V psychických procesech je nejdůležitější interakce „hardwaru“, tj. našeho mozku, s konkrétní událostí. Tedy to, jak máme naprogramovaný mozek geneticky a souborem životních zkušeností, vysvětluje ředitel v rozhovoru.
„K vyhýbavému chování, které člověka více či méně omezuje, vede trauma. Člověk nachází spoustu pseudoracionalizačních důvodů, jak se vyhnout činnosti, která je s tou traumatickou zkušeností spojená. A to je špatně. Jakékoli naše chování, které nevychází z racionálního rozhodnutí, není v pořádku,“ říká renomovaný odborník.
A to ani, když to vede k opatrnější jízdě. Dobrá podle Hollého rozhodnutí vyžadují zkušenosti, ale zkušenosti se získávají na špatných rozhodnutích. „Pokud tedy začnu jezdit opatrněji, protože jsem získal zkušenost po nějaké chybě, může to být pozitivní. Když to ale dělám neuvědoměle, je to vyhýbavé chování, které mne omezuje, a já moc nevím proč, nerozumím mu. Může to vést třeba k tomu, že pojedu zbytečně pomalu tam, kde objektivně nemusím, a budu brzdit provoz – tedy vytvářet riziko,“ vysvětluje.
Celý rozhovor s Martinem Hollým si můžete přečíst zde.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: komerční tisková zpráva
