„S cílem záměrně se vyhnout povinnosti zaplatit DPH poskytovatel pracovní síly vykazuje ve svém přiznání a kontrolním hlášení fiktivní přijatá zdanitelná plnění. Jinými slovy, podložené dokumenty s náležitostmi daňových dokladů jsou na neexistující transakce,“ vysvětlil jeden z možných způsobů podvodu v této oblasti ředitel Sekce výkonu a metodiky daní Jiří Fojtík. Za účelem tvorby fiktivních transakcí, organizátoři podvodu úmyslně vytváří nepřehledné obchodní struktury a vazby.

Finanční správa proto upozorňuje, že přijímání služeb, tedy poskytování pracovní síly dle právního vztahu uzavřeného v jakékoliv formě, od dodavatelů, kteří uskutečňují ekonomickou činnost evidentně nestandardním způsobem, může reálně vést k účasti na podvodu v oblasti DPH. „Podnikatel by měl být obezřetný při výběru obchodních partnerů a v případě zjištění nestandardních podmínek obchodování, byť mohou přinést zvýhodnění na daném trhu, či nestandardních skutečností, které mohou indikovat jeho zapojení do podvodné struktury, je povinen přijmout dostatečná opatření, aby zajistil, že plnění, která přijímá či uskutečňuje, nevedou k jeho případné účasti na daňovém podvodu,“ pokračoval Fojtík.

Mezi nestandardní skutečnosti, které musí podnikatele vést k vyšší opatrnosti, zejména je-li jich u jednoho obchodního partnera (v tomto případě poskytovatele pracovní síly) shledáno více, patří například fakt, že obchodní partner vznikl v nedávné době a nemá žádnou relevantní obchodní historii, nemá potřebnou licenci či oprávnění pro daný obor činnosti, předmět podnikání uvedený v obchodním rejstříku neodpovídá jeho skutečným ekonomickým aktivitám, často mění údaje zapisované do obchodního rejstříku, má sídlo na tzv. office house, nemá funkční webové stránky, je delší období obtížně k zastižení, nabízí služby za cenu významně nižší než tržní, nevyžaduje dostatečné smluvní zajištění nebo požaduje neobvyklé platební podmínky (platba do zahraničí). Bližší informace jsou uvedeny v Upozornění na podvody v oblasti daně z přidané hodnoty - poskytování pracovní síly na webu Finanční správy.

Tento výčet nestandardních obchodních okolností však představuje pouze příklady. „S ohledem na různost obchodních vztahů může odpovědně jednající plátce zjistit další neobvyklé či podezřelé okolnosti. Výše uvedené jednotlivé nestandardní skutečnosti obchodování a jednání samy o sobě nejsou většinou nezákonné, avšak ve svém souhrnu mohou svědčit o tom, že obchodní transakce je zatížena podvodem na dani z přidané hodnoty,“ dodal Jiří Fojtík.

Pokud podnikatel shledá při obchodování se svým obchodním partnerem v tuzemsku (v daném případě poskytovatelem pracovní síly) například výše zmíněné nestandardní okolnosti, ze kterých může vyplývat riziko účelového neuhrazení daně obchodním partnerem, může místo dodavateli daň uhradit přímo Finanční správě. Tímto postupem se lze vyhnout možnosti aplikace ručení za nezaplacenou daň poskytovatelem plnění ze strany správce daně. Podrobný postup, jak správně uhradit daň za poskytovatele plnění, je uveden na webových stránkách Finanční správy.

Finanční správa současně upozorňuje na skutečnost, že s účinností od 1. 7. 2017 je plátce povinen u poskytnutí pracovníků pro stavební nebo montážní práce plátci použít režim přenesení daňové povinnosti. K této problematice byl na webových stránkách Finanční správy zveřejněn materiál Informace GFŘ k režimu přenesení daňové povinnosti u vybraných plnění s účinností od 1. 7. 2017. Režim přenesení daňové povinnosti není v současné době možné zavést na poskytnutí pracovní síly pro jiné než zákonem vymezené činnosti (stavební nebo montážní práce). Proto je nutná v daném sektoru maximální obezřetnost při přijímání těchto služeb.