Český statistický úřad analyzoval postavení českého trhu práce v rámci EU

31. 1. 2016 16:49

Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 3. čtvrtletí roku 2015 míra zaměstnanosti 20-64letých zvýšila a opět se přiblížila stanovenému cíli, ke kterému členským zemím EU chybí v průměru 4,5 procentního bodu. Česká republika přitom patří mezi země s nejvyšší zaměstnaností. Tomu odpovídá i skutečnost, že naopak míra nezaměstnanosti je v ČR druhá nejnižší.

Český statistický úřad analyzoval postavení českého trhu práce v rámci EU
Foto: ČSÚ
Popisek: Logo Českého statistického úřadu

Míra zaměstnanosti ve věku 20-64 let je v České republice stále sedmá nejvyšší v EU

Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20-64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. Ve 3. čtvrtletí 2015 v zemích EU28 dosahovala již 70,5 procent. Míra zaměstnanosti mužů (76,5 %) přitom stále výrazně převyšovala míru zaměstnanosti žen (64,5 %).

Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším potvrzuje, že si vysokou míru zaměstnanosti stále udržují zejména severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míry zaměstnanosti dlouhodobě dosahuje Švédsko (81,4). Výrazně si polepšilo Estonsko, které se dostalo z šestého na druhé místo. Naopak nejnižší míra zaměstnanosti je v Řecku (ve 3. čtvrtletí 2015 pouze 55,9 %), ve kterém je dokonce míra zaměstnanosti žen hluboko pod 50 procenty.

Ve 3. čtvrtletí 2015 cílovou úroveň 75 % již dosáhlo celkem osm států včetně České republiky (Švédsko, Estonsko, Německo, Spojené království, Dánsko, Nizozemsko, Česká republika a Rakousko). Na druhé straně je míra zaměstnanosti dosud velmi nízká v jižních státech unie. Kromě Řecka se to týká hlavně Itálie, Chorvatska a Španělska, kde nepracuje více než třetina populace v tomto produktivním věku.

Ve všech členských zemích je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. Nejvyšší míra zaměstnanosti mužů byla ve 3. čtvrtletí roku 2015 v Estonsku (83,5 %), poté v České republice (83,4 %) a Švédsku (83,3 %). Míru zaměstnanosti žen suverénně vede Švédsko s 79,4%. V ČR zaměstnanost žen dosáhla více než 66%, stále je ale rozdíl mezi muži a ženami v této míře jeden z nejvyšších v EU.

Ve 3. čtvrtletí 2015 se Česká republika opět zařadila na sedmé místo mezi země EU28, když míra naší zaměstnanosti (75,1 %) převyšovala průměr EU28 o 4,6 procentního bodu. Ze sousedních států mělo ve třetím čtvrtletí 2015 vyšší míru zaměstnanosti pouze Německo (78,2 %), Rakousko dosáhlo srovnatelné úrovně s ČR. Naproti tomu v Polsku a na Slovensku byla celková zaměstnanost nižší zhruba o 7 procentních bodů.


Tabulka 1 Míra zaměstnanosti 20-64letých v členských zemích EU (v %)

Země

3. čtvrtletí 2015

   

Rozdíl v p. b.
3.Q 2015 - 3.Q 2014

 
           
 

