Koho tedy již omrzelo každoroční barvení vajíček nebo pletení pomlázky, může se vydat za velikonočním dobrodružstvím za hranice republiky. Kromě klasické turistiky je zde totiž možné zažít odlišné velikonoční zvyklosti, kam patří například masopustní průvody masek, exploze květinových vozů nebo zapalování alpských ohňů.

Pro milovníky masa jedině polské hodování

Polské Velikonoce vypadají na první pohled stejně jako ty české. Kdo však drží dietu do plavek, měl by se připravit na to, že na polském velikonočním stole kraluje jednoznačně masová strava. Stoly se obvykle prohýbají pod domácími klobásami, šunkami a dalšími druhy uzenin. Neodmyslitelnou součástí polského velikonočního stolování je rovněž křen. „Češi, kteří se o Velikonocích rozhodnou vydat do Polska, by se měli také připravit na davy polských obyvatel s koši plnými jídla. Obvykle spěchají o Bílé sobotě do kostelů, aby si pokrmy nechali posvětit,“ popisuje polské velikonoční oslavy Lukáš Przybylski ze specializovaného pobytového slevového portálu Slevoteka.cz. Raritou je i poznaňská stavba obří makety jeruzalémských bran, kterými několik tisíc účastníků inscenuje velkolepý příchod Ježíše Krista do Svatého města.

Rakouské velikonoční trhy a skoncování se zimou

Češi, kteří mají rádi tržiště a řemeslné tradice, by měli v době velikonočních svátků zamířit do Vídně. Zde jsou totiž pořádány tradiční velikonoční trhy, které v našich krajích nemají obdoby. Jsou plné stánků s kulinářskými dobrotami a nabízí také možnost vyzkoušet si tradiční výrobu kraslic. A jelikož v Rakousku nosí velikonoční pomlázku zajíc, který se tak stal symbolem tohoto svátku, mohou si návštěvníci vyrobit i marcipánové zajíčky. Další odlišností od českých zvyků je například hra s vajíčky. Jejím cílem je co nejvíce rozbít skořápku vajíček protivníků. V oblasti Alp se pak zažehávají obří velikonoční ohně, které mají za úkol spálit končící zimu.