Český statistický úřad: Rozdíl mezi muži a ženami v míře zaměstnanosti stále patří k jednomu z nejvyšších v Unii

29.04.2016 13:03

Analýza Českého statistického úřadu k postavení českého trhu práce v rámci EU: Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí roku 2015 míra zaměstnanosti 20-64letých meziročně zvýšila. Ke stanovenému cíli členským zemím EU chybí v průměru 4,6 procentního bodu. V České republice u mužů v tomto věku byla zaměstnanost v rámci unie vůbec nejvyšší. Tomu odpovídá skutečnost, že naopak celková míra nezaměstnanosti dosáhla v ČR nejnižší úrovně.

Český statistický úřad: Rozdíl mezi muži a ženami v míře zaměstnanosti stále patří k jednomu z nejvyšších v Unii
Foto: ČSÚ
Popisek: Logo Českého statistického úřadu

Míra zaměstnanosti ve věku 20-64 let je v České republice stále sedmá nejvyšší v EU

Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20-64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. Ve 4. čtvrtletí 2015 v zemích EU28 dosahovala v průměru 70,4 procent. Míra zaměstnanosti mužů (76,3 %) přitom stále výrazně převyšovala míru zaměstnanosti žen (64,6 %).

Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míry zaměstnanosti dlouhodobě dosahuje Švédsko (80,6). Naopak nejnižší míra zaměstnanosti je v Řecku (ve 4. čtvrtletí 2015 pouze 55,5 %), kde je dokonce míra zaměstnanosti žen pod 50 procenty. Meziročně se pak v Lucembursku výrazněji snížila míra zaměstnanosti mužů, a to o 3,5 procentního bodu. Naopak v Bulharsku se podařilo zvýšit celkovou míru zaměstnanosti o 2,6 procentního bodu.

Vyšší úroveň zaměstnanosti ve 4. čtvrtletí 2015 mírně spadla a cílovou úroveň 75 % si udrželo celkem sedm států včetně České republiky (Švédsko, Německo, Spojené království, Dánsko, Nizozemsko, Estonsko a Česká republika). Na druhé straně je míra zaměstnanosti stále velmi nízká v jižních státech unie. Kromě Řecka se to týká hlavně Chorvatska, Itálie, Španělska a Rumunska, kde nepracuje více než třetina populace v tomto produktivním věku.

Ve všech členských zemích je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. Nejvyšší míra zaměstnanosti mužů byla ve 4. čtvrtletí roku 2015 právě v České republice (83,7 %), poté ve Spojeném království (83,2 %) a Německu (83,0 %). Míru zaměstnanosti žen suverénně vede Švédsko s 78,5%. V ČR zaměstnanost žen dosáhla 66,9%, tady rozdíl mezi muži a ženami stále patří v této míře k jednomu z nejvyšších v EU.

Ve 4. čtvrtletí 2015 se Česká republika již po několikáté zařadila na sedmé místo mezi země EU28, když míra naší zaměstnanosti (75,4 %) převyšovala průměr EU28 o dokonce 5 procentních bodů. Ze sousedních států mělo ve čtvrtém čtvrtletí 2015 vyšší míru zaměstnanosti pouze Německo (78,2 %), Rakousko dosáhlo srovnatelné úrovně s ČR. Naproti tomu v Polsku a na Slovensku byla celková zaměstnanost nižší zhruba o 7 procentních bodů.

Tabulka 1 Míra zaměstnanosti 20-64letých v členských zemích EU (v %)

Země

4. čtvrtletí 2015

Rozdíl v p. b.
4. Q 2015 - 4. Q 2014

 
 

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

 

Švédsko

80,6

82,7

78,5

0,9

0,5

1,3

 

Německo

78,3

83,0

73,6

0,4

0,4

0,4

 

Spojené království

77,4

83,2

71,7

0,9

1,2

0,6

 

Dánsko

76,8

80,7

72,9

0,4

1,1

-0,3

 

Nizozemsko

76,6

82,3

71,0

0,6

0,6

0,7

 

Estonsko

76,6

80,4

72,9

1,3

0,8

1,6

 

Česká republika

75,4

83,7

66,9

1,1

1,1

1,1

 

Rakousko

74,5

78,6

70,4

0,4

0,2

0,6

 

Litva

74,0

75,3

72,8

1,7

1,5

1,9

 

