FNUSA-ICRC: Viscerální tuk Evropanů má jiné mezní hodnoty

13.05.2021 17:56

Výzkumný tým Kardiovize Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) vydal novou publikaci, která se zabývá viscerálním (útrobním) tukem. Jedná se o první takovou publikovanou studii v Evropě.

FNUSA-ICRC: Viscerální tuk Evropanů má jiné mezní hodnoty
Foto: FNUSA
Popisek: FNUSA-ICRC

Nová publikace Kardiovize se zabývá viscerálním tukem, tedy tukovými zásobami, které se ukládají kolem životně důležitých orgánů.

Anketa

Chcete, aby sněmovna vyslovila nedůvěru vládě Andreje Babiše?

11%
86%
hlasovalo: 19815 lidí

„Ukázalo se, že nemůžeme pro určení kardiovaskulárního rizika použít hodnoty viscerálního tuku, které definovali kolegové v USA či Japonsku. Zdejší populace má tyto hodnoty velmi odlišné,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Kardiovize FNUSA-ICRC dr. Juan Pablo Gonzalez Rivas. Publikace vyšla v odborném magazínu Obesity Research & Clinical Practice.

Na studii pracovala také mladá výzkumnice Anna Polcrová, která vystudovala Nutriční terapii na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, Sociální epidemiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a při práci v týmu Kardiovize pokračuje ve studiu na Masarykově univerzitě. „Tělesný tuk může být v lidském těle uložen v různých oblastech. V zásadě rozlišujeme mezi podkožním tukem, který se nachází pod kůží, a viscerálním tukem, který se nachází uvnitř břišní dutiny a obklopuje naše orgány. Právě umístění tukových zásob v těle významně ovlivňuje jeho dopad na naše zdraví. Předchozí výzkum zjistil, že tuk umístěný pod kůží není tak riskantní jako viscerální tuk, protože přebytek viscerálního tuku souvisí s metabolickými abnormalitami, jako je inzulínová rezistence, cukrovka II. typu, zvýšené riziko trombózy nebo endoteliální dysfunkce, tedy poruchy vnitřní vystýlky cév.“

A jak se vlastně měří míra viscerálního tuku v lidském těle? Všeobecně uznávanou standardní metodou je počítačová tomografie, která je však poměrně nákladná a vystavuje pacienta radioaktivnímu záření. „My jsme u pacientů ve studii použili bioelektrickou impedanční analýzu, jejíž výhodou je jednoduchost, rychlost a také nižší náklady. Je neinvazivní a vykazuje silnou korelaci s hodnotami měřenými počítačovou tomografií. Metoda bioimpedance je založena na slabé elektřině protékající tělem a měření za účelem výpočtu impedance (odporu), což umožňuje popsat složení lidského těla, včetně oblastí viscerálního tuku. I když to může znít nebezpečně, je tato metoda zcela bezbolestná a lze ji použít pro lidi v jakémkoli věku. Jedinou kontraindikací je přítomnost kardiostimulátoru nebo těhotenství,“ doplnila Anna Polcrová.

Pro vytvoření zmíněné analýzy využili vědci data 2052 účastníků dlouhodobé studie Kardiovize, která ve FNUSA-ICRC probíhá. Od roku 2013 sleduje zdraví vzorku brněnské populace ve věku 25-65 let, v letošním roce bude dokončena druhá vlna vyšetření. „Naše výsledky ukázaly, že mezní hodnoty viscerálního tuku související s kardiometabolickým rizikem v české populaci jsou odlišné ve srovnání s předchozími studiemi v jiných populacích. Pozorovali jsme, že mezní hodnoty 90 cm2 u mužů a 109 cm2 u žen byly spojeny s přítomností kardiometabolických rizikových faktorů zahrnující vysoký obvod pasu, zvýšený krevní tlak, snížený HDL-cholesterol (tzv. „hodný“ cholesterol), zvýšené triglyceridy a zvýšenou hladinu glukózy nalačno. Navíc muži vykazovali vyšší riziko kardiometabolických komplikací při nižších hodnotách viscerálního tuku ve srovnání se ženami. Stručně řečeno, výsledky prokázaly, že rozlišení vysoké a nízké úrovně viscerálního tuku a souvisejícího kardiometabolického rizika musí být založeno na mezních hodnotách stanovených pro konkrétní populaci, při současném zohlednění genderových rozdílů. Množství tukové tkáně v těle, které je vyhodnoceno jako v normě pro ženy, může být v případě muže posuzováno jako rizikové. A stejně to funguje i mezi příslušníky různých etnik,“ dodala Anna Polcrová.

Nutno dodat, že nová studie výzkumného týmu Kardiovize Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně byla také vybrána k publikování formou e-posteru na prestižním Evropském kongresu o obezitě. Celkově bylo přijato 330 e-posterů (tři z FNUSA-ICRC), pouze 20 z nich však bylo vybráno pro ústní prezentaci, z toho dva z FNUSA-ICRC. Mezi nimi také práce Anny Polcrové.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČEZ: V Temelíně zavezli palivo do prvního bloku. V reaktoru vydrží déle

11:44 ČEZ: V Temelíně zavezli palivo do prvního bloku. V reaktoru vydrží déle

Přesně 163 palivových souborů umístili energetici do reaktoru odstaveného prvního bloku. Nově je mez…