Pane profesore, proč je cukrovka tak nebezpečná?
Zejména proto, že lidé cukrovku podceňují. Mnoho lidí, kteří diabetes mají, o tomto faktu navíc vůbec neví. Přitom život diabetika je kratší v průměru o osm let a riziko, že dostane infarkt nebo mrtvici, je dvakrát až čtyřikrát vyšší než u zdravého člověka. Ročně v ČR na následky diabetu zemře více než 20 tisíc pacientů. Každých 6 vteřin umírá ve světě jeden člověk na cévní komplikace spojené s cukrovkou, diabetes je celosvětově nejčastější příčinou oslepnutí lidí v produktivním věku. Přesto ji lidé stále podceňují.
Podle odborníků se nejedná pouze o zdravotnický, ale také ekonomický problém. V čem spočívá?
Máte naprostou pravdu. Stát vynaložil například v roce 2012 na léčbu jednoho pacienta s diabetem přibližně 33 540 Kč. Při počtu pacientů převyšujícím 841 000 osob je to více než 28 miliard ročně. Bez koncepčního přístupu na úrovni vlády se tento problém stane brzy neufinancovatelný.
V březnu odsouhlasilo Ministerstvo zdravotnictví Národní diabetologický program /NDP/. V čem je jeho podstata a jaké změny přináší?
Cílem NDP je vznik a podpora opatření pro prevenci diabetu, včasná diagnostika diabetu, léčba diabetu a jeho sdružených komorbidit, prevence komplikací diabetu a kontrola kvality systému. Přímým důsledkem je včasný záchyt pacientů s diabetem a vytvoření racionálního systému péče o nemocné v ČR z hlediska dostupnosti, kvality a kapacity.
Jak dlouho trvala příprava NDP ?
Původní program pochází z 80. let a prosadil ho prof. Rybka. Další, který vznikl v polovině 90. let, zůstal tak trochu na půli cesty. V této chvíli jsme u třetího programu, který odpovídá současným vědeckým poznatkům, vývoji ve zdravotnictví i ve společnosti. Na něm jsme pracovali asi dva roky.
Co předcházelo jeho vzniku?
Proč jsme znovu otevřeli a inovovali diabetologický program, má jednoduché pozadí. Změnilo se úplně všechno. Přibylo pacientů, a co hlavně, přibyly nové možnosti léčby – bezpečnější a účinnější. Nové jsou možnosti edukace. Naprosto jednoznačně se prokázalo, že čím dříve lékaři u pacienta diabetes objeví, čím dříve se začne léčit, tím déle a lépe pacient žije. Z hlediska celé společnosti je také o něj levnější péče.
Jaké organizace se na NDP podílely?
Hlavním iniciátorem byla Diabetická asociace České republiky (DAČR) a Česká diabetologická společnost (ČDS). ČDS sdružuje lékaře, diabetology a internisty, DAČR je jakási platforma, která vytváří prostor pro spolupráci všech subjektů, které mají co říci jak k pacientům, tak i k odborným společnostem. Tyto dvě společnosti se rozhodly, že upraví a osvěží Národní diabetologický program. Zároveň byl odsouhlasený a nabídnut ke spolupráci dalším dvaceti odborným společnostem, laickým organizacím a celé řadě dalších společností.
Co je podle Vás v NDP nejdůležitější?
Program obsahuje pět důležitých bodů:
První je obecná prevence. Ta závisí na postoji státu, protože to je věc celoplošná, týká se zdravého způsobu života, životosprávy. Tam si myslíme, že lékaři můžou individuálně doporučovat, ale systémově se má postarat stát.
Druhá věc je v rukou praktických lékařů. A to je rozpoznávání rizikových osob a cílená prevence, hlavně rozpoznání první fáze diabetu 2. typu. Aby bylo jasné, o čem hovořím. Máte předpoklady k tomu mít diabetes melitus 2.typu, které zdědíte. Kdy se objeví diabetes, o tom rozhodne vaše životospráva. Jestli ve čtyřiceti nebo v šedesáti. Ale vznik diabetu se dá se vytipovat jednoduchým způsobem. Rodiče měli diabetes, mám 50 let, trošku bříško, trochu zvětšený obvod pasu, lehce zvýšený tlak a odchylku v hodnotách krevních tuků, to už je riziko pro vznik diabetu. Právě tyto osoby by měly být vyhledávány a zvány na prohlídky praktickými lékaři. Tato tzv. depistáž je jedním z důležitých bodů NDP.
