosti týkající se práv a případné problémy v řešení sporů. Významnou roli hrála také vysoká cena těchto služeb. Třetina podniků zmínila jako překážku problémy s přístupem k datům či k softwaru.

Veřejná správa a informační technologie

• Czech Point, který sdružuje jakousi univerzální podatelnu a ověřovací místo dokumentů vedených v centrálních evidencích a registrech, vydal občanům v roce 2014 více než 2 miliony výstupů. Nejčastěji se jednalo o výpisy, které v roce 2014 tvořily 78 % všech jeho výstupů. Nejčastěji šlo o výpisy z Rejstříku trestů (více než 750 tisíc v roce 2014), Katastru nemovitostí (téměř 380 tisíc výpisů) či z Obchodního rejstříku (bezmála 300 tisíc výpisů v roce 2014). Pětinu výstupů Czech Pointu tvořily v roce 2014 konverze dokumentů, především z elektronické do listinné podoby. Z ostatních výstupů se jednalo nejčastěji o žádosti o zřízení datové schránky, kterých bylo v roce 2014 34 tisíc.

• Mezi jednotlivými lety výrazně přibývá elektronických podání pro finanční správu. Zatímco v roce 2014 bylo podáno celkem 3,1 milionu elektronických podání, před dvěma lety jich bylo o polovinu méně (1,6 mil.). V roce 2011 to bylo dokonce čtyřikrát méně (783 tis.) než v roce 2014. Podání obsahující ověřený elektronický podpis tvoří v posledních třech letech zhruba polovinu ze všech elektronických podání pro finanční správu.

• Elektronické podání daně z přidané hodnoty proběhlo v roce 2014 v 1,5 mil. případů. V roce 2013 pouze v 540 tis. případů a v roce 2012 ve 400 tis. případů. Počet elektronických přiznání k DPH tedy mezi roky 2013 a 2014 trojnásobně vzrostl.

• Počet elektronických podání daňového přiznání k dani z příjmu fyzických i právnických osob se také rok od roku zvyšuje. V případě daně z příjmu fyzických osob bylo v roce 2013 podáno 43 tis. elektronických podání (2,2 % z celkového počtu těchto podání), v případě daně z příjmu právnických osob bylo v roce 2013 podáno 29 tis. elektronických podání (8 % z celkového počtu těchto podání).

• Třetina jednotlivců starších 16 let použila v roce 2014 internet ve vztahu k veřejné správě k vyhledávání informací (tento podíl se oproti roku 2013 zvýšil o sedm procentních bodů), 15 % jednotlivců jej využilo pro stahování formulářů a desetina k vyplnění formulářů. Stahování i on-line vyplňování formulářů využívali mírně častěji muži než ženy. Z hlediska věku lidé od 25 do 54 let a častěji lidé s vyšším stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání. Formuláře stahovala pětina žen na rodičovské dovolené a vyplňovalo ho 14 % matek na rodičovské dovolené.

• Pro soukromé účely využila internet ve vztahu k veřejné správě v roce 2014 více než třetina jednotlivců starších 16 let a zhruba polovina uživatelů internetu. Česká republika se řadí ve využívání internetu ve vztahu k veřejné správě v rámci zemí EU na jedno z posledních míst. Méně často než Češi využívají internet ve vztahu k veřejné správě ještě Chorvati, Poláci, Italové, Bulhaři či Rumuni. V případě vyplňování formulářů jednotlivci jsou na tom Češi v mezinárodním srovnání za rok 2014 ještě hůře, spolu s Rumuny, Bulhary a Italy se řadíme až na úplný konec evropského žebříčku.

• V průběhu roku 2013 použilo alespoň jednou internet ve vztahu k veřejné správě v České republice 96 % podniků. U velkých podniků dosahuje používání internetu ve vztahu k veřejné správě téměř 100 %, u malých podniků přesáhla hodnota tohoto ukazatele hranici 95 %. Nejčastější praktikovanou činností na internetu ve vztahu k veřejné správě je prosté využívání internetu k získání informací z webových stránek úřadů. V roce 2013 tuto možnost využilo 94 % podniků. Formulář si z webu veřejné správy stáhlo 92 % podniků a 86 % jej vyplnilo a odeslalo online. V mezinárodním srovnání používání internetu k odeslání vyplněných formulářů pro veřejnou správu v roce 2013 si Česká republika (resp. podnikatelský sektor) stojí poměrně dobře, nad evropským průměrem.

• Dokumenty organizacím veřejné správy prostřednictvím datové schránky zasílaly v roce 2013 téměř tři čtvrtiny všech podniků s deseti a více zaměstnanci, což je o 17 procentních bodů více než v roce 2011. Jednalo se častěji o velké podniky s 250 a více zaměstnanci (92 %), z hlediska odvětví využívaly datové schránky nejčastěji podniky zabývající se telekomunikačními činnostmi. Elektronický podpis využívaly v roce 2013 při interakci s veřejnou správou dvě pětiny podniků, šlo především opět o velké podniky s 250 a více zaměstnanci (83 %), z hlediska odvětví využívaly elektronický podpis nejčastěji podniky z oblasti peněžnictví a pojišťovnictví (64 %).

