10 omylů Josefa Středuly:
1. OSVČ musí práci nejen odvést, ale i získat.
2. OSVČ nikdo nezaplatí 4-5 týdnů dovolené.
3. OSVČ musí čelit až tříměsíčním splatnostem.
4. OSVČ musí být zároveň účetní - nebo tuto službu nakoupit.
5. V případě nemoci OSVČ může snadno přijít o klienta, který prostě nepočká (přičemž nemocnost zaměstnanců je řádově vyšší, než nemocnost OSVČ).
6. OSVČ si musí na všechny své výrobní prostředky (soustruh, auto, tiskárnu, kopírku, počítač, telefon…) vydělat sám, nikdo mu je neposkytne.
7. OSVČ si musí sám platit své vzdělávání.
8. OSVČ nejsou zákonem chráněni výpovědními lhůtami - když se zákazník rozhodne, přestane nakupovat třeba zítra.
9. OSVČ nikdo nezaplatí přesčasy ani cestovní náhrady.
10. OSVČ nikdo nepřidá na stravenky ani penzijní pojištění.
Navíc, pro zhruba 550 000 OSVČ je jejich živnost hlavním příjmem. Co by se asi stalo, kdyby jen polovina z nich skončila na Úřadu práce?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: komora.cz