Podle podnikatelů a firem za těmito nároky zemí stojí snaha chránit své domácí výrobce. Vyplývá to z rychlého průzkumu na téma Reálné překážky na vnitřním trhu EU z pohledu českých podnikatelů, který aktuálně provedla Hospodářská komora České republiky mezi svými členy.
O negativní zkušenost s nerovným postavením na vnitřním trhu Evropské unie se podělilo přes šest desítek českých firem. Upozorňují, že stále ještě existují značné rozdíly v normách a předpisech upravujících kvalitu výrobků, zemědělských produktů i používaných technologiích. Například v oblasti schvalování PE materiálů pro výrobu tlakových trubek existují určitá omezení v uznávání certifikátů EU – např. certifikát ITC není uznáván ve státech západní Evropy, třeba Skandinávské země uznávají pouze vlastní certifikáty, přitom v podstatě vycházejí ze stejných evropských norem.
Také zákazníci a partneři českých podnikatelů vznášejí požadavek třeba na certifikaci výrobků TUV, srovnatelnost certifikátů vydaných v českém Elektrotechnickém zkušebním ústavu (EZÚ) nechápou. Podnikatelé jmenovitě zmínili například Německo, Rakousko a Francii, které vyžadují specifické národní odchylky od evropských norem.
„Naše výrobky – pálené cihly – nemůže v Rakousku nebo Německu firma použít, ani kdyby stavebníkem byla česká firma a stavěla objekt pro sebe. Tyto státy mají své specifické požadavky na certifikace a nepostačí tedy ani naše prohlášení o vlastnostech podle českých a evropských norem. Přitom němečtí a rakouští výrobci mohou prodávat u nás bez omezení,“ uvedl v průzkumu Hospodářské komory ČR jeden ze zástupců stavebních společností.
Podle podnikatelů za tím stojí často jen cechovní ochrana trhu a regulace dovozu výrobků. Evropská legislativa by podle podnikatelů měla zajistit, aby schválení uvedení výrobku na trh v jedné členské zemi Evropské unie automaticky platilo i v ostatních státech EU bez výjimek a nacionálních bariér.
Na snahy některých členských zemí vytvářet pro české podnikatele překážky na vnitřním trhu EU upozorňuje Hospodářská komora České republiky také v souvislosti se zavedením minimální mzdy i pro zaměstnance českých dopravců. V polovině března mj. apelovala na ministra dopravy Dana Ťoka, aby protekcionistické kroky v oblasti sociálních předpisů některých členských zemí, jako zavádění minimální mzdy nebo nepřiměřené pokutování za výkon předepsaného týdenního odpočinku v kabině vozidla, rezolutně odmítla. V opačném případě hrozí, že čeští dopravci budou postupně vytlačováni z dalších trhů. Obavy z rozšíření uplatňování německé minimální mzdy mají podle průzkumu Hospodářské komory ČR k překážkám na vnitřním trhu EU zástupci i dalších odvětví, například výstavářské firmy.
Hospodářská komora České republiky zastupuje podnikatelskou veřejnost na základě zákona č. 301/1992 Sb. o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Hlavním posláním Hospodářské komory ČR je vytvářet příležitosti pro podnikání, prosazovat a podporovat opatření, která přispívají k rozvoji podnikání v ČR a tím i k celkové ekonomické stabilitě státu. Hospodářská komora České republiky je povinným připomínkovým místem podnikatelské legislativy a chrání zájmy svých členů sdružujících se prostřednictvím sítě regionálních komor a začleněných živnostenských společenstev. HK ČR sdružuje téměř 14 000 členů (fyzických i právnických osob podnikajících v ČR) organizovaných v 61 regionálních komorách a 86 oborových asociacích HK ČR. Více na www.komora.cz
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: komora.cz
