Ve čtvrtek 9. dubna v podvečer ji zahájili synodní senior Českobratrské církve evangelické (ČCE) Joel Ruml a předseda Ekumenické rady církví Daniel Fajfr. Peter Morée, který se věnuje českým náboženským dějinám, mluvil o vývoji interpretace Jana Husa v průběhu staletí. Zaměřil se na promítnutí Husa do socialistické ideologie. „Velkou roli tehdy hrál historik a politik Zdeněk Nejedlý. Jana Husa chtěl záměrně popsat jako sekulární osobnost, argumentoval tím, že v patnáctém století musel používat náboženský jazyk, který je potřeba přeložit do jazyka moderního. Tvrdil, že Husa nezajímala ani tolik teologie jako obyčejní lidé. Kdyby Hus žil v Nejedlého době, nebyl by podle něj knězem, ale spíš politikem, který měl velmi blízko ke komunistickým myšlenkám,“ vysvětlil Morée.
Historik a teolog Petr Pabian, který se zaměřil na roli křesťanství v moderní společnosti, označil českou společnost jako postkřesťanskou. „Křesťanství je v menšině, ale ateistů je ještě méně. Převládá náboženská lhostejnost. Pokud ale naši společnost označíme za sekulární, je potřeba dodat, že má velmi křesťanskou podobu. Lidé většinou vnímají církve jako potřebné. I ti, kdo nejsou členy církve, od nich očekávají například péči o nemocné a staré nebo o chudé lidi,“ shrnul Petr Pabian.
Druhý konferenční den zahájil přednášky medievalista z Filosofického ústavu Akademie věd ČR Dušan Coufal. Zaměřil se na Husa jako strhujícího kazatele, který chtěl přiblížit věřícím reformní myšlenky, a proto začal psát česky. Tak vznikly první spisy v češtině a spolu s tím došlo ke kultivaci a úpravám spisovné češtiny. Přes působení Husa na univerzitě a pobytu v exilu na venkově popsal Coufal jeho osudy na kostnickém koncilu až k potupné smrti na hranici.
Profesorka Masarykovy univerzity v Brně Jana Nechutová mluvila o Husovi jako věrném synu církve, kterému šlo mu o její nápravu a katolické věrouce se příliš nevzdálil. „Mýlil se však v odhadu své situace, domníval se, že bude moci svobodně hájit své názory a byl zhoubně tvrdohlavý,“ řekla ve své přednášce. K otázce, zda Hus ještě dnes rozděluje společnost, řekla: „Ne, a pokud nějakou dělicí linii vidíme, je spíše mezi věřícími a nevěřícími, než mezi konfesemi.“
Arcibiskup pražský a primas český Dominik kardinál Duka se ve svém příspěvku zabýval Janem Husem v současném českém ekumenickém kontextu. „Tak jako symbolem Pražského jara se stal Jan Palach pro svůj odvážný a přitom strašný čin, je ikonou počátků české reformace Jan Hus pro svůj neochvějný postoj, za který zaplatil smrtí na hranici,“ řekl na závěr.
Část konference patřila pohledům na mistra Jana Husa a českou reformaci z různých zemí a církví. Účastníci konference si také v kostele Martin ve zdi vyslechli koncert hudby s úryvky z oratoria Johan Hus od Carla Loewého a Dvořákovy Biblické písně. V sobotu zazněly přednášky, a kdo měl zájem, vydal se na procházku Prahou v Husových stopách. V neděli se mohli zájemci zúčastnit bohoslužeb v pražských sborech nebo jet na výlet do Tábora.
Akci pořádala Českobratrská církev evangelická a Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s Církví československou husitskou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
