Paní Bovaryová je považována za přelomové dílo realismu, byť bylo původně kritikou odsouzeno za ohrožování mravnosti. Román, stejně jako dramatizace, na kterou se můžete těšit na scéně Divadla Antonína Dvořáka, zobrazuje ženu žijící po boku venkovského lékaře, která je nespokojená se svým životem, ženu, jež má od života přehnaná očekávání, ženu žijící v iluzorním světě a utíkající před nudou a monotónností každodenního manželského života do náruče jiných mužů; ženu zpestřující si své dny marnotratnými nákupy, ženu přesvědčenou, že oddaný a milující manžel nedokáže naplnit její sny a romantické představy, její touhu po společenském rozletu.

„Emma se postupně sama vplétá do svých vlastních sítí a selhává nejen jako manželka, ale i jako matka. V polovině 19. století byla Emma Bovaryová obětí středostavovských konvencí. Naše Emma Bovaryová je obětí konzumního světa. Dnešní Emmy hltají reklamy a touží po starším pánovi s velkým domem a zlatou kreditkou. A stávají se z nich zelené vdovy – opuštěné v krásných domech na periferii. Bovary sice nemá zlatou kreditku, ale Emmě by snesl modré z nebe. Pracuje, trpělivě se věnuje pacientům, byť je víc felčarem než lékařem. A Emma se nudí, strádá svým bezcílným životem a hledá rozptýlení. A do toho ještě dítě!“ doplňuje zápletku dramaturgyně Alice Olmová.