Druhá výstava, nazvaná „Benátské hutně tvarované a české řezané sklo ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze“ dává nahlédnout na proměny sklářské tvorby ve dvou významných evropských sklářských centrech v období od 16. do 19. století. V neděli 29. září bude možné výstavy navštívit naposled za doprovodu lektora. Prohlídka začíná v 15.00. Výstavy zároveň naznačují novou koncepci Galerie hlavního města Prahy, která zámecké prostory užívá. Místo si najde umělecké řemeslo, textilní umění a další formy, které do zámeckého interiéru patří. K vidění budou obě výstavy až do 3. listopadu tohoto roku.
Expozice sochařství přelomu století 19. a 20. století počíná neoklasicistními díly Josefa Václava Myslbeka (1848-1922) a zahrnuje práce jeho nejvýznamnějších žáků, jakými byli Josef Mařatka Quido Kocian, Bohumil Kafka a Jan Štursa.
Výstava však rovněž neopomíjí jeho neprávem zapomenuté žáky, které se snaží uvést zpět do kontextu doby. Patří k nim předčasně zemřelý talentovaný sochař František Hošek, který studoval u Myslbeka ještě na Uměleckoprůmyslové škole, a zejména pak absolventi sochařského ateliéru Akademie výtvarných umění v Praze Vladimír Astl, Josef Kalvoda, český Němec Alois Rieber, Ladislav Kofránek a Jaroslav Krepčík. Každý z nich se vydal jinou cestou, ale plastiky, které vznikaly v průběhu studií a krátce po nich, se žánrově i stylově potkávaly.
Známé Myslbekovy spory se studenty žáky motivovaly k originálnímu uměleckému rukopisu a učinily z nich jedinečné představitele našeho sochařství první třetiny 20. století. Nepopiratelný vliv na českou plastiku počátku století měla nejen známá výstava impresionistického sochaře Augusta Rodina, která se uskutečnila roku 1902 v zahradě Kinských, ale i zvláštní výstava Krasoumné jednoty, jež o čtyři roky později představila české veřejnosti důležitého představitele naturalismu Constantina Meuniera.
Benátské hutně tvarované a české řezané sklo
Výstava skla pochází ze sbírky, která obsahuje přes 20 tisíc předmětů a patří k nejhodnotnějším nejen v Evropě, ale i na světě. Představuje pohled na největší rozmach výroby benátského skla, který nastal v 16. a 17. století, a jeho dalšího šíření do západní a střední Evropy díky emigraci benátských sklářů. V Českých zemích se sklo v benátském stylu vyrábělo například na panství Nové Hrady v jižních Čechách.
Z období 1710 až 1750, známého českým barokním řezaným sklem, pochází typický český pohár s balustrovou nohou. Vedle toho se také vyráběly číšky, loďky na sladkosti, misky nebo lahve, s církevními i loveckými nebo jinými motivy. Řezba se při rafinaci skla nejvíce uplatnila v době biedermeieru, v první polovině 19. století, kdy si kvalitní sklo oblíbilo hlavně měšťanstvo. Samostatnou skupinu tvoří slezské reliéfní řezané sklo, jehož hlavním představitelem byl Friedrich Winter (před rokem 1712), korporál zámku Kanast.
============================================================================
Vášeň, sen a ideál / Česká secesní plastika
Otevřeno do 3. 11. 2013
Zámek Troja
út-ne 10.00-18.00, pá 13.00-18.00
Kurátorka: Sandra Baborovská
120,- / 60,- Kč
============================================================================
Benátské hutně tvarované a české řezané sklo
ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze (16.–19. století)
Otevřeno do 3. 11. 2013
Zámek Troja
út-ne 10.00-18.00, pá 13.00-18.00
Kurátor: Jan Schöttner
120,- / 60,- Kč
Prohlídky s průvodcem pouze na objednávku na tel. 224 826 391 nebo pr@ghmp.cz. Prohlídky zajišťujeme pro skupiny nad 5 osob, výklad prosím objednávejte alespoň týden dopředu.
Bezbariérový přístup je zajištěn pouze v suterénu a přízemí, zbývající výstavní prostory bezbariérový přístup nemají.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Magistrát hl.m. Prahy
