„V roce 2012 se zvýšil počet obcí s nejvyšším iRatingovým stupněm (A). Po třech letech tak počet obcí s nejlepším oceněním převýšil počet obcí s nejhorším stupněm (C-). Ukazuje to, že představitelé obcí se dokázali vyrovnat s déletrvajícími výkyvy v příjmech a přizpůsobili jim výdajovou stranu svých rozpočtů,“ říká Pavel Finger, člen představenstva CRIF – Czech Credit Bureau.
Snížení příjmů obecních rozpočtů
K poklesu došlo především u dotací, a to o 28,8 mld. Kč. Dotace se snížily u všech kategorií obcí, k nejvyššímu poklesu příjmů došlo u největších obcí. Naopak po poklesu v roce 2011 mírně vzrostly daňové příjmy (o 3,2 mld. Kč), a to především u menších obcí.
„V roce 2012 měly takto prudké snížení příjmů na svědomí pouze dotace, jejichž meziroční objem razantně poklesl. Šlo o administrativní opatření, jehož důsledkem byl jak pokles příjmů, tak i výdajů. V praxi to znamenalo, že výplatu některých sociálních dávek již neprováděly pověřené obecní úřady, ale úřady práce,“ upřesnil Jan Cikler projektový manažer Cribis a iRating, ze společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Obce vykázaly kladné saldo rozpočtu
Přebytek rozpočtu vykázaly všechny velikostní kategorie obcí, v poměru k příjmům dosáhly nejlepších výsledku již tradičně nejmenší obce a po nich pak obce největší. Stejně tak v přepočtu přebytku rozpočtu na obyvatele si nejlépe vedou nejmenší obce.
Kladného přebytku obce dosáhly značným omezením výdajů, a to jak běžných (o více než 16 %), tak i kapitálových (o necelých 11 %). Pokles běžných výdajů souvisí s již zmíněným převodem výplaty sociálních dávek. Celkově obce snížily své výdaje o 14,8 %.
„Malé obce lépe odhadují výsledek svého hospodaření v porovnání schváleného salda rozpočtu a skutečného salda,“ dodala