Česká národní banka: Jaká byla investiční pozice a zadluženost vůči zahraničí?

23.06.2016 15:48

Investiční pozice a zadluženost České republiky vůči zahraničí k 31. 3. 2016:

Česká národní banka: Jaká byla investiční pozice a zadluženost vůči zahraničí?
Foto: wikipedia
Popisek: Česká národní banka.

V prvním čtvrtletí 2016 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) snížil o 130 mld. Kč na 1266,4 mld. Kč. V meziročním srovnání je schodek nižší o 121,5 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 28,1 %. Výše zahraničního dluhu České republiky činila na konci prvního čtvrtletí 3177,5 mld. Kč (tj. 70,4 % HDP). Oproti stejnému období minulého roku se zahraniční dluh zvýšil o 220 mld. Kč.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům (v mld. Kč, stav ke konci období)

V prvním čtvrtletí se stav zahraničních aktiv zvýšil o 193,1 mld. Kč na 4775,6 mld. Kč na konci března. Meziročně jsou aktiva o 387,1 mld. Kč vyšší především vlivem růstu stavu devizových rezerv ČNB a zvýšení aktiv u přímých investic.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury aktiv investiční pozice (v mld Kč, stav ke konci období)

Zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic) zaujímají 49,3 % na celkových aktivech investiční pozice, z toho na rezervní a ostatní aktiva ČNB připadá 36,6 %. 

Stav tuzemských portfoliových investic v zahraničí se mírně snížil. Portfoliové investice tvoří 14,6 % celkových aktiv investiční pozice.

Růst stavu zahraničních aktiv podnikového sektoru byl ovlivněn navyšováním stavu krátkodobých aktiv u podniků nespojených s přímou investicí. U podniků s přímou zahraniční účastí byl patrný růst úvěrů poskytnutých přidruženým podnikům. Zahraniční aktiva podnikového sektoru (včetně přímých investic) tvoří 33,8 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů naplňuje 1,7 % aktiv investiční pozice.

Zahraniční aktiva vládního sektoru jsou dlouhodobě neměnná a na celkových aktivech se podílí pouze 0,6 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se v prvním čtvrtletí zvýšil o 63 mld. Kč na 6042 mld. Kč. Meziroční přírůstek pasiv o 265,6 mld. Kč souvisel se zvýšením závazků z portfoliových a přímých investic.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury pasiv investiční pozice (v mld. Kč, stav ke konci období)

Podíl závazků z přímých zahraničních investic na celkových zahraničních pasivech investiční pozice činí 56,2 %.

Stav závazků z portfoliových investic vůči zahraničí se v prvním čtvrtletí zvýšil vlivem nákupů vládních korunových dluhopisů zahraničními investory. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 20,8 %.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů činí 1,6 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se v prvním čtvrtletí zvýšil o 45,9 mld. Kč a činí 3177,5 mld. Kč. Meziroční zvýšení stavu dluhu činí 220 mld. Kč. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s (původní) splatností delší než jeden rok 55,1 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků

(v mld. Kč, stav ke konci období)

Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků (v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů se zvýšilo zadlužení vládního a bankovního sektoru. U vládního sektoru se uskutečnily nákupy vládních dluhopisů zahraničními investory. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu se zvýšil na 24,7 %. V bankovním sektoru (vč. ČNB) byl patrný růst krátkodobých vkladů nerezidentů. Stav závazků bankovního sektoru tvoří 30,3 % z celkového dluhu.

U ostatních sektorů došlo ke snížení závazků vůči zahraničí. Závazky ostatních sektorů tvoří 45 % z celkového dluhu.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů vzrostl podíl vkladů, dluhopisů a instrumentů peněžního trhu na úkor ostatních forem financování. Prodej dluhopisů a čerpání mezipodnikových půjček od přidružených podniků jsou nejvíce rozšířené formy externího dluhového financování (v souhrnu 52,9 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů

(v mld. Kč, stav ke konci období)

Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů (v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 66 %. Zbývající část (34 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru (v mld. Kč, stav ke konci období)

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

RNDr. Luděk Niedermayer byl položen dotaz

bezpečnost EU

Z čeho jste nabyl dojmu, že EU zvládá řešit otázku bezpečnosti? Máte pocit, že si dokázala dobře poradit s migrační krizí, a že je připravena na tu další?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Blíží se zahájení elektrifikace autobusové linky č. 137, DPP hledá jejího zhotovitele

16:08 Blíží se zahájení elektrifikace autobusové linky č. 137, DPP hledá jejího zhotovitele

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) dnes vypsal veřejnou zakázku na zhotovitele elektrifikace autobus…