Lotyšsko

73,2

75,4

71,1

2,4

0,9

3,8

 

Finsko

72,4

73,3

71,4

0,0

-0,1

0,1

 

Lucembursko

70,8

76,1

65,4

-2,2

-3,5

-0,9

 

EU28

70,4

76,3

64,6

0,9

1,0

0,9

 

Maďarsko

69,7

76,8

62,7

2,2

2,5

1,7

 

Portugalsko

69,6

73,4

66,1

1,6

1,8

1,5

 

Irsko

69,6

75,5

63,8

1,7

1,4

1,8

 

Francie

69,5

73,2

66,0

0,2

0,0

0,4

 

Slovinsko

69,3

73,2

65,2

1,4

0,9

2,0

 

Polsko

68,6

75,6

61,6

1,2

1,0

1,3

 

Slovensko

68,4

75,7

61,1

1,8

1,5

2,1

 

Kypr

68,3

72,2

64,6

-0,1

0,3

-0,6

 

Bulharsko

68,1

71,7

64,5

2,6

3,4

1,9

 

Malta

67,7

81,6

53,2

1,7

0,9

2,4

 

Belgie

67,2

71,1

63,3

-0,4

-1,0

0,2

 

Rumunsko

66,1

75,0

57,0

0,7

0,9

0,3

 

Španělsko

62,9

68,4

57,3

2,1

2,5

1,7

 

Itále

60,9

71,1

50,9

0,7

1,2

0,3

 

Chorvatsko

60,5

65,8

55,3

1,7

2,2

1,4

 

Řecko

55,5

64,7

46,5

2,1

2,4

1,8

 
               

Zdroj: Eurostat

             

Nezaměstnanost ve věku 15-64 let je v naší republice nejnižší

Vyšší zaměstnanost zůstává a i míra nezaměstnanosti je stále nízká, a to téměř ve všech členských zemích EU. Průměrně míra nezaměstnanosti za státy EU28 ve 4. čtvrtletí činila 9,2 %. V České republice byla míra nezaměstnanosti v daném období vůbec nejnižší, dosahovala 4,5 %, u mužů dokonce 3,7 %. Těsně na druhé místo se zařadilo Německo také s nízkou úrovní nezaměstnanosti 4,6 %. Německo si stále udržuje nejnižší míru nezaměstnanosti u žen, ta ve 4. čtvrtletí činila 4,3 procent.

V porovnání s ostatními sousedními státy byla míra nezaměstnanosti výrazně vyšší na Slovensku (11,0 %) a také v Polsku (7,0 %). Rakousko dosahuje také jedné z nejnižších hodnot mezi členskými zeměmi s 5,8 %.

Tabulka 3 Míra nezaměstnanosti 15-64letých v členských zemích EU (v %)

