Ve čtvrtek 9. dubna v podvečer ji zahájili synodní senior Českobratrské církve evangelické (ČCE) Joel Ruml a předseda Ekumenické rady církví Daniel Fajfr. Peter Morée, který se věnuje českým náboženským dějinám, mluvil o vývoji interpretace Jana Husa v průběhu staletí. Zaměřil se na promítnutí Husa do socialistické ideologie. „Velkou roli tehdy hrál historik a politik Zdeněk Nejedlý. Jana Husa chtěl záměrně popsat jako sekulární osobnost, argumentoval tím, že v patnáctém století musel používat náboženský jazyk, který je potřeba přeložit do jazyka moderního. Tvrdil, že Husa nezajímala ani tolik teologie jako obyčejní lidé. Kdyby Hus žil v Nejedlého době, nebyl by podle něj knězem, ale spíš politikem, který měl velmi blízko ke komunistickým myšlenkám,“ vysvětlil Morée.

Historik a teolog Petr Pabian, který se zaměřil na roli křesťanství v moderní společnosti, označil českou společnost jako postkřesťanskou. „Křesťanství je v menšině, ale ateistů je ještě méně. Převládá náboženská lhostejnost. Pokud ale naši společnost označíme za sekulární, je potřeba dodat, že má velmi křesťanskou podobu. Lidé většinou vnímají církve jako potřebné. I ti, kdo nejsou členy církve, od nich očekávají například péči o nemocné a staré nebo o chudé lidi,“ shrnul Petr Pabian.

Druhý konferenční den zahájil přednášky medievalista z Filosofického ústavu Akademie věd ČR Dušan Coufal. Zaměřil se na Husa jako strhujícího kazatele, který chtěl přiblížit věřícím reformní myšlenky, a proto začal psát česky. Tak vznikly první spisy v češtině a spolu s tím došlo ke kultivaci a úpravám spisovné češtiny. Přes působení Husa na univerzitě a pobytu v exilu na venkově popsal Coufal jeho osudy na kostnickém koncilu až k potupné smrti na hranici.