K historicky prvnímu setkání starostů z bavorské strany Šumavy a vedení Správy NP a CHKO Šumava došlo dnes na Modravě. Schůzky se zúčastnili i šumavští starostové a vedení Národního parku Bavorský les.
Schůzku svolal Jiří Mánek ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
Důvodem setkání bylo navázání osobních kontaktů a informování bavorských autorit a představitelů obcí o činnostech Správy NP a CHKO Šumava - o hlavních problémech, které Šumavu trápí, ale i o úspěších, které Správa šumavského parku v posledních dvou letech dosáhla.
„Žijeme v jednom území a měli bychom spolu všichni napřímo, nikoli zprostředkovaně, komunikovat. Informováním bavorských starostů z první ruky chceme také předejít dezinformacím, které v Bavorsku šíří některé české nevládní organizace. Hrajeme otevřenou hru jak na české, tak na bavorské straně, protože je to podle nás jediná možná a dlouhodobě udržitelná strategie ochrany přírody v NP Šumava,“ uvádí ředitel Jiří Mánek, který mj. seznámil bavorské starosty i s aktuálně dojednanou podobou zonace. S regionem a starosty se jí podařilo dojednat po celých 18 letech a její hlavní novinkou je zvětšení první zóny o 100 procent. Návštěva z Bavorska se také dozvěděla v jaké fázi je příprava Plánu péče, který Správa NP a CHKO Šumava společně s šumavským regionem připravila po dlouhých 13 letech.
„Většinu informací jsme vůbec nevěděli. Nebo jsme se je v Bavorsku dozvídali ve značně zkreslené podobě,“ uvedl během diskuse Heinrich Schmidt, předseda Přírodního parku Bavorský les (Naturpark Bayerischer Wald).
„Oceňuji toto pozvání. Dozvěděl jsem se mnoho nového, což ovlivní naše další kroky. Musíme se scházet častěji. Minimálně alespoň jednou za rok. Je třeba se scházet a vyměnit si pravdivé informace,“ Willi Killinger, z Okresního úřadu v Regenu.
Bavorští starostové si také prohlédli lokalitu Na Ztraceném – místo nezákonné blokády před dvěma lety. Skupina navštívila i Březník a právě rekonstruovanou část Březnické hájenky.
Nejbouřlivější debatu během setkání vyvolalo téma zpřístupnění hraničního přechodu Modrý Sloup skrze Luzenské údolí. Na jeho zpřístupnění čekají obě strany Šumavy celá desetiletí.
„Letos v létě jsme věřili, že k otevření Modrého sloupu dojde. A půjdeme přímou cestou Luzenským údolím až na Březník. Byli jsme velmi zklamáni, protože z naší strany mohou turisté pohodlně kdykoliv k hranici dojít, ale dál nesmějí. Ptají se na informačních střediscích, proč to tak je a nedokáží to pochopit," řekl Michael Siegl, místostarosta německé obce Neuschönau na druhé straně hranice u Modrého sloupu.
Jeho kolega Helmut Vogl místostarosta Sankt Oswald - Riedlhütte tvrdí, že už dnes míří k hranici stovky lidí týdně s tím, že nemohou jít přímou cestou Luzenským údolím, ale klikatě po úbočí Špičníku. Z německé strany mohou turisté dojít až k hranici, z české je cesta Luzenským údolím uzavřena.
„Přímá cesta by byla pohodlnější. Modrý sloup je kauza, která nás ve spolupráci s českou stranou nejvíce trápí," řekl Helmut Vogl.
Průchod zablokovali čeští ekologičtí aktivisté včele s Dagmar Kjučukovou, předsedkyní Okrašlovacího spolku Zdíkovska a místostarostkou Zdíkova.
Správa šumavského parku už ale připravuje další pokus o definitivní zprůchodnění hraničního přechodu Modrý sloup u Modravy.
Správa NP a CHKO Šumava najala odborníky na ochranu přírody - z bavorské i z české strany, kteří sepíší erudovaný posudek posuzující eventuální vliv turistů na životní prostředí.
„Věříme, že komplexní návrh řešení ochrany přírody a turistického využití území od Pramenů Vltavy až pod Poledník společně s odborným posouzením bude seriózní, a že se v červenci bude Luzenským údolím za určitých kompenzačních opatření chodit. Počítáme se zrušením stávající stezky úbočím Špičníku, turisté musí počítat s časovým omezením. S vysokou pravděpodobností vyhlásíme velké klidové území - asi 2500 hektarů, kam se vyjma této cesty nebude moci chodit,“ uvedl Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
„Děláme jakýsi screening report od renomovaného naturového posuzovatele, jednoho z Bavorska a jednoho z Česka. Některé dřívější studie nepracovaly s recentními daty, což byla jejich veliká slabina. Stavíme na recentním výzkumu, podle kterého víme, že cesta Luzenským údolím je pro tetřeva nejméně škodlivá, na rozdíl od cesty úbočím Špičníku a věříme, že tak to vyhodnotí také odborní posuzovatelé,“ doplnil Jiří Mánek.
Otevření Modrého sloupu podpořili všichni účastníci společného česko-bavorského setkání starostů i národních parků.
Starostové z české části Šumavy zároveň veřejně vyjádřili podporu podobě Zákona o Národním parku Šumava, jehož podobu vypracovalo Ministerstvo životního prostředí v době, kdy ho vedl Tomáš Chalupa.
„Je to vůle naprosté většiny šumavského lidu. Uzavřeli jsme dohodu s Národním parkem Šumava a nikdy ani v minulosti to nebyly obce, které by dohodu porušily. Samozřejmě si neusurpujeme právo rozhodovat o tomto území. Modravou probíhala obchodní stezka, která spojovala Čechy a Bavorsko už ve středověku. My jsme jen pokračovatelé tradic spojení mezi národy a zachování života lidí na Šumavě,“ uzavřel Antonín Schubert, starosta Modravy a předseda Svazu šumavských obcí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