Země

4. čtvrtletí 2015

Rozdíl v p. b.
 4. Q 2015 - 4. Q 2014

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

Česká republika

4,5

3,7

5,6

-1,3

-1,2

-1,4

Německo

4,6

4,8

4,3

-0,3

-0,3

-0,3

Spojené království

5,0

5,1

4,8

-0,7

-0,8

-0,6

Malta

5,3

5,3

5,3

-0,4

-0,9

0,3

Rakousko

5,8

6,1

5,5

0,2

0,2

0,1

Dánsko

5,9

5,7

6,2

-0,4

-0,6

0,0

Maďarsko

6,2

6,0

6,5

-1,0

-1,1

-0,7

Lucembursko

6,3

6,4

6,1

0,8

1,2

0,2

Estonsko

6,4

6,2

6,7

-0,1

-0,1

0,0

Nizozemsko

6,7

6,2

7,2

-0,4

-0,6

-0,3

Švédsko

6,8

6,9

6,6

-0,7

-0,9

-0,6

Rumunsko

6,8

7,3

6,1

-0,2

-0,1

-0,4

Polsko

7,0

6,9

7,2

-1,2

-0,8

-1,6

Bulharsko

8,0

8,2

7,7

-2,7

-3,3

-2,0

Slovinsko

8,5

7,9

9,3

-1,2

-1,2

-1,2

Irsko

8,8

10,6

6,7

-1,4

-1,2

-1,5

Belgie

8,8

9,3

8,1

0,2

0,3

-0,1

Finsko

8,9

9,5

8,3

0,3

0,0

0,6

Litva

9,0

9,6

8,4

-1,2

-1,8

-0,7

EU28

9,2

9,1

9,4

-0,9

-0,9

-0,9

Lotyšsko

10,0

11,2

8,7

-0,5

0,6

-1,7

Francie

10,7

11,1

10,3

-0,2

-0,1

-0,3

Slovensko

11,0

9,7

12,7

-1,6

-2,2

-0,9

Itálie

12,1

11,5

12,9

-1,4

-1,0

-2,0

Portugalsko

12,7

12,6

12,7

-1,3

-1,2

-1,5

Kypr

13,0

13,7

12,3

-3,3

-3,6

-2,9

Chorvatsko

16,3

15,0

17,8

-2,2

-3,4

-0,8

Španělsko

21,0

19,6

22,6

-2,8

-3,3

-2,3

Řecko

24,6

21,3

28,7

-1,7

-2,1

-1,1

             

Zdroj: Eurostat

           
Míra nezaměstnanosti se nadále udržuje na vysokých hodnotách zejména v jižních státech Evropy. Státy s nejnižší zaměstnaností (zejména Řecko a Španělsko) se umístily zároveň na předních místech žebříčků zemí s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Jejich míra nezaměstnanosti se meziročně sice snížila, ale i tak je vysoká a lze konstatovat, že u Řecka z osob ve věku 15-64 let, které by chtěly pracovat, byla téměř čtvrtina nezaměstnaná. Za zmínku stojí Bulharsko, které meziročně snížilo míru nezaměstnanosti tak, že přeskočilo v tabulce seřazených hodnot podle nejnižší nezaměstnanosti 7 příček a dostalo se tak pod průměr zemí EU(28).

Nezaměstnanost mladých ve věku 15-24 let je v některých zemích jižní Evropy vysoká

Míra nezaměstnanosti mladých stejně jako míra nezaměstnaných v produktivním věku stále klesá, a to téměř ve všech členských zemích EU. Míra nezaměstnanosti mladých lidí ve věku 15 až 24 let je většinou dvojnásobně vyšší než nezaměstnanost v produktivním věku. Mírně vyšší je nezaměstnanost mužů než žen. Situaci v nejmladších skupinách produktivního věku ovlivňuje do značné míry skutečnost, že podstatná část mladých není zatím aktivní na trhu práce a připravuje se ve školách na výkon budoucího povolání. Z dostupných údajů vyplývá, že největší nezaměstnanost mladých lidí měli v Řecku (49,0 %) a Španělsku (46,2 %). První příčka s nejnižší nezaměstnaností mladých patřila Německu se 6,4 %. Česká republika dosáhla ve 4. čtvrtletí 2015 míry nezaměstnanosti 15-24letých 11,4 %, to je o více než 8 p. b. méně než průměr EU28.

Tabulka 3 Míra nezaměstnanosti 15-24letých v členských zemích EU (v %)

Země

4. čtvrtletí 2015

 
 

celkem

muži

ženy

 

Německo

6,4

7,0

5,6

 

Dánsko

10,2

11,0

9,3

 

Malta

10,6

13,8

:

 

Nizozemí

11,1

11,4

10,8

 

Rakousko

11,3

11,5

11,1

 

Česká republika

11,4

9,5

14,3

 

Spojené království

13,1

14,3

11,9

 

Litva

13,3

11,9

15,0

 

Maďarsko

15,3

16,1

14,3

 

Estonsko

16,2

17,7

14,7

 

Švédsko

16,5

17,1

15,8

 

Slovinsko

18,1

21,1

14,0

 

Finsko

18,2

19,8

16,7

 

Irsko

18,9

22,5

14,7

 

Lotyšsko

19,0

21,3

16,3

 

EU28

19,6

20,3

18,8

 

Polsko

20,2

20,0

20,6

 

Lucembursko

20,7

25,8

:

 

Rumunsko

21,8

19,6

25,5

 

Bulharsko

22,4

21,2

24,1

 

Belgie

25,4

27,7

22,6

 

Francie

25,8

27,8

23,5

 

Slovensko

26,2

24,5

28,8

 

Kypr

29,5

31,8

27,5

 

Portugalsko

32,8

32,0

33,6

 

Itálie

40,0

39,3

41,2

 

Chorvatsko

43,8

41,2

47,3

 

Španělsko

46,2

45,4

47,2

 

