Historici ÚSTR nově zpracovali údaje o usmrcených na státních hranicích

10.03.2016 19:52

Při přechodu ostře střežených hranic Československa v letech 1950-1989 nejčastěji přicházeli o život muži mezi 19 a 30 lety, povoláním dělníci. Je to úplně jiný obraz, než který šířila tehdejší režimní propaganda.

Historici ÚSTR nově zpracovali údaje o usmrcených na státních hranicích
Foto: ustrcr.cz
Popisek: Ústav pro studium totalitních režimů ČR

Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů se podrobně zabývali 276 případy lidí usmrcených na hranicích komunistického Československa. Svá zjištění zveřejnili v knize Železná opona v Československu, kterou vydali ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR. Statistická data v ní zpracovali vůbec poprvé. „Přínos naší publikace spočívá zejména v unikátní datové sadě nabízené k analýze,“ vysvětluje spoluautorka Tereza Mašková. Podle ní je ovšem důležité i to, že kniha zasazuje jednotlivé příběhy do širšího kontextu. 

Podrobné přehledy o zadržených jsou nově zpřístupněny na webu. Vycházejí z nově nalezených materiálů Archivu bezpečnostních složek a veřejnost tak má čerstvě k dispozici původně tajné statistické údaje. Podle historika Martina Pulce jde o „doklad rozsáhlé činnosti bezpečnostního aparátu namířené i proti svobodě pohybu vlastního obyvatelstva“. 

Odbornou knihu doplňuje interaktivní online mapa mapa.zelezna-opona.cz určená širší veřejnosti. „Díky této mapové aplikaci si každý může utvořit vlastní přehled o mrtvých na hranicích a případně navštívit konkrétní místa spjatá s příběhy těchto tragicky zesnulých osob,” uvedl spoluautor knihy Vojtěch Ripka.   Podle něj jsou usmrcení na hranicích „velmi různorodou skupinou mnoha národností, věků a povolání.” Tato skupina občanů Československa, Polska, Rakouska, východního i západního Německa, Maďarska a dalších států se navíc výrazně proměňovala v čase. Jejich motivaci k přechodu hranice je z dostupných archivních materiálů často nemožné jakkoli poznat. „Pokud však nějaké náznaky máme, tak šlo často o kombinaci osobních, politických, sociálních či ekonomických důvodů,” doplňuje Tereza Mašková. 

Počty zadržených pochopitelně přesahují počty zabitých. V prvních letech po nástupu komunistického režimu připadalo na jednoho zabitého přibližně třicet zadržených, ale postupně se tento poměr téměř zdesetinásobil, takže na jednoho zabitého připadaly až tři stovky zadržených. Mezi lety 1950-1989 bylo na západní hranici zadrženo více než 41 000 lidí. 

MAŠKOVÁ, Tereza a RIPKA, Vojtěch. Železná opona v Československu: usmrcení na československých státních hranicích v letech 1948-1989. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2015. 197 stran. ISBN 978-80-87912-31-7 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Úřad vlády: Vláda odvolala na vlastní žádost z funkce hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou

22:03 Úřad vlády: Vláda odvolala na vlastní žádost z funkce hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou

Vláda na vlastní žádost odvolala z funkce hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou. Do jmenování nového hl…