Německo chce do roku 2020 zvýšit svůj podíl obnovitelných zdrojů ze současných 25% na 35%, v roce 2050 by měla země získávat z ekologických zdrojů dokonce 80% elektřiny. Jenomže tenhle ambiciózní plán má hned několik slabin. Tou největší je, že má být realizován v době, kdy se země na základě odklonu od atomové energie chystá postupně uzavírat jaderné elektrárny.
Poslední atomová elektrárna v Německu bude odstavena nejpozději v roce 2022, osm z nich už uzavřeno bylo. Šlo především o politické rozhodnutí vládní koalice kancléřky Merkelové, která tím reagovala na hysterické nálady veřejnosti, tlak opozice a kampaň ekologických hnutí po havárii v japonské Fukušimě.
Jenomže odstavení atomových elektráren společně s překotnou výstavbou větrných a solárních parků narušilo fungující energetickou soustavu v Německu. Od doby, kdy byly ekologické elektrárny zapojeny do sítě, čelilo Německo statisícům blackoutů, připomíná Ekonomika.cz.
Mezitím si lidé po celém Německu stěžují na neustále rostoucí ceny energií, protože největší zátěž za drahou zelenou elektřinu nesou domácnosti. Tisíce největších průmyslových odběratelů elektřiny totiž mají od vlády výjimku a neplatí takzvaný ekologický příplatek.
Feldheim, cesta z černých vyhlídek?
Kapacitu odpojených jaderných elektráren teď nahrazují zastaralé tepelné elektrárny. Ani nově postavené bloky spalující hnědé uhlí nejsou k životnímu prostředí o nic přívětivější, takže hrozí, že v honbě za čistou energií bude Německo paradoxně své ovzduší stále více znečišťovat.
Možnou cestu ze zapeklité situace ukázal braniborský Feldheim, který je první německou obcí, která dosáhla úplně energetické soběstačnosti. Často sem proto míří jak zahraniční novináři, tak třeba i delegace japonských obcí nebo návštěvníci z Francie.
Ve Feldheimu si totiž postavili vlastní síť větrníků, solární park a teplárnu na biomasu. A zřídili družstvo, ve kterém je členem každý dospělý obyvatel vesnice. Za elektřinu platí lidé o čtvrtinu méně, než je běžné, a mají garantované ceny na dalších 10 let.
autor: rep
