Generálporučík přiblížil studentům kariéru náčelníka generálního štábu

11.10.2015 11:44

Na řadu zvídavých dotazů odpovídal náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Josef Bečvář studentům chebského gymnázia a Střední živnostenské školy v Sokolově v rámci setkání, které se uskutečnilo v pražském hotelu Jalta. Besedu zorganizoval učitel dějepisu Miroslav Stulák z Chebu.

Generálporučík přiblížil studentům kariéru náčelníka generálního štábu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Josef Bečvář a Jiří Ovčáček

A otázky studentů byly opravdu různorodé. Žáci se ptali nejen na obsah práce náčelníka Generálního štábu AČR, začátky a úskalí vojenské kariéry, ale také na příchod imigrantů do Evropy, obnovu základní vojenské služby, roli žen v armádě či vnímání bezpečnostního prostředí v České republice. Padaly i otázky na osobní zájmy či rodinné zázemí.

„Svého rozhodnutí studovat vojenské gymnázium a následně dělostřelecký obor na vysoké škole jsem nikdy nelitoval,“ konstatoval generál Bečvář a s úsměvem dodal: „Pocházím z malé vesničky Čížkov u Plzně, a proto snad mí rodiče počítali s tím, že budu v dospělosti, stejně jako oni, pracovat v zemědělství. Ale mé rozhodnutí nastoupit na vojenskou školu, nakonec schválili. A zda jsem to udělal proto, že jsem z Čížkova viděl na špičku zámku v Zelené Hoře, kde se odehráli Švandrlíkovi Černí baroni, či vlivem vojenských náborářů, kteří nám ve škole objasnili podmínky studia, těžko říci.“

V každém případě pobyt na gymnáziu v Moravské Třebové, 300 kilometrů od domova, hodnotí generál Bečvář pozitivně: „Nebyl jsem žádný 'průšvihář', školu jsem si užíval. Hodně jsme sportovali, ale hodně jsem se i učili. Jedna záliba z dětství mi ovšem zůstala. Jako kluk jsem jezdil na koních a i dnes se k nim rád vracím.“

Co obnáší práce náčelníka Generálního štábu AČR?

Generál Bečvář zavzpomínal také na dvanáctiletou službu u Vojenské policie a na své osmileté působení ve funkci přidělence obrany ve Francii: „Splnil se mi dětský sen. Ve 14 letech jsem si pořídil mapu Francie, na důvod si již nevzpomínám, a vyhledával na ní místa, která mne zaujala.“

„Co obnáší práce náčelníka Generálního štábu AČR?“ Jedna z otázek, jejíž odpověď by zabrala celé hodinové setkání. „Zjednodušeně řečeno odpovídám za chod Armády České republiky, jejíž úkoly jsou úzce propojeny s bezpečnostní situací v ČR - mám jisté kompetence a řadu povinností. A na otázku, zda je práce vojenského profesionála posláním, odpovídám - ano. Provází mne v každém okamžiku, prakticky 24 hodin denně. Usínám s myšlenkami na to, co je ještě třeba projednat, co nesmím opomenout. Tato funkce se nedá dělat na půl plynu. Abych se udržel v dobré kondici, stačí mi pět hodin spánku, šest hodin je maximum. Prakticky stále jsem na telefonu, připraven konzultovat aktuální záležitosti.“

Přímým důkazem této skutečnosti byl telefonát ministra obrany v rámci besedy, který generál Bečvář s omluvou neodkladně přijal a poté pokračoval: „I když máte pocit, že zrovna nic neděláte, stále je to ve vás.“

Čekání na rakev s padlým vojákem se neobejde bez emocí

Generál Bečvář nepopřel ani jistou dávku intenzivních prožitků, které vnímá při odjezdech vojáků do zahraničních operací, kde se nacházejí v ohrožení života. „Když čekáte na kbelském letišti na rakev vojáka, který padl v boji, nelze jen tak odstavit emoce na vedlejší kolej,“ přiznává a dodává: „Sám jsem se přímo neocitl v ohrožení života. Svůj pobyt na Balkáně v misi SFOR v roce 1992 hodnotím spíše jako stav lehké nervozity.“

Za největší hrozbu současného světa považuje generál Bečvář aktivity tzv. Islámského státu. Přirovnává je k názvu knihy, kterou četl v mládí - Mlhovina. Říká: „Je to hybridní neuchopitelná válka, se kterou se musíte naučit žít a bojovat s ní.“ Stejně tak považuje za přirozené pomáhat vytvářet podmínky pro život migrantům v prostředí, ze kterého pocházejí, aby v něm mohli setrvat a důstojně existovat. „Stále musíme být svým způsobem na pozoru, vnímat a hodnotit signály, které nám okolí vysílá, ať je to ve vztahu k Rusku, k východní Ukrajině či anexi Krymu. Situaci v České republice hodnotím jako stabilní bez výrazných bezpečnostních rizik.“


Besedy pro studenty

Již od roku 1986 organizuje učitel dějepisu Miroslav Stulák z Chebu besedy pro studenty s osobnostmi České republiky. V minulosti se tak žáci setkali s Václavem Havlem, Vlastimilem Brodským či manžely Zátopkovými. Generál Bečvář také přijal jeho pozvání a bezprostředně reagoval na všetečné otázky mladých lidí. Právě osobní komunikace, podle učitele Stuláka, totiž této generaci ve světě plném moderních technologií nejvíce chybí.

Setkání náčelníka Generálního štábu AČR genpor. Josefa Bečváře se studenty chebského gymnázia a střední živnostenské školy v Sokolově

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

Sexuální násilí

Jak se v praxi bude dokazovat, jestli byl k souloži udělen souhlas či nikoliv? Nemám nic proti tomu, že jste změnili zákon, ale k čemu to v praxi bude? Co když jedna si budou strany v tom, zda byl udělen souhlas či nikoliv protiřečit?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hejtman Půta: Rezignovat na funkci se nechystám

17:17 Hejtman Půta: Rezignovat na funkci se nechystám

Tiskové prohlášení hejtmana Martina Půty k tzv. kauze Liberec