Řecko

49,0

44,1

54,3

 

Zdroj: Eurostat                                                                                                                                 : - údaj není k dispozici

Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle se v ČR pohybuje na úrovni průměru EU

Při celkovém poklesu nezaměstnanosti se podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti - v průměru za EU28 meziročně snížil o 1,7 p. b. na 48,2 %. V České republice se podíl dlouhodobě nezaměstnaných meziročně naopak zvýšil, a to o 2,4 procentních bodů. Zvýšení tohoto podílu je však v podstatné míře kompenzováno velkým snížením celkové nezaměstnanosti. Ve 4. čtvrtletí 2015 se tak sledovaný ukazatel za Českou republiku drží nad úrovní EU28 (rozdíl o 0,4 p. b.). Dlouhodobá nezaměstnanost je velkým problémem zejména v Řecku, Slovensku a v Chorvatsku. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je naopak v severských státech, které se přitom vyznačují nízkou celkovou nezaměstnaností.

Tabulka 4 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15-64 let (v %)

Země

4. čtvrtletí 2015

Rozdíl v p. b.
 4. Q 2015 - 4. Q 2014

 
 

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

 

Řecko

74,2

74,3

74,0

1,3

2,0

0,5

 

Slovensko

62,7

62,6

62,8

-4,5

-7,1

-1,7

 

Chorvatsko

62,3

66,9

57,9

0,6

5,3

-3,8

 

Bulharsko

59,5

61,7

56,9

-4,2

-5,4

-2,3

 

Itálie

58,7

58,6

58,7

-2,4

0,0

-5,1

 

Portugalsko

56,7

57,4

55,9

-2,5

-2,1

-3,1

 

Irsko

56,4

63,0

43,9

-2,8

-2,4

-4,6

 

Slovinsko

51,7

51,1

52,3

-3,9

-2,2

-5,7

 

Belgie

51,6

52,1

50,8

-0,7

-3,6

2,8

 

Španělsko

50,4

48,6

52,2

-2,6

-3,4

-1,9

 

Česká republika

48,6

51,1

46,6

2,4

3,8

1,3

 

EU28

48,2

48,6

47,8

-1,7

-1,5

-1,8

 

Kypr

47,8

53,0

41,9

-0,4

3,9

-5,1

 

Maďarsko

46,2

47,6

44,6

0,3

0,0

0,7

 

Lotyšsko

44,8

47,7

40,9

-0,8

0,1

-2,7

 

Německo

44,2

46,4

41,5

-0,4

-0,6

-0,2

 

Francie

44,1

45,0

43,1

0,5

0,4

0,6

 

Rumunsko

43,8

43,4

44,5

0,6

-0,6

2,5

 

Nizozemsko

42,1

45,2

39,0

0,4

1,3

-0,4

 

Litva

39,9

39,9

39,8

-6,5

-9,5

-2,9

 

Polsko

38,0

39,0

36,9

-3,4

-2,0

-4,9

 

Malta

36,9

43,1

:

-11,1

-7,1

:

 

Estonsko

32,6

41,0

24,4

-10,3

-13,5

-7,0

 

Rakousko

31,4

33,9

28,3

4,4

6,1

2,4

 

Lucembursko

30,5

33,4

:

4,3

4,8

:

 

Spojené království

29,6

32,1

26,6

-5,0

-6,9

-2,6

 

Finsko

27,9

32,2

22,8

3,1

6,6

-1,0

 

Dánsko

27,8

29,0

26,6

4,3

2,5

6,4

 

Švédsko

21,7

23,9

19,2

0,6

1,8

-0,7

 
               
 

Zdroj: Eurostat                                                                                                                                 : - údaj není k dispozici

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Porodnost

Dobrý den, píšete, co chcete dělat pro zvýšení porodnosti, ale nezapomínáte, že jste už více jak dva roky ve vládě? Co jste zatím pro rodiny udělali? Vždyť i to navýšení rodičovské je nedostatečné a navíc diskriminující. A co je vlastně podle vás hlavní příčinou klesající porodnosti? Koukám, že neod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministerstvo spravedlnosti: Vítězství v soutěži Úřednický čin roku

22:04 Ministerstvo spravedlnosti: Vítězství v soutěži Úřednický čin roku

Ministerstvo spravedlnosti gratuluje týmu z odboru strategie a koncepce justice, který získal presti…