ČT: Máte slovo s Michaelou Jílkovou na téma změny v daních a rozpočtu

Téma: Ministr Babiš - změny v daních a rozpočtu

Dramaturgie: Lada Krenková, Kateřina Dušková

Jaroslav Kubera - předseda senátorského klubu ODS

Bedřich Danda - předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR

Petr Hampl - sociolog, drobný podnikatel

Zdeněk Jahoda - zaměstnavatel, 240 zaměstnanců

Andrej Babiš - ministr financí a místopředseda vlády ČR (ANO)

Aleš Michl - ekonom, člen rady ekonomických poradců ministra Babiše

Miroslav Ševčík - děkan Národohospodářské fakulty VŠE, ekonom

Scénář: Ministr Babiš - změny v daních a rozpočtu

Předvolební sliby hnutí Ano vynesly Andreje Babiše až na post ministra financí. Sliboval, že se se státními penězi bude nakládat efektivněji, že se zprůhlední státní zakázky (např. tím, že budou každému dostupné na internetu,) že se postará o to, aby daně platil každý a že zjednoduší daňový systém. Díky jeho rozpočtovým a daňovým změnám si polepší důchodci, státní zaměstnanci a rodiny s dětmi. Koho se dotknou negativně jsou drobní živnostníci a podnikatelé.

Jsou jeho kroky správné a nakládá se státními penězi efektivně?

Podporuje velké molochy, nebo mu jde opravdu o to, aby daně platil každý?

Co je v tématu největší problém a o co je největší názorový střet

Výrok ministra Babiše - úryvek ze setkání lídra ANO s šéfem Jihomoravského inovačního centra Jiřím Hudečkem

„Malé a střední podniky – to jsou klišé a kecy. My potřebujeme podporovat velký průmysl, který tu má tradici. Že pomáháte zakládat inovátorské firmy, to je super, ale je to na prd.“

Podle kritiků Babiš podporuje velké firmy na úkor malých, protože prý malé nevytvářejí pracovní místa a tudíž nejsou pro státní kasu tak důležité. Což je proti srsti malým živnostníkům, kteří se živí sami, platí daně a od státu nic nechtějí.

Tři sazby DPH (kritizuje Kubera)

Kritici vládního návrhu upozorňují na to, že se prý pachatelům organizované trestné činnosti v oblasti daňových úniků podaří před finanční správou nakonec stejně uniknout, a že tak opatření zasáhne především drobné podnikatele, pro které to bude znamenat další zbytečnou byrokratickou zátěž. A když už ministerstvo míří především na „velké ryby“, mělo by prý pro povinnost měsíčního kontrolního hlášení stanovit limit takovým způsobem, aby se to netýkalo malých podnikatelů a živnostníků. To ale ministerstvo odmítá: „Systém by nepokryl velkou část plátců, kteří už dnes patří do segmentu, který se značnou měrou podílí na páchání daňové kriminality. Z aktuálních zjištění ohledně trendů krácení daně totiž vyplývá, že dochází ke snižování obratů vykázaných v jednotlivých přiznáních ‚podvodných subjektů‘. Výtěžku z podvodu je dosahováno zvýšením počtu podvodných společností v rámci zdaňovacího období – například 40 až 60 společností uplatňujících nárok na odpočet 50–100 tisíc korun. Jejich cílem je obcházet analytické systémy finanční správy při dosažení „výtěžku“ z podvodného jednání v řádech milionů korun, nastavení limitu obratu tak nepochybně otevírá prostor pro daňové úniky.“

Plánovaná změna se dotkne především malých firem a živnostníků – dosavadních čtvrtletních plátců, kteří budou muset účetnictví zpracovávat každý měsíc. Podle prvních odhadů by opatření mělo pro jednoho plátce DPH znamenat tři a půl hodiny měsíčně administrativní práce navíc. To analytici vyčíslují zhruba na ztrátu 1,4 miliardy korun. Vláda přesto slibuje, že se opatření vyplatí jak státu, tak i poctivým plátcům daní. Na konečný soud si budeme muset počkat až do chvíle, kdy budeme mít v ruce konkrétní čísla.

Každoměsíční povinnost podávat hlášení na finanční úřad: (kritizuje Kubera, Danda, Hampl)

Zbytečná administrativní zátěž, daňovým únikům to nezabrání

Omezení výdajových paušálů (kritizuje Hampl)

Opět bič na malé živnostníky

Podporování velkých firem na úkor malých podnikatelů (kritizují, Kubera, Hampl, Danda)

Nakládání se státními penězi

Zdeněk Sehnal - ekonom (Obchodní akademie)

Stále se nedostatečně věnuje pozornost při sestavování státního rozpočtu. Opatření, které se dělají jsou nedostatečná. Pan Babiš se sice snaží, ale prostě to nestačí. Já jsem zastáncem vyrovnaného rozpočtu, 10-15 let je schodek, ten se hromadí a stát se stále zadlužuje.

Když je stát na huntě, tak by se nemělo přidávat státním zaměstnancům a to ani učitelům. Musíme být rozumní, když na to nemáme, tak si to prostě nemůžeme dovolit. V soukromém sektoru se také nepřidává.