• Úplné elektronické podání využilo v roce 2013 v České republice téměř 80 % podniků, kdežto v roce 2010 se jednalo o 48 % podniků a v roce 2010 o 59 % podniků. Tuto možnost využívají výrazně více velké firmy, v roce 2013 použilo úplné elektronické podání pro veřejnou správu 95 % z nich. V rámci úplného elektronického podání jsou podniky dotazovány, k jakým konkrétním podáním internet využívají. V roce 2013 jej využívala třetina podniků k úplnému elektronickému podání přiznání k dani z příjmu právnických osob, 65 % k přiznání k dani z přidané hodnoty, 53 % pro některé ze služeb České správy sociálního zabezpečení, 17 % podniků si prostřednictvím internetu kompletně vyřídilo celní řízení a 42 % službu zdravotních pojišťoven.

Zdravotnická zařízení a informační technologie

• V roce 2013 bylo v České republice vybaveno osobním počítačem 93 % samostatných ordinací lékařů, k internetu jich bylo připojeno 88 % a webové stránky mělo 29 % těchto ordinací. V roce 2006 mělo v ordinaci připojení k internetu jen šest z deseti lékařů a vlastní webové stránky pouze každá desátá ordinace samostatného lékaře.

• Podíl zdravotnických zařízení s vlastními webovými stránkami vyznívá ve srovnání s jinými subjekty (podniky či úřady) podstatně hůře, neboť v roce 2013 vlastnilo webové stránky již zmiňovaných 29 % samostatných ordinací lékaře. V rámci jednotlivých typů ordinací najdeme výrazné rozdíly ve výskytu webových stránek: např. v roce 2013 webové stránky mělo již 46 % gynekologických ordinací, 44 % ordinací dětského lékaře, ale pouze 28 % ordinací praktického lékaře pro dospělé či 17 % zubních lékařů. V případě dětských lékařů pracujících v samostatných ordinacích je výskyt webových stránek výrazně častější u lékařů mladších (65 % webových stránek lékařů ve věku 31 – 40 let a 61 % webových stránek lékařů ve věku 41 – 50 let).

• Zatímco v roce 2006 se mohli pacienti objednat pomocí on-line formuláře do necelých 3 % ordinací, v roce 2013 již tuto možnost nabízela téměř desetina samostatných ordinací lékaře. Stejně tak podíl on-line konzultací týkajících se zdraví vzrostl z 3,5 % v roce 2006, na téměř 11 % ordinací v roce 2013. 10
On-line objednávky k lékaři v roce 2013 byly umožněny častěji pacientkám gynekologů (15 %), případně pacientům dětských lékařů (14 %). Nejméně často možnost on-line objednání nabízeli zubní lékaři (4,5 %). Stejně tak on-line konzultace nabízeli nejčastěji gynekologové (23 %), případně pediatři (18,5 %). V případě ženských lékařů je nabídka on-line služeb dostupných na webových stránkách těchto lékařů výrazně častější u lékařů mladších (31 – 40 let). Možnost on-line objednání k lékaři v naší republice ještě tolik rozšířená není. Proto příliš nepřekvapí, že v tomto ukazateli je naše republika mírně pod evropským průměrem. Možnost on-line objednání k lékaři je rozšířená nejvíce ve Finsku, v Dánsku či ve Španělsku. V roce 2014 to nabízela zhruba třetina tamějších praktických lékařů.

• Na počítači vedly v roce 2013 zdravotnickou dokumentaci elektronicky téměř tři čtvrtiny samostatných ordinací lékařů. Častěji se jednalo o ženské lékaře (82 %), praktické lékaře pro dospělé (78 %) či o lékaře specialisty (76 %). Zřejmě příliš nepřekvapí, že vedení zdravotnické dokumentace na počítači/na internetu je častější u mladších lékařů než u jejich starších kolegů. Vedení zdravotnické dokumentace na internetu (např. projekt IZIP) není ještě v naší republice příliš rozšířené, v roce 2013 ji takto vedlo jen 12 % samostatných ordinací lékařů. Od roku 2008 došlo ovšem ve všech typech ordinací k navýšení podílu ordinací, které vedou pacientům zdravotnickou dokumentaci na internetu, nejvíce se tak stalo u ženských lékařů a lékařů specialistů (v obou případech navýšení shodně o pět procentních bodů mezi roky 2008 a 2013).

• Podíl českých praktických lékařů používajících počítačové sítě ke sdílení zdravotnických záznamů s jinými lékaři byl v mezinárodním srovnání za rok 2013 spíše v dolní polovině evropského žebříčku. Nejčastěji sdílejí zdravotnické záznamy praktičtí lékaři v Dánsku či v Nizozemsku, nejméně naopak ve Slovinsku, Slovensku či Bulharsku.

• V roce 2014 využilo internet pro vyhledávání informací o zdraví 42 % jednotlivců starších 16 let (tj. 56 % uživatelů internetu). V roce 2008, to bylo pouze 13 % dospělých občanů České republiky (tj. přibližně čtvrtina uživatelů internetu). Tento druh informací vyhledávají až 2 krát častěji ženy než muži. Pro zajímavost: české ženy vyhledávají na internetu informace o zdraví častěji než je průměr za EU28, čeští muži jsou v tomto ohledu pod evropským průměrem. Nejvíce aktivní jsou v tomto ohledu ženy v Severských zemích a v Německu a muži v Lucembursku či v Německu. Vyhledávání informací o zdraví je spíše dominantou střední generace, typická je tato aktivita rovněž pro ženy na rodičovské dovolené.