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

Švédsko

81,4

83,3

79,4

0,3

0,1

0,5

Estonsko

78,8

83,5

74,2

4,0

5,1

2,8

Německo

78,2

82,7

73,7

0,1

-0,1

0,4

Spojené království

77,0

82,7

71,4

0,5

0,3

0,7

Dánsko

76,7

80,7

72,5

0,0

0,1

-0,3

Nizozemsko

76,5

82,0

71,0

0,8

0,6

1,1

Česká republika

75,1

83,4

66,6

1,2

0,6

1,9

Rakousko

75,0

79,4

70,6

0,2

-0,1

0,4

Litva

74,0

75,3

72,8

0,6

0,3

0,9

Finsko

74,0

75,4

72,6

0,1

0,6

-0,3

Lotyšsko

72,8

74,5

71,3

2,2

1,0

3,3

EU28

70,5

76,5

64,5

0,8

0,8

0,8

Slovinsko

70,2

74,8

65,4

2,0

2,4

1,6

Lucembursko

69,9

76,2

63,4

-1,6

-2,3

-0,8

Francie

69,9

73,6

66,3

0,3

-0,1

0,6

Maďarsko

69,7

76,9

62,8

2,2

2,3

2,1

Portugalsko

69,5

73,1

66,2

1,2

0,8

1,6

Malta

69,2

82,4

55,4

1,9

1,8

1,8

Irsko

69,1

75,7

62,6

1,6

1,9

1,3

Bulharsko

68,8

72,1

65,4

1,9

1,9

1,9

Polsko

68,4

75,6

61,3

1,1

0,7

1,5

Slovensko

67,9

75,4

60,5

1,6

1,5

1,8

Rumunsko

67,8

76,7

58,7

0,6

1,2

-0,1

Kypr

67,6

72,8

62,8

-0,3

0,7

-1,2

Belgie

67,4

71,7

63,0

0,3

0,7

-0,2

Španělsko

62,6

68,5

56,6

2,2

2,4

1,9

Chorvatsko

62,1

67,2

57,0

0,5

0,9

0,1

Itále

61,0

71,7

50,4

0,8

1,4

0,2

Řecko

55,9

65,2

46,8

1,8

1,8

1,8

             

Zdroj: Eurostat

           

  1. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob roste


  1. Důležitým indikátorem z pohledu trhu práce je podíl vysokoškolsky vzdělaných osob. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 - 34 let se v EU v průměru zvyšuje a blíží se tak k požadované hranici stanovené strategií Evropa 2020 (40 %). Stanovenou úroveň vzdělání splňuje již 17 zemí EU. Ve 3. čtvrtletí 2015 dosáhl podíl vysokoškolsky vzdělaných osob v EU28 průměrně 38,6 %.

  2. Tato věková skupina se vyznačuje podstatně vyšším počtem absolventek terciárního studia než počtem vysokoškolsky vzdělaných mužů. Podíl vysokoškolaček dosáhl ve 3. čtvrtletí v unijním průměru 43,5 %, zatímco mezi muži byl tento podíl nižší o 9,6 p. b. Přitom rozdíl mezi muži a ženami se zvyšuje, když meziročně u mužů vzrostl o 0,3 p. b. a u žen dokonce o 1 procentní bod.

Tabulka 2 Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30-34 let (v %)

Země

Vysokoškolské vzdělání (ISCED 5-8)1

3.Q 2015

 
 

celkem

muži

ženy

Litva

58,1

45,6

71,2

Kypr

53,6

45,0

61,2

Irsko

50,2

43,2

56,5

Švédsko

49,3

42,6

56,4

Lucembursko

48,8

44,7

52,8

Estonsko

48,2

35,9

61,2

Spojené království

46,9

42,9

50,8

Lotyšsko

46,6

34,2

59,5

Nizozemsko

46,3

42,9

49,6

Dánsko

46,1

38,3

54,1

Francie

45,0

40,1

49,6

Slovinsko

44,8

34,4

56,8

Finsko

44,8

38,8

51,2

Polsko

44,5

36,7

52,7

Belgie

41,7

33,7

49,7

Řecko

41,6

37,0

46,0

Španělsko

40,8

34,2

47,4

Rakousko

38,9

37,7

40,2

EU28

38,6

33,9

43,5

Maďarsko

33,4

26,9

40,1

Portugalsko

32,8

23,7

41,5

Německo

32,2

32,1

32,3

Bulharsko

31,9

25,5

38,8

Chorvatsko

30,5

23,5

37,8

Česká republika

29,9

24,1

36,1

Slovensko

28,5

22,9

34,5

Malta

27,6

22,5

32,9

Rumunsko

26,0

24,2

27,9

Itálie

25,5

20,3

30,8

       

Zdroj: Eurostat

     

 

Od 1. ledna 2014 byla zavedena nová klasifikace vzdělání ISCED 2011 (nahrazuje klasifikaci ISCED 97)

Česká republika se podle výsledků VŠPS za 3. čtvrtletí 2015 stále řadí s dosaženým podílem 29,9 % mezi země s nejnižším zastoupením vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 - 34 let.

