Český statistický úřad: Seniorů přibylo. Nejvíce na Karlovarsku

22. 1. 2016 18:16

V uplynulém desetiletí se počet seniorů (obyvatel ve věku 65 a více let) zvyšoval ve všech krajích. Intenzita růstu však byla rozdílná. K největšímu zvýšení došlo v Karlovarském kraji. Nejnižší nárůst byl zaznamenán v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji.

Český statistický úřad: Seniorů přibylo. Nejvíce na Karlovarsku
Foto: ČSÚ
Popisek: Logo Českého statistického úřadu
Obyvatelstvo ve věku 65 a více let podle obcí ČR k 31. 12. 2014:

Obyvatelstvo ve věku 65 a více let podle obcí ČR k 31. 12. 2014

ZDROJ: ČSÚ

Podíl seniorů na celkovém počtu obyvatel se na konci roku 2014 pohyboval od 16,7 % ve Středočeském kraji po 19,0 % v kraji Královéhradeckém.
V uplynulém desetiletí se počet obyvatel, kteří dosáhli seniorského věku, zvyšoval ve všech krajích, intenzita tohoto růstu však byla rozdílná. K největšímu zvýšení od roku 2005 došlo v Karlovarském kraji (nárůst o 4,6 procentních bodů), následovaly sousední kraje Ústecký a Liberecký. Nejnižší nárůst byl zaznamenán v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji.

Ve Středočeském kraji dokonce nastal ve dvou správních obvodech obcí s rozšířenou působností (Lysá nad Labem a Brandýs nad Labem – Stará Boleslav) výjimečný pokles podílu nejstarších obyvatel. Došlo k tomu vlivem procesu suburbanizace, kdy se na toto území přistěhovaly mladší ročníky obyvatel, především z Prahy.

Středočeský kraj má celkově oproti ostatním krajům odlišné postavení. Je charakterizován nejmenším zastoupením obyvatel ve věku 65 a více let, nejnižším průměrným věkem (40,7 let) a byl na konci roku 2014 jediným krajem, ve kterém počet dětí 0–14letých převyšoval počet osob starších 65 let. Index stáří, který poměřuje počet seniorů na 100 dětí, zde dosáhl úrovně 99,6. Naopak nejvyšší index stáří byl zaznamenán v kraji Královéhradeckém, Zlínském či hl. m. Praze, kde na 100 dětí ve věku do 14 let připadalo 126 seniorů. Kraje Královéhradecký a Zlínský se zároveň vyznačovaly nejvyšším průměrným věkem obyvatel.
Nejvyšší podíl obyvatel v nejstarší věkové kategorii nad 85 let byl zjištěn v hl. m. Praze, kde tito obyvatelé zaujímali 2,1 % z celkové populace.

Naděje dožití se rok od roku zvyšuje

Senioři v hl. m. Praze mají dlouhodobě nejvyšší naději dožití, tj. průměrný počet let života, který mohou očekávat osoby příslušného věku při zachování současných úmrtnostních poměrů. Naděje dožití se postupně rok od roku zvyšuje.
Muž bydlící v hlavním městě Praze, který nyní dosáhl věku 65 let, má naději dožití dalších 17,0 let a žena stejného věku 20,1 let. Na opačném konci pořadí se nachází kraj Ústecký, ve kterém má takový muž naději dožití 14,8 let a žena 17,9 let. Nízké hodnoty naděje dožití mají také obyvatelé ve věku 65 let obou pohlaví v krajích Karlovarském a Moravskoslezském.

Data napříč rezorty

Za seniory jsou obecně považovány osoby ve věku 65 a více let. V případě, že se některé jevy týkají i mladších věkových skupin, například otázky zaměstnanosti a nezaměstnanosti nebo zdravotní problémy, využila se data i za tyto skupiny obyvatelstva. Kromě vlastních zdrojů ze zjišťování ČSÚ se jedná o podrobné údaje z rezortních statistik, především z Ministerstva práce a sociálních věcí, České správy sociálního zabezpečení nebo Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.

