Zvířecí krása na Prima ZOOM:
17. 9. 20.00 – Outloni z jávské džungle
24. 9. 20.00 – Říše mravenců
27. 9. 21.05 – Šimpanzi ze ztraceného kaňonu
Outloni z jávské džungle
Outloň váhavý je vzdálený příbuzný opic a lidoopů a patří k nejohroženějším druhům. Na naší planetě se vyskytuje již 50 milionů let. Na rozdíl od ostatních primátů je to však noční tvor. Liší se i v dalších ohledech. Má dva jazyky, jedním olizuje nektar a druhým může stírat pyl. V páteři má obratle navíc a díky nim se dokáže zkroutit. Chybí mu jeden prst, což mu umožňuje lepší úchop na větvích stromů. Neskáče, ale dokáže se po stromech pohybovat velkou rychlostí. Živí se hmyzem a pavouky, i jedovatými, ale je i masožravec a nepohrdne větší kořistí, jako jsou ptáci. Útočí vždy na hlavu a činí tak i v soubojích o samici s jinými samci. Navštívíme také útulek u Jakarty, kde je umístěno na 120 těchto malých primátů. Jen málokterý je ale schopen návratu do přírody. Z vypuštěných outloňů jich polovina uhyne nebo onemocní. Outloň je také jako jediný primát jedovatý. V nebezpečí vypouští z pažních žláz výměšek, který je jedovatý po smíchání s vlastními slinami. Outloň nemá ani klíšťata, ani blechy. Jed ho chrání před parazity a také před predátory. Rána po kousnutí se nehojí. Jed obsahuje složky, které leptají kůži, rána se zanítí. Na internetu se před časem objevil klip s roztomilým outloněm. Lidé zatoužili mít podobného mazlíčka doma a poptávka po outloních bohužel vzrostla.
Říše mravenců
Mravenci staví rozsáhlé komplexní kolonie, farmaří, dolují a budují. Svou organizací v mnohém připomínají lidskou společnost. Aby vědci pronikli do tajemství života mravenců, vybudovali v laboratoři rozsáhlou mravenčí farmu, kterou osadili milionem mravenců střihačů, odchycených ve volné přírodě. Mravenci střihači budují rozsáhlé podzemní komory, ve kterých pěstují zvláštní druh houby. Zelené listy, které mravenci nosí do hnízda, neslouží jako potrava mravenců, ale jako obživa pro houbu. Mravenci se živí pouze vypěstovanou houbou. Hluboko v houbě ukrývají mravenci svá vajíčka i larvy, zásobárny potravy tedy slouží zároveň jako hnízdící boxy. Hnízda chrání velcí mravenčí vojáci s ostrými kusadly. Vojáci jsou vysoce organizovanou bezpečnostní jednotkou, střežící houbové zahrady. Jejich kousnutí je velice bolestivé. Kromě vojáků obývají kolonii středně velcí dělníci – zásobovači, jejichž úkolem je sběr a nošení listů do hnízda. Nejpočetnější skupinu mravenců tvoří nejmenší dělníci, kteří pečují o houbu, o královnu a o čistotu hnízda. Nejdůležitějším mravencem ze všech je královna. Královna je jediným mravencem schopným reprodukce. Když královna zemře, zemře celá kolonie spolu s ní.
Společná práce pro blaho kolonie je typickým rysem všech mravenců. Spolupráce jim umožňuje žít v hnízdech, čítajících miliony jedinců. Život v tak velkých počtech však s sebou nese těžkosti, kterým ve velkých městech čelí i lidé. Jak si poradí s nashromážděným odpadem? Vědci zjistili, že mravenci budují v nejhlubších komorách skládky, kam odnášejí odpad a těla svých mrtvých druhů. Dělníci odpad pravidelně obracejí, aby uspíšili rozklad. Mravenci dělají vše pro to, aby bylo jejich hnízdo zdravé a čisté. Královna naklade až 30 tisíc vajíček denně. Všichni mravenci, žijící v kolonii, jsou samičky. Jednou za rok vyprodukuje královna generaci nových královen a samců. Oplodněné královny hnízdo opustí a založí vlastní kolonie, samečci už jsou nepotřební, a tak uhynou.
Mravenci patří spolu s termity, včelami a vosami mezi eusociální neboli společenský hmyz. Život ve společenstvích má velice významný vliv na jejich evoluci, která byla započata už před miliony let. K předávání informací mezi jednotlivci slouží mravencům jejich dokonalý čich. Správnou cestu za listím i zpět do hnízda identifikují díky feromonovým stopám, které za sebou zanechali. Mravenci tuto stopu sledují a zároveň přidávají další a další feromon. To umožňuje kolonii najít zdroje potravy a efektivně je vytěžit. Další informace si mravenci sdělují prostřednictvím slabého cvrlikání, které je pro lidské ucho neslyšitelné. Čím výživnější list je, tím intenzivnější je mravenčí „štěbetání“, které přivolává další mravence. Třením zadečku vydávají mravenci zvláštní zvuk, kterým přivolávají pomoc, když se ocitnou v nebezpečí. Jakmile mravenci zaznamenají tento zvuk, přispěchají svému druhovi na pomoc. V podstatě se všichni obyvatelé kolonie řídí pravidly, která jim určují pachy a zvuky. Jde o kolektivní davovou inteligenci. Podobná pravidla respektují všechny druhy mravenců.
Šimpanzi ze ztraceného kaňonu
Brutus je vůdce šimpanzů. V jeho malé tlupě jsou opice všech věkových kategorií. Mají mezi sebou rivalitu, ale to je u šimpanzů normální. Oni však mají mnohem větší problém. Žijí v lesích kaňonu Kiambura. Je to oáza a zároveň i vězení. Brutus a jeho šimpanzi jsou zde v pasti. Jsou uvězněni v 8km průrvě už téměř 15 let. Jejich úzký pás lesa vedl podél řeky jako koridor k mnohem rozlehlejšímu lesu, ale v poslední době v oblasti prudce vzrostl počet obyvatel. Nyní pokrývají zemi pole a stromy dočista zmizely. Pro Bruta a jeho skupinu to znamená, že se dramaticky snížila možnost spojení se šimpanzi v okolních lesích. Žijí jako na opuštěném ostrově, ale musí se snažit o normální život. Je to těžké protože zde žije jen 5 plodných samic, pár babiček a 11 dětí. Vede je pestrá směsice samců. Jeden stařec, pár mladíků a jen dva dospělí. Tento stav se ani neblíží vzoru samčí obranné jednotky. Vládne jim Brutus a jeho posláním je udržovat pořádek. Má však velmi ztížené podmínky. Jak to vše dopadne?
Reprízy:
Outloni z jávské džungle Říše mravenců Šimpanzi ze ztraceného kaňonu
20. 9. v 15.45 27. 9. v 15.45 30. 9. v 16.50
23. 9. ve 24.10 30. 9. ve 24.05 4. 10. v 1.00
26. 9. ve 11.40 3. 10. ve 12.05 6. 10. ve 13.05
30. 9. ve 3.25 7. 10. ve 3.30 10. 10. v 4.15
2. 10. v 7.50 9. 10. v 7.45 12. 10. v 8.10
www.prima-zoom.cz – unikátní on-line magazín: základní info, program, aktuality, fotografie, zajímavé články a ještě něco navíc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