Tento podíl v ČR vzrostl meziročně o 1,6 p. b., což je podstatně více než v jiných členských zemích. Zvlášť se zvýšil podíl žen s terciárním vzdělání (2,9 p. b.), zatím co podíl mužů s touto úrovní formálního vzdělání vzrostl pouze o 0,4 p. b.

Nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob než v České republice má ze sousedních zemí pouze Slovensko (28,5 %), ale údaj za ČR se významně nelišil od údaje za Německo (32,2 %). Vyšší hodnoty než ČR dosahuje Rakousko (38,9 %) a zvláště Polsko (44,5 %).

Nezaměstnanost ve věku 15-64 let je v naší republice stále jedna z nejnižších

S vyšší zaměstnaností klesá i míra nezaměstnanosti, a to téměř ve všech členských zemích EU. Průměrně míra nezaměstnanosti za státy EU28 ve 3. čtvrtletí činila 9,1 %. V Německu byla míra nezaměstnanosti v daném období vůbec nejnižší, dosahovala 4,5 %, u žen dokonce 4,0 %. Česká republika se vyznačuje relativně velmi nízkou úrovní nezaměstnanosti (4,9 %), se kterou se ve 3. čtvrtletí opět zařadila hned za Německo na druhé místo. Ve 3. čtvrtletí 2015 byla obecná míra nezaměstnanosti mužů v ČR vůbec nejnižší s 4,0 %. V porovnání s ostatními sousedními státy byla míra nezaměstnanosti výrazně vyšší na Slovensku (11,3 %) a také v Polsku (7,1 %). Rakousko dosahuje také jedné z nejnižších hodnot mezi členskými zeměmi s 5,7 %.


Tabulka 3 Míra nezaměstnanosti 15-64letých v členských zemích EU (v %)

Země

3.čtvrtletí 2015

   

Rozdíl v p. b.
3.Q 2015 - 3.Q 2014

 
 

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

Německo

4,5

4,9

4,0

-0,4

-0,2

-0,7

Česká republika

4,9

4,0

6,1

-1,1

-0,8

-1,3

Malta

5,3

5,5

5,0

-0,7

-0,7

-0,6

Estonsko

5,4

4,7

6,1

-2,4

-3,7

-1,0

Spojené království

5,6

5,7

5,5

-0,7

-0,8

-0,6

Rakousko

5,7

6,1

5,2

0,0

0,3

-0,3

Dánsko

6,3

5,9

6,8

-0,4

-0,7

0,1

Maďarsko

6,5

6,2

6,8

-0,9

-1,0

-1,0

Nizozemsko

6,6

6,3

6,9

-0,4

-0,4

-0,5

Švédsko

6,7

6,9

6,4

-0,7

-0,8

-0,7

Rumunsko

6,8

7,2

6,1

0,0

0,2

-0,4

Polsko

7,1

6,8

7,6

-1,2

-0,8

-1,5

Lucembursko

7,8

6,9

8,8

1,4

1,2

1,5

Belgie

8,2

8,6

7,8

-0,6

-0,5

-0,5

Bulharsko

8,3

8,9

7,7

-2,5

-2,7

-2,2

Litva

8,5

9,3

7,8

-0,8

-1,3

-0,2

Finsko

8,6

8,7

8,4

0,9

0,5

1,2

Slovinsko

8,7

7,3

10,3

-0,7

-1,3

-0,1

EU28

9,1

8,9

9,3

-0,8

-0,8

-0,9

Irsko

9,5

10,9

7,8

-2,1

-2,1

-2,1

Lotyšsko

10,0

11,4

8,5

-0,9

0,1

-1,9

Francie

10,1

10,4

9,8

0,2

0,5

-0,1

Itálie

10,7

10,2

11,5

-1,2

-1,0

-1,4

Slovensko

11,3

10,1

12,9

-1,6

-2,2

-0,8

Portugalsko

12,4

12,1

12,7

-1,3

-0,9

-1,8

Kypr

15,0

14,4

15,7

-1,3

-2,8

0,4

Chorvatsko

15,6

14,5

16,8

-0,2

-0,9

0,5

Španělsko

21,3

20,0

22,8

-2,5

-2,7

-2,3

Řecko

24,2

20,8

28,4

-1,5

-2,0

-1,0

             

Zdroj: Eurostat

           

Míra nezaměstnanosti se nadále udržuje na vysokých hodnotách zejména v jižních státech Evropy. Státy s nejnižší zaměstnaností (zejména Řecko a Španělsko) se umístily zároveň na předních místech žebříčků zemí s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Jejich míra nezaměstnanosti se mezi čtvrtletími i meziročně sice snížila, ale i tak je vysoká a lze konstatovat, že u Řecka z osob ve věku 15-64 let, které by chtěly pracovat, byla téměř čtvrtina nezaměstnaná.

Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle se v ČR pohybuje na úrovni průměru EU

Při celkovém poklesu nezaměstnanosti se podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti - v průměru za EU28 meziročně snížil o 1,7 p. b. na 48,2 %. V České republice se podíl dlouhodobě nezaměstnaných meziročně naopak zvýšil, a to o 4,6 procentních bodů. Zvýšení tohoto podílu je však v podstatné míře kompenzováno velkým snížením celkové nezaměstnanosti. Ve 3. čtvrtletí 2015 se tak sledovaný ukazatel za Českou republiku dostal nad úroveň EU28 (rozdíl 0,4 p. b.). Dlouhodobá nezaměstnanost je velkým problémem zejména v Řecku, Chorvatsku a na Slovensku. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je naopak v severských státech, které se přitom vyznačují nízkou celkovou nezaměstnaností.


Tabulka 4 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15-64 let (v %)

Země

3. čtvrtletí 2015

   

Rozdíl v p. b.
3.Q 2015 - 3.Q 2014

 
           
 

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

Řecko

73,6

72,4

74,7

-1,7

-2,7

-0,8

Chorvatsko

67,5

71,9

63,2

5,9

10,4

1,4

Slovensko

67,1

70,3

64,2

-2,8

-2,8

-2,0

Bulharsko

62,8

64,5

60,6

1,6

0,7

2,9

Itálie

59,0

59,3

58,6

-4,3

-3,9

-4,7

Portugalsko

57,2

58,9

55,6

-2,7

-1,6

-3,8

Slovinsko

55,6

54,6

56,5

3,0

0,5

5,3

Irsko

55,6

61,3

46,0

-2,1

-3,0

-1,2

Španělsko

51,0

50,0

52,1

-2,4

-3,4

-1,2

Belgie

50,9

51,8

49,9

1,1

-0,1

2,7

Lotyšsko

50,5

52,9

47,2

7,8

8,0

6,9

Česká republika

48,6

48,8

48,4

4,6

4,8

4,5

EU28

48,2

49,0

47,3

-1,7

-1,9

-1,5

Maďarsko

47,3

48,8

45,6

0,7

2,9

-1,7

Rumunsko

45,2

45,6

44,6

5,5

5,6

5,3

Francie

44,8

46,1

43,4

0,0

0,2

-0,2

Malta

44,7

57,1

:

-1,6

5,6

:

Kypr

44,7

47,4

42,1

-3,8

-2,3

-5,0

Litva

43,8

47,8

39,1

-3,5

-1,4

-5,8

Nizozemsko

43,1

44,9

41,2

3,6

3,9

3,3

Německo

43,1

45,2

40,2

0,1

-0,7

1,0

Polsko

37,7

39,0

36,3

-6,1

-5,2

-7,0

Estonsko

36,2

39,5

33,5

-7,4

-7,2

-6,1

Rakousko

28,7

32,7

23,5

1,4

3,7

-1,8

Spojené království

28,2

31,5

24,2

-5,7

-6,6

-4,7

Finsko

28,1

34,4

21,2

2,5

6,1

-1,2

Lucembursko

26,8

31,2

22,5

-0,3

2,1

-2,6

Dánsko

25,2

24,8

25,6

-0,3

-1,5

1,0

Švédsko

22,5

24,7

20,0

3,0

3,4

2,5

             
Zdroj: Eurostat                                                                                                                                 : - údaj není k dispozici

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tisková zpráva

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Poskytovatelé cloudových infrastruktur vydali přelomový Kodex chování pro ochranu dat

15:15 Poskytovatelé cloudových infrastruktur vydali přelomový Kodex chování pro ochranu dat

Nově utvořená koalice skládající se z více než 20 poskytovatelů cloudových infrastruktur působících …