Jaroslav Kubera - senátor a primátor Teplic (ODS)

Všichni živnostníci a podnikatelé jsou a priori považováni za zloděje a podrobováni stále dalším a dalším kontrolám. Místo podnikání vyplňují formuláře.
Babiš se odvolává na tzv. karuselové podvody (převádění DPH z jedné firmy na druhou, pak jejich likvidace a nikdo DPH neodvede). Kolik karuselových podvodů ale dělá malíř, prodavačka ve večerce, nebo automechanik?

Největší dopad je právě na živnostníky a malé podnikatele. Vláda se stará jenom o velké firmy a na malé kašle.

ODS navrhovala tuto povinnost ponechat jenom pro subjekty s tržbami nad 1mil Kč měsíčně. Ani tuto ochranu malých podnikatelů vláda nepodpořila (pozměňovací návrh ODS v PSP).

Snížení DPH o 5 % (procentních bodů) znamená pro občany úsporu cca 600mil Kč ročně, což je průměrně 60 Kč ročně na jednoho občana. A to pouze za předpokladu, že se snížení DPH plně promítne do snížení cen, což se nestane.

Prodejci knih už oznámili, že se snižováním cen knih nepočítají, protože mají nízké marže

Andrej Babiš prohlásil, že 3 sazby jsou špatně, optimální by byla jedna sazba. Navrhl ale zavedení třetí.

Na jedné straně vláda zvyšuje byrokracii, aby vybrala více daní (kontrolní hlášení) na druhé daňový systém komplikuje a umožňuje daňové úniky (třetí sazba DPH).

ODS navrhovala kompromis, kterým by se snížila sazba 15 % na 10 %, zlevnilo by tak daleko více produktů, včetně potravin a nekomplikoval by se systém. Toto vláda nepodpořila.

ODS dlouhodobě prosazuje jednu sazbu DPH. Toto bylo i schváleno parlamentem a v účinnost mělo vstoupit v roce 2016 (17,5 %). Nevstoupí, protože vláda tento zákon zrušila.

Petr Hampl - malý podnikatel, sociolog

Motto Petra Hampla: Babiš chce na malé firmy uvalit nejvyšší nárůst administrativy v dějinách ČR.

Shodou okolností Babiš představil svůj program v téměř stejnou dobu jako nová evropská komise začala jednat o tzv. Stoiberově reformě (přišel s ní Edmund Stoiber a bývalý ministerský předseda Bavorska). Stoiberova reforma počítá s tím, že firmy do 10 zaměstnanců by byly osvobozeny od regulací. Babiš naopak chce na malé firmy uvalit nejvyšší nárůst administrativy v dějinách ČR. (Osobně si myslím, že Stoiberova reforma v EU neprojde. Ale je to zajímavé srovnání, protože Stoiber byl jako bavorský ministerský předseda nejúspěšnějším šéfem státu/regionu v Evropě.)

Pak ministr nechápe, jak zásadní roli hrají v ekonomice malé firmy a jednotliví živnostníci. Má za to, že je může zlikvidovat nebo omezit, aniž by to mělo dramatické dopady. Ve skutečnosti to může zastavit celou ekonomiku a učinit ji extrémně nestabilní. Bude pak stačit jediný náraz (třeba drobná krize v Německu) a nezaměstnanost může vyrůst klidně na trojnásobek současného stavu.

Obávám se, že to z jeho strany není zlá vůle. On to fakt nechápe.

Chod centrálních úřadů je dražší než byl před jeho nástupem. Přibývá úředníků. Nebyl zastaven ani jeden nesmyslný výdaj. Drobnosti typu zhasínání v budově ministerstva nebo levnějšího nákupu notebooků to nemohou kompenzovat.

Pan ministr správně vidí, že dochází k obrovským daňovým únikům. Jenže svá opatření míří na firmy, kterých se to vůbec nemůže týkat!

Zdeněk Jahoda - zaměstnavatel, 240 zaměstnanců

Motto Zdeňka Jahody: Snižování státního dluhu je potřebné, ale ne za cenu snižování životní úrovně občanů.

Rozpočtová politika vlády mě nijak nepopuzuje, chápu, že po letech mrazení a snižování platů ve státním sektoru musí přijít nějaký nárůst .

Pozitivně vnímám snahu o omezení nákladů na IT a právní služby na ministerstev i připravované kroky ke zvýšení kontroly u DPH.

Co považuji za zbytečný krok je rušení poplatků a rušení spoluúčasti ve zdravotnictví.

Daňové změny se mi zdají nevýznamné pro život firmy. Myslím, že by měl dále probíhat proces určitého sblížení odvodů zaměstnanců a živnostníků.

Zásadní zřejmě bude zavedení kontrolního hlášení k DPH, které umožní kontrolu firem ze strany finančních úřadů od stolu.

Největším, plusem je, podle mého, snížení podvodů u placení daní.

Myslím, že by se měly více podporovat malé firmy než ty velké, i EU chce více podporovat malé a střední firmy, ale nemyslím si, že daňové zatížení bude pro ně likvidační.

Zásadnější změny a větší administrativa se týká jen plátců DPH , kteří už i dnes poskytují řadu hlášení.

Souhlasím se zvyšováním minimální mzdy, platů i valorizací důchodů. Kdy jindy by se to mělo udělat, když ne při růstu ekonomiky po hubených letech?

Snižování zadlužování je potřebné, ale ne za cenu snižování životní úrovně obyvatelů ČR.