Nejvyšší soud tak reagoval na kontroverzi obsaženou v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), který ve svém § 441 odst. 2 stanovil, že vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, je třeba v této formě udělit i plnou moc. Prostým výkladem tohoto ustanovení některé rejstříkové soudy dovozovaly, že vyžaduje-li tedy zákon např. pro založení společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti formu notářského zápisu1, je třeba, aby i plná moc k zastupování subjektu při zakládání takové společnosti byla udělena ve formě notářského zápisu.
Uvedený výklad vedl k tomu, že soudy v některých řízeních po 1. 1. 2014 zamítaly návrhy na zápis nově založených společností do obchodního rejstříku, neboť jejich společenské smlouvy uzavřené dle předchozí praxe na základě plných mocí jen s úředně ověřenými podpisy zhodnotily jako neplatné.
Zakladatelé společností tak byli často nuceni osobně vyhledat notáře, který jim plnou moc formou notářského zápisu sepsal, což oslabovalo samotný smysl zmocnění k založení společnosti a zejména u zahraničních subjektů představovalo obtížně překonatelné překážky.
Nejvyšší soud ČR v této věci nicméně v rámci sjednocování judikatury zaujal stanovisko, kterým vyšel vstříc podnikatelské základně a shora uvedený formalistický výklad odmítl. V usnesení sp. zn. 29 Cdo 3919/2014, ze dne 27. 11. 2014 vyložil, že plná moc udělená k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu, není bez dalšího neplatná, není-li pochyb o tom, kdo plnou moc udělil. Plná moc s úředně ověřenými podpisy potom tuto podmínku splňuje.
Nejvyšší soud se konkrétně vyjádřil i k možnosti zmocnění k založení společnosti s ručením omezeným. Výslovně přitom dovodil, že postačí, aby plná moc k uzavření společenské smlouvy o založení společnosti s ručením omezeným byla udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem zakladatele. Forma notářského zápisu zde tedy pro plnou moc není nutná.
Hospodářská komora ČR podotýká, že ačkoliv jsou rejstříkové soudy povinny se výše popsaným stanoviskem Nejvyššího soudu řídit, z dosavadní praxe lze dovodit, že si vyžádá určitou dobu, než mu všechny rejstříkové soudy zcela uzpůsobí svou rozhodovací činnost. Citované usnesení Nejvyššího soudu přesto představuje velmi významný argumentační prostředek pro zakladatele společností a jejich zástupce v rejstříkovém řízení a obecně znamená přínos pro efektivní zakládání obchodních společností v České republice.
Závěrem upozorňujeme, že zvláštní pozornost je třeba i nadále věnovat zmocněním k přijetí rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady. Značná část notářů zde i nadále vyžaduje plnou moc udělenou ve formě notářského zápisu s odůvodněním, že odkazované usnesení Nejvyššího soudu dopadá pouze na případy zakládání obchodních korporací a v obecné rovině výkladu povinných náležitostí plných mocí se neuplatní. V případě, že budete mít zájem o sepsání notářského zápisu o rozhodnutí jediného společníka obchodní společnosti na základě udělené plné moci, proto doporučujeme dotázat se u konkrétního notáře, jakou formu plné moci bude akceptovat.
Text usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3919/2014, ze dne 27. 11. 2014, naleznete jako přílohu k tomuto dokumentu a dále na webovém portálu Nejvyššího soudu ČR http://www.nsoud.cz/.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