Očekávaný vývoj naděje dožití a dalších ukazatelů demografické statistiky byl zpracován do projekce obyvatelstva v krajích České republiky do roku 2050. Projekce předpokládá stárnutí populace ve všech krajích, zvyšování průměrného věku obyvatel, pokles počtu dětí a obyvatel v produktivním věku ve prospěch obyvatel ve věku 65 a více let.
Zatímco kolem roku 2030 budou obyvatelé seniorského věku tvořit téměř v polovině krajů čtvrtinu populace, v roce 2050 se budou podíly obyvatel starších 65 let v řadě krajů přibližovat k hranici jedné třetiny z celé populace. Největší podíly seniorů budou žít ve Zlínském kraji a v Kraji Vysočina. Předpokládá se, že průměrný věk obyvatel ve Zlínském kraji by měl dokonce překročit hranici 50 let. Pozvolnější nárůst těchto ukazatelů oproti ostatním krajům zřejmě nastane v hlavním městě Praze a částečně i ve Středočeském kraji. Kolem roku 2030 bude podíl nejstarší populace v uvedených krajích představovat pouze pětinu obyvatel. V roce 2050 v Praze nepřesáhne čtvrtinu obyvatel a ve Středočeském kraji se bude pohybovat kolem 28 %.

Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel v krajích ČR v roce 2014 a projekce pro rok 2030 a 2050

 

Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel v krajích ČR v roce 2014 a projekce pro rok 2030 a 2050

ZDROJ: ČSÚ

Co říkají o seniorech data ze sčítání?

Z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011 lze využít velké množství dat týkajících se seniorů. Jednou z těchto charakteristik jsou údaje o rodinném stavu obyvatel na regionální úrovni. Mezi obyvateli ve věku 65 a více let jsou výrazné rozdíly podle pohlaví. Ženy se dožívají vyššího věku než muži, což má podstatný vliv na složení populace podle rodinného stavu. Ve skupině mužů starších 65 let převažovali ženatí muži, kteří tvořili tři čtvrtiny jejich počtu. Naproti tomu z žen stejného věku bylo nejvíce vdov, tj. polovina jejich počtu.
Ve srovnání krajů se mírně vyčleňují kraje Karlovarský, Ústecký a Liberecký s vyšším podílem rozvedených mužů i žen přesahujícím deset procent. Naproti tomu moravské kraje měly poloviční podíl rozvedených a vyšší podíl ženatých mužů. Rozdílné zastoupení bychom našli i v hl. m. Praze, kde byl také vysoký podíl rozvedených mužů, nejvyšší podíl rozvedených žen a nejnižší podíl vdovců a vdov.

Krajské publikace ČSÚ o seniorech

V roce 2015 Český statistický úřad zpracoval a publikoval analýzy postavení seniorů a jeho vývoje v posledních letech, a to zpravidla od roku 2010. Více ZDE.

Při sčítání 2011 se také zjišťoval postoj obyvatel k víře. Zcela nejvyšší a dokonce nadpoloviční podíl věřících mezi osobami staršími 65 let charakterizoval kraj Zlínský. Více než dvoupětinové zastoupení věřících seniorů bylo dále v Kraji Vysočina a v krajích Jihomoravském, Moravskoslezském a Olomouckém. Nejnižší podíl seniorů deklarujících svůj vztah k víře bydlel na severozápadě území, tj. v krajích Ústeckém a Libereckém. Zatímco z pohledu krajů byla Česká republika rozdělena na méně věřící severozápad a více věřící jihovýchod, z pohledu menších územních jednotek lze za pomyslnou hranici považovat pás u rovnoběžky 49°45‘.

Autor: Jarmila Benešová, oddělení informačních služeb

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Mobilní operátor má při předčasném ukončení smlouvy nárok pouze na 20% z částky zbývajících měsíčních paušálů

22:15 Mobilní operátor má při předčasném ukončení smlouvy nárok pouze na 20% z částky zbývajících měsíčních paušálů

Ústavní soud zamítl stížnost společnosti T-Mobile Česká Republika a. s.