„Nejen na odstrašujících příkladech, ale zejména na ukázkách odpovědného přístupu k obnově památek chceme veřejnosti ukázat, že zvyšovat komfort staveb lze kvalitně, citlivě a přitom s ohledem na našeho kulturní dědictví,“ vysvětluje téma setkání generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
Takovým příkladem dobré praxe může být například komplexní rekonstrukce funkcionalistické budovy z 30. let dvacátého století, ve které sídlí ostravské pracoviště NPÚ. Památkový ústav zde musel skloubit obnovu památkově chráněné budovy i s přísnými normami na zateplení a provoz administrativní budovy dle standardů 21. století. Příkladů kvalitního a naopak méně citlivého zateplování zejména školních a obytných budov v České republice i na Slovensku pak byla na setkání uvedena celá řada. Památkáři též diskutovali praxi zateplování budov v minulosti, ale i aktuální trendy v zahraničí.
Přestože otázka zateplování budov dominovala většině příspěvků, dostalo se i na témata novostaveb v prostředí památkových zón, inventarizace památkových hodnot či problematiku plošně chráněných území, kdy čeští kolegové informovali o procesu zápisu západočeských lázní na seznam kulturního dědictví UNESCO.
Právě výměna zkušeností a informování o aktuálním dění v oblasti památkové péče jsou pro vzájemná pracovní setkání klíčové.
„Pojí nás společná minulost a tedy i podobná historická zátěž našich památek. Výměna zkušeností je pro nás vzájemnou inspirací a obohacením a velmi mne těší, že se nám podařilo s českými kolegy založit tuto tradici,“ říká generální ředitelka Pamiatkového úradu Slovenskej republiky Katarína Kosová. Právě jí vedená instituce bude hostit setkání v příštím roce, neboť v pořádání se NPÚ a PÚ SR pravidelně střídají.
„Jsem velmi ráda, že se letošní setkání uskutečnilo právě v Hospitalu Kuks, který je skutečně zdařilým příkladem restaurování a revitalizace kulturní památky. Kuks se podařilo vrátit do života, ale to samotné by nestačilo. Podstatné je, že se život vrací na Kuks. Znovu jej objevují nejen turisté, ale konají se zde i vzdělávací a další akce a obnovená památka tak pomáhá i rozvoji v okolí. Přesně v tom tkví i smysl obnovy našeho kulturního dědictví,“ uzavírá generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.
Národní památkový ústav je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů týkajících se státní památkové péče. Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů při záchraně a rozvíjení hodnot památkového fondu na území ČR, jehož soupis také vede. Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých předmětů, objektů a území kulturními památkami a zajišťuje v rámci svých možností jejich dokumentaci. Pro výkon odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Jako vědecká a výzkumná organizace se Národní památkový ústav podílí na mnoha projektech, plní výzkumné úkoly, poskytuje odborné vzdělávání v oblasti památkové péče a ročně vydá na 50 publikací. Vedle toho spravuje více než sto nemovitých památek v majetku státu – hrady a zámky (od Karlštejna přes Hlubokou, Jindřichův Hradec až po Lednicko-valtický areál), klášterní areály (Plasy, Kladruby u Stříbra, Zlatá Koruna a další), památky lidové architektury (Hamousův statek ve Zbečně, skanzeny v Zubrnicích, Příkazích či na Veselém Kopci) i průmyslové památky (Důl Michal v Ostravě), z nichž většina je přístupná veřejnosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
