Dle organizace Addameer je v izraelských vězeních nyní zadržováno šest tisíc Palestinců, z toho je 454 osob drženo v tzv. administrativní vazbě – tzn. bez obvinění a bez soudního řízení. Vazba je obvykle na šest měsíců a může být několikrát prodloužena. „Palestinci jsou zadržováni mnoho měsíců, často několik let, aniž by byli z něčeho obviněni. Izrael převzal tuto praktiku z dob britského mandátu, ze kdy pocházejí nouzové zákony,“ uvádí Matarová v jednom rozhovoru. Za zmínku stojí i vysoký počet zadržovaných palestinských dětí v izraelských vězeních, aktuálně 163.
„Od začátku okupace v r. 1967 hovoříme minimálně o 600 tisících palestinských vězních. Palestinci jsou malý národ – na okupovaných územích žije 4,5 milionu lidí. Znamená to, že v každé palestinské rodině najdeme od doby okupace alespoň jednoho vězně, ať již z minulosti či aktuálně zadržovaného,“ uvádí Matarová. Pro srovnání, ke stejnému tématu podotýká známá izraelská novinářka Amira Hassová následující: „Násilí páchané velkou částí obyvatelstva neznamená, že jsou tito lidé násilnější než ostatní. Je to bití na poplach, je to znamení či signál, že něco není v pořádku s tím, jak je s obyvatelstvem zacházeno.“
Matarová je aktivní také v organizaci Who Profits, která byla založena v roce 2007 jako výzkumný projekt Koalice žen za mír, což je feministická palestinsko-židovská organizace zabývající se bojem proti okupaci. Tato organizace monitoruje izraelské a mezinárodní korporace přímo zapojené do izraelské okupace. „V Izraeli i zahraničí se obecně věří, že Izrael z okupace neprofituje, že naopak izraelské obyvatelstvo platí za okupaci vysokou cenu – kvůli osadám a vysokému rozpočtu, který plyne do osad. To je částečně pravda, protože značná část rozpočtu skutečně plyne na dotování osad. Ztrácíme hodně peněz, protože stavíme zdi, silnice, samotné osady, dotujeme obyvatelstvo, které v nich žije, a to na úkor dalších částí izraelského obyvatelstva.“ Na okupaci vydělává kromě korporací podle Matarové především stát, který „krade půdu, vodu, minerální bohatství, tj. přírodní zdroje z palestinských území.“ Z firem profitujících z okupace, které figurují na i českém trhu, lze zmínit například firmy AHAVA, SodaStream, G4S, Veolia a další.
Filozofka a politická aktivistka se dlouhodobě věnuje i tématu odporu proti vojenské službě. „V Izraeli formálně neexistuje možnost odepřít vojenskou službu na základě svědomí. Situace se sice neformálně mění, lidé se službě v armádě vyhýbají, ale jdou za to třeba do vězení,“ uvádí Matarová.
Dalším tématem pro diskusi může být akademická angažovanost. Například v létě roku 2014 Matarová spolu s dalšími akademiky podepsala prohlášení odsuzující útoky na Gazu: „Signatáři tohoto prohlášení, všichni akademici na izraelských univerzitách, tímto sdělují, že zcela odsuzují agresivní vojenskou strategii používanou izraelskou vládou. Zabití velkého počtu zcela nevinných lidí klade ještě větší krvavé překážky do cesty ke sjednání dohody, která je jedinou alternativou okupace a nekonečného útlaku palestinského lidu. Izrael musí souhlasit s okamžitým příměřím a začít vyjednávat v dobré víře o ukončení okupace a osad, a to na základě dohody o spravedlivém míru.“
Prohlášení podepsalo celkem 44 izraelských akademiků a akademiček, a to v době, kdy dle průzkumů veřejného mínění více než 90 procent židovského obyvatelstva Izraele podporovalo útoky na Gazu.
O možném tlaku na akademiky kritizující politiku izraelské vlády a útlak Palestinců vypovídá i reakce na serveru Israeli Academia Monitor k pražským přednáškám, který uvádí, že „společně s Rachel Giorovou, Kobim Snitzem a Nevem Gordonem je Matarová vůdčí silou v hnutí BDS, které je úzce propojené se skupinou izraelských občanů Boycott from Within.“ Matarovou server popisuje jako „zkušenou radikální aktivistku“ a upozorňuje na možné porušení zákona zakazujícího vyzývat k bojkotu Izraele. Tento izraelský zákon však kritizuje řada organizací, včetně Amnesty International.
Kromě těchto témat promluví Matarová i o dopadech nedávných voleb v Izraeli a o roli mezinárodní komunity.
Více o přednášející:
Anat Matarová je docentkou filozofie na Telavivské univerzitě a politickou aktivistkou. Je předsedkyní izraelského Akčního výboru pro palestinské vězně a autorkou a editorkou knihy esejů o palestinských politických vězních v Izraeli Threat: Palestinian Political Prisoners in Israel (2011), kterou vydala společně s právničkou Abeer Bakerovou z Haifské univerzity. Řadu let je aktivní v levicových hnutích, především v hnutí refuseniků (odpíračů vojenské služby), ve skupině Open Doors bojující proti tzv. administrativní vazbě a ve výzkumné organizaci Who Profits, jejímž cílem je odhalovat propojení izraelského průmyslu s okupací.
K tématice organizace Who Profits a k palestinským vězňům viz např. rozhovor v MP3 zde. Reakce „Israeli Academia Monitor“ k jejím pražským přednáškám zde. Její nedávný rozhovor pro izraelský alternativní kanál Social TV o občanské neposlušnosti žen zde.
Přehled přednášek:
První z přednášek se uskuteční v úterý 31. března od 17:00 v Café Kampus (bývalé Krásné ztráty, Náprstkova 10, Praha 1) pod názvem „Situace Palestinců v Izraeli a na okupovaných územích: otázka politických vězňů a Den půdy“. Druhá přednáška proběhne ve středu 1. dubna od 18:00 na Filozofické fakultě (nám. Jana Palacha 2, Praha 1, místnost č. 301) pod názvem „Izrael po volbách a hnutí BDS za práva Palestinců“.
Další informace v pozvánce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
