Společně s údaji investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí k 31. 12. 2016 jsou zveřejněny aktualizované údaje za předchozí čtvrtletí let 2014 až 2016. Revidované údaje zohledňují především výsledky ročního šetření ČNB o přímých zahraničních investicích. Dále došlo k úpravě ve vykazování stavů vládního sektoru vůči zahraničí. Po konzultaci s MMF jsou od roku 2014 vykazovány majetkové účasti vládního sektoru na obratové bázi, čímž došlo ke sjednocení praxe vykazování vládních majetkových účastí ve statistice platební bilance, ve vládní finanční statistice a ve statistice finančních účtů1.
Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)
Ve čtvrtém čtvrtletí stav zahraničních aktiv narostl o 269,6 mld. Kč na 5395,6 mld. Kč ke konci roku 2016. Meziročně jsou aktiva o 747,6 mld. Kč vyšší především vlivem růstu stavu devizových rezerv ČNB a růstu aktiv podnikové sféry.
Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld Kč, stav ke konci období)
Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 51,7 %, z toho rezervní a ostatní aktiva ČNB tvoří 40,9 %.
Růst stavu zahraničních aktiv podnikového sektoru byl ovlivněn navyšováním stavu majetkových účastí a poskytnutých úvěrů u podniků s přímou zahraniční účastí. Zahraniční aktiva podnikového sektoru (včetně přímých investic) se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 30,7 %.
Stav tuzemských portfoliových investic v zahraničí se mírně zvýšil vlivem nákupů akcií a dluhopisů nebankovními investory. Podíl portfoliových investic naplňuje 14 % celkových aktiv investiční pozice.
Kladná reálná hodnota derivátů tvoří 1,3 % aktiv investiční pozice.
Stav zahraničních aktiv vládního sektoru se dlouhodobě nemění a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 2,3 %.
Stav zahraničních pasiv investiční pozice se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil o 193,5 mld. Kč na 6571,1 mld. Kč. Meziroční přírůstek pasiv o 410,7 mld. Kč ovlivnilo zvýšení závazků bankovního sektoru a závazků z portfoliových investic.
Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)
Podíl závazků z přímých zahraničních investic na celkových zahraničních pasivech zaujímá 54,5 %.
Stav závazků z portfoliových investic vůči zahraničí ve čtvrtém čtvrtletí narostl vlivem nákupů dluhopisů obchodních bank a vládního sektoru nerezidenty. Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 20,5 %.
Stav záporné reálné hodnoty derivátů činí 1,2 % celkových pasiv.
Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil o 141,8 mld. Kč a činí 3528,1 mld. Kč ke konci roku 2016. V meziročním srovnání je jeho stav o 332,3 mld. Kč vyšší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 52 % z celkových dluhových pasiv.
Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld. Kč, stav ke konci období)
Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů se zvýšilo především zadlužení bankovního a vládního sektoru. Růst závazků bankovního sektoru ovlivnily nákupy bankovních dluhopisů nerezidenty a přijetí krátkodobých vkladů ze zahraničí. Zahraniční zadlužení bankovního sektoru (vč. závazků ČNB) tvoří 34 % celkové zadluženosti.
Růst stavu zahraničních závazků u vládního sektoru souvisel zejména s nákupy korunových dluhopisů nerezidenty. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 24,6 %.
V nárůstu závazků ostatních sektorů se promítl především růst stavu přijatých obchodních úvěrů. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 41,4 % z celkového dluhu.
Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování dluhopisy a vklady (v souhrnu 52,6 % zahraničního dluhu).
Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld. Kč, stav ke konci období)
Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 65,4 %. Zbývající část (34,6 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.
Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)
Dluhová služba ze střednědobých a dlouhodobých závazků podle stavu k 31. 12. 2016 na letošní rok činí 347,4 mld. Kč, z toho na jistinu připadá 301,2 mld. Kč a na úroky 46,2 mld. Kč.
Graf 7 – Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků podle stavu k 31. 12. 2016
(v mld. Kč)
1 Doposud byl v investiční pozici vůči zahraničí u ostatních majetkových účastí vlády zachycen pouze splacený kapitál (na straně aktiv). Nově je zachycen i kapitál upsaný a dosud nesplacený. Stavy upsaného a dosud nesplaceného kapitálu jsou nově vykazovány na brutto bázi (o stejnou částku byla navýšena strana aktiv i pasiv investiční pozice vůči zahraničí). Prezentace dat je v souladu s šestým vydáním Manuálu platební bilance MMF a podle ESA 2010. Na základě vládní finanční statistiky byly aktualizovány stavy pohledávek a závazků vlády vůči zahraničí a zohledněna byla sektorová překlasifikace některých nefinančních subjektů do sektoru vlády.
Psali jsme:
autor: Tisková zpráva
