Celková situace

Celková hodnota finančních aktiv v české ekonomice vzrostla ve 2. čtvrtletí o 1,3 %, což naznačuje poměrně výrazné mezičtvrtletní snížení tempa růstu. V tomto kontextu je nutné zmínit vysokou úroveň srovnávací základny, která byla v minulém čtvrtletí dočasně vychýlena zvýšenou aktivitou finančních institucí. Aktuální tempo růstu signalizuje spíše návrat k střednědobě obvyklým hodnotám. To víceméně potvrzuje i přírůstek finančních aktiv v meziročním vyjádření (8,3 %), který zaznamenal další dílčí zrychlení. V souhrnu byl finanční růst založený takřka výlučně na realizovaných transakcích, jejichž hodnota dosáhla 352,9 mld. Kč. Přecenění finančních aktiv v důsledku kursových a jiných cenových faktorů činilo pouhých 1,6 mld. Kč. Stejně jako v minulém čtvrtletí byl růst finančních aktiv tažen sektorem finančních institucí. Následoval sektor nerezidentů a s jistým odstupem sektor domácností. Oproti tomu svá finanční aktiva snížily sektory nefinančních podniků a v menším rozsahu také vládních institucí. Na růstu závazků se s výjimkou vládních institucí podílely v různé míře všechny ekonomické sektory. Dominoval sektor nerezidentů s nadpolovičním podílem na celkovém přírůstku. S mírným odstupem následoval sektor finančních institucí. Podstatně nižší příspěvky zaznamenaly sektory domácností a nefinančních podniků.

Podíly finančních instrumentů na celkových finančních aktivech a závazcích zůstávají dlouhodobě stabilní. Relativně vysoké mezičtvrtletní tempo růstu půjček, tažené navýšením dlouhodobých půjček (3,5 % resp. 4,8 %) se projevilo zvýšením jejich podílu ve struktuře finančních instrumentů. Zvýšení o 0,4 p. b. bylo doprovázené poklesem podílu akcií a ostatních účastí. Za zmínku stojí přesuny v rámci vkladů, kde jak oslabení ostatních vkladů, tak nárůst převoditelných vkladů svým rozsahem vybočují z úrovně transakčních změn zaznamenaných v tomto čtvrtletí. Podíl celkové hodnoty vkladů nicméně zůstává stabilizován na úrovni minulého čtvrtletí. Z hlediska sektorové struktury klesl podíl nefinančních podniků na obou stranách finanční rozvahy. Na straně finančních aktiv byl tento pokles doprovázen navýšením podílu sektoru finančních institucí, na straně závazků pak sektoru nerezidentů.

Graf 1 Struktura finančních instrumentů v ekonomice
(v %)

Graf 2 Struktura finančních aktiv a závazků podle sektoru
(v mld. Kč)

Čistou věřitelskou pozici opět výrazně zredukoval sektor nerezidentů. Míra poklesu čistých finančních aktiv se přitom mezičtvrtletně značně prohloubila. Také sektor nefinančních podniků po pozitivním vývoji v předcházejícím čtvrtletí, znovu navýšil svá záporná čistá finanční aktiva. Ostatní rezidentské sektory zaznamenaly z hlediska čistých finančních aktiv pozitivní změny. Čistou věřitelskou pozici významně posílil sektor finančních institucí a v menším rozsahu i domácností. Mírné zlepšení záporné finanční pozice vykázaly již třetí čtvrtletí v řadě také vládní instituce.

Nefinanční podniky

 

Hodnoty finančních aktiv a závazků zaznamenaly mezičtvrtletně jen mírné změny, stejně tak jejich struktura se prakticky nezměnila. Finanční aktiva sektoru po růstu v předchozích čtvrtletích mezičtvrtletně poklesla o -0,6 %. Hlavní roli zde hrál výrazný pokles hodnoty nekotovaných akcií (převážně v důsledku přecenění), krátkodobých půjček a ostatních pohledávek. Tento pokles byl jen částečně kompenzován nárůstem dlouhodobých půjček a v menší míře i ostatních vkladů. Změny hodnot ostatních finančních instrumentů byly takřka zanedbatelné. Celková hodnota závazků prakticky stagnovala na úrovni minulého čtvrtletí (0,2 %). Pokles hodnoty účastí, zejména akcií (v důsledku přecenění) byl kompenzován nárůstem půjček a ostatních závazků. Změny ostatních finančních instrumentů byly nevýznamné.

Čistá finanční pozice se mezičtvrtletně mírně zhoršila, sektor zůstává největším čistým dlužníkem. Přecenění finančních aktiv a závazků (u některých finančních instrumentů významné) se prakticky navzájem kompenzovalo a pro změnu čisté finanční pozice byla rozhodující hodnota transakcí na závazcích.

Graf 3 Struktura finančních aktiv a závazků nefinančních podniků
(v mld. Kč)

Finanční instituce

 

Finanční aktiva mezičtvrtletně vzrostla o 2,2 %. Téměř polovina nárůstu připadla na růst dlouhodobých půjček, výrazný růst dále vykázaly dlouhodobé dluhopisy a ostatní pohledávky. Znatelně naopak poklesly ostatní vklady. Na straně závazků byl růst (1,3 %) tažen především navýšením dlouhodobých půjček v menším rozsahu také krátkodobých dluhopisů. Poklesla hodnota nekotovaných akcií, částečně vlivem ostatních změn (přesun subjektu mezi kotované akcie). Výrazně se změnila struktura vkladů při zachování jejich celkové hodnoty. Čistá finanční pozice se zlepšila, sektor finančních institucí se navrátil do pozice čistého věřitele.

V subsektoru Centrální banka rostly na finančních aktivech především dluhopisy, kotované akcie a vklady, na závazcích vklady. Čistá finanční pozice se opět mírně zlepšila. Zlepšenou finanční pozici vykázal také subsektor Instituce přijímající vklady kromě centrální banky, v důsledku vyššího snížení hodnoty závazků (pokles vkladů a nekotovaných akcií) než finančních aktiv. V subsektoru Ostatní finanční zprostředkovatelé se čistá finanční pozice zhoršila (nárůst půjček na závazcích), obdobně i v subsektorech Fondy kolektivního investování a Pomocné finanční instituce. Čistá finanční pozice se naopak zlepšila v subsektorech Kaptivní finanční instituce, díky rychlejšímu růstu finančních aktiv (ostatní pohledávky a půjčky), Pojišťovací společnosti a Penzijní fondy (nárůst dlouhodobých dluhopisů na finančních aktivech).

Graf 4 Podíl subsektorů na fin. aktivech a závazcích finančního sektoru
(v %)

Graf 5 Struktura fin. aktiv ve vybraných subsektorech sektoru Finanční instituce
(v %)

Vládní instituce

 

Vyšší pokles závazků než finančních aktiv (mezičtvrtletně -0,7 % resp. -0,3 %) se projevil ve zlepšení stávající pasivní čisté finanční pozice. Pozitivní finanční vývoj byl tažený především subsektorem Místní vládní instituce a zčásti také Fondy sociálního zabezpečení. Finanční pozice subsektoru Ústřední vládní instituce se oproti minulému čtvrtletí mírně zhoršila.

Snížení hodnoty finančních aktiv je výsledkem protikladného pohybu hodnoty dílčích finančních instrumentů. Růst oběživa a vkladů (5,6 %) byl doprovázený výraznou změnou v jejich struktuře. Naopak k poklesu hodnoty došlo prakticky u všech ostatních finančních instrumentů, nejvíce u účastí, dále ostatních pohledávek a dluhopisů. Kromě účastí se jednalo vesměs o pokles v důsledku reálných transakcí. Za mírným poklesem hodnoty půjček, stojí protichůdný vývoj u jednotlivých subsektorů. Na snížení závazků měl pozitivní vliv především vývoj hodnoty emitovaných dluhopisů v důsledku splacení značné části emitovaných krátkodobých dluhopisů (-27,9 %), při současné emisi nových dlouhodobých dluhopisů a to v podmínkách poklesu jejich tržního ocenění. Poklesla také hodnota půjček. Pokles závazků byl částečně zbrzděn nárůstem hodnoty ostatních závazků. Na poklesu závazků se podílely všechny subsektory.

Graf 6 Struktura finančních aktiv a závazků vládních institucí
(v mld. Kč)

Domácnosti

 

Celková finanční pozice sektoru se opět zlepšila, hodnota finančních aktiv a závazků mezičtvrtletně vzrostla o 1,2 % resp. 2,0 %. Stejně jako v minulém čtvrtletí byly změny ve finanční rozvaze ovlivněny především uskutečněnými transakcemi.

 

K růstu finančních aktiv přispělo zejména navýšení hodnoty vkladů (1,8 %), v jejichž rámci znovu vzrostly převoditelné vklady, při současném poklesu ostatních vkladů. Mezičtvrtletní zvýšení tempa růstu dále zaznamenaly investice do pojistných a penzijních programů a investičních fondů. Oproti tomu vlivem transakcí poklesla hodnota nekotovaných akcií. Již třetí čtvrtletí v řadě růst finančních aktiv částečně tlumí snížení hodnoty dluhových cenných papírů v důsledku úbytku státních spořících dluhopisů v držbě domácností. Stranu závazků pozitivně ovlivnil růst půjček, jejichž dynamiku určovaly půjčky poskytnuté subsektorem Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (2,2 %). Podíl tohoto subsektoru na celkových půjčkách dosáhl aktuálně 96 %. Hodnota půjček poskytnutých subsektorem Ostatní finanční zprostředkovatelé prakticky stagnovala na úrovni minulého čtvrtletí.

Graf 7 Struktura finančních aktiv a závazků domácností
(v mld. Kč)

Nerezidenti

 

Hodnoty finančních aktiv a závazků se mezičtvrtletně zvýšily o 2,2 % resp. 4,0 %, což se projevilo v dalším poklesu čistých finančních aktiv. Obě strany finanční rozvahy pozitivně ovlivnily transakce, vliv přecenění byl druhořadý.

Pro vývoj finančních aktiv byl podstatný zejména nárůst hodnoty dluhových cenných papírů a vkladů (4,2 % resp. 7,1 %). Pokračoval silný zájem zahraničních investorů o vládní a bankovní dluhopisy. Hodnota investic do podnikových emisí se dále mírně snížila. Významný mezičtvrtletní nárůst zaznamenaly také půjčky a ostatní pohledávky. Pokles hodnoty akcií (-0,8 %) a finančních derivátů, růst finančních aktiv jen nepatrně tlumil. Na straně závazků zaznamenaly mezičtvrtletní růst všechny finanční instrumenty mimo ostatní závazky. Nejvyšší nárůst vykázaly stejně jako na straně finančních aktiv dluhové cenné papíry a vklady, s více než dvou třetinovým podílem na celkovém přírůstku závazků. Následovaly půjčky, relativně méně významný růst vykázaly účasti.

Struktura finančních aktiv a závazků se zásadně nezměnila. Na straně finančních aktiv se zvýšil podíl vkladů a dluhových cenných papírů na úkor nekotovaných akcií. Na straně závazků se posílení vkladů promítlo do mírného oslabení podílu ostatních závazků.

Graf 8 Struktura finančních aktiv a závazků nerezidentů
(v mld. Kč)