Po srovnání devíti nejdůležitějších ukazatelů se Česká republika umístila celkově na 19. místě např. za Slovinskem, Maďarskem nebo Španělskem. ČR je na tom nejhůře ve veřejných výdajích na vzdělávání nebo v rozšíření e-governmentu, tedy elektronické komunikaci občanů s veřejnou správou. Naopak si nevede špatně v podílu high-tech exportů na celkových exportech a také v počtu absolventů technických univerzit. Jedničkou co do budoucí konkurenceschopnosti a inovační síly a také vzorem pro ostatní země jsou jednoznačně severské státy – Švédsko, Dánsko a Finsko.
„Současná moderní ekonomika může dlouhodobě uspět pouze v případě, že se bude soustředit na inovace, výzkum, znalostní ekonomiku a výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Česká republika je vnímána jako země, která poměrně dobře bez výrazných problémů přestála ekonomickou krizi. V porovnání se zeměmi jako Kypr či Malta jsme však výrazně zaspali v některých důležitých oblastech a například nízké veřejné výdaje na vzdělávání tvoří značnou překážku v našem dalším posunu,“ uvedl Jan Jedlička, manažer EU Office České spořitelny.
Z Erste inovačního barometru jasně vyplývá, že země s vyšší inovační kapacitou, mají vyšší mzdy. ČR a ostatní země CEE zatím nemají takový inovační potenciál, proto musí při lákání zahraničních investorů nabízet nižší mzdu. Dosud fungující model, kdy se přesunul kapitál a výrobní kapacity ze západní Evropy do postkomunistických zemí střední a východní Evropy (CEE), respektive jihovýchodní Evropy (SEE), však přestává být dostačující. Po finanční krizi se zdá být jisté, že k dlouhodobé prosperitě a vyrovnání se ekonomické vyspělosti západní Evropy „low costová“ hra nevede. Proto jsou inovace klíčové pro budoucí prosperitu jednotlivých zemí.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