Třetí bod je zdůraznění prevence před pozdními komplikacemi, prosazení toho, co máme v doporučených postupech, které vydala odborná společnost pro léčbu diabetu.
Čtvrtý bod, který je extrémně důležitý, je edukace pacientů. My nemáme zorganizovaný systém edukátorů, kteří by byli k dispozici nejen pacientům v diabetologických ordinacích, ale i mimo ně, např. v dostupných poradnách, kde by si lidé s diabetem mohli doplňovat informace beze stresu z návštěvy lékaře, kterou někteří mají.
Pátý bod je zavedení prvků kontroly do systému získávání dat, jak se celý ten systém péče o pacienty s diabetem chová, kde máme rezervy, a jak je celý systém efektivní.
Kdo to bude celé provádět?
V zásadě se dá využít mechanismů, které už jsou zavedené, jde jen o to, data pravidelně schraňovat a analyzovat. Diabetes je obor, který je dobře sledovatelný v zápisech zdravotních pojišťoven, vidíme frekvenci návštěv, pomocných vyšetření, předpisování léků, léčení komplikací. Všechno lze trvale sledovat.
Jsou již nějaké novinky v přístupu praktických lékařů?
Úloha praktických lékařů je prevence, časné zjištění pacientů s diabetem, časná léčba, spolupráce s diabetologem nebo internistou. Je to ještě dlouhá cesta, abychom si vyjasnili a domluvili se na optimálním postupu. Pro pacienty je nejlepší, aby jim systém sloužil, fungoval co nejefektivněji a nejbezpečněji.
Čím mohou přispět sami pacienti?
Když se budou o svou nemoc zajímat, budou se vyptávat lékařů, co mohou sami pro sebe udělat víc. Budou vědět, jaké mají výsledky a rozumět tomu, co jim ty výsledky říkají. Už to bude podnětem ke zlepšení kvality péče.
Jakými kroky se začne program uskutečňovat?
Jsme velmi rádi, že se program podařilo sestavit a že máme podporu Ministerstva zdravotnictví. Soustředíme se zejména na rozpracování všech těch bodů do postupů, nutných kroků, co se má přesně udělat, do kdy, kdo to bude kontrolovat a jaký má být výstup.
NDP klade důraz na prevenci. Je v současnosti dostatečná?
To je otázka přístupu naší vlády. Kdyby si Ministerstvo zdravotnictví položilo otázky: Jaképak nemoci jsou u nás nejčastější? Jakápak může být prevence? To by se určitě dostal na přetřes diabetes. Pak by si ideálně řekli: Jakpak my můžeme pomoci v prevenci? My lékaři můžeme doporučit, co se musí udělat, ale provést už to musí samo ministerstvo zdravotnictví.
Jsou již konkrétní kroky pro včasnou diagnostiku, edukaci veřejnosti, ozdravné programy?
Rád bych s trochou pýchy řekl, že ano. Jedním z těch projektů jsou velice vtipné dva spoty, které nám s velkou laskavostí uvede Česka televize. Vymyslel je a natočil se svými spolupracovníky pan Čtvrtníček. Jeden upozorňuje na riziko hypoglykémie s tím, že současná léčba již dovede zabránit jejímu vzniku a druhý upozorňuje na důležitost selfmonitoringu. Tedy, sledování glykémie, tlaku, váhy a všeho ostatního. Kdyby alespoň dvacet procent lidí tyto spoty vidělo, tak to je první dobrý krok. Takových věcí máme nachystáno víc.
Jeden z programů je spolupráce a podpora laických organizací pacientů s diabetem. Jsou nějaké konkrétní akce?
Vše je směřováno ke Světovému dni diabetu, který se tradičně připomíná 14. listopadu. Je to na památku narození objevitele inzulínu, laureáta Nobelovy ceny, kanadského lékaře Fredericka Bantinga. Nicméně za loňský rok jsme zorganizovali několik školení, dali jsme dohromady několik edukačních materiálů pro Svaz diabetiků a trvale koordinujeme naši spolupráci, abychom zlepšili výsledky. Máme výsledky téměř dvouletého projektu, kde jsou popsány mechanismy edukace a chystáme se je zveřejnit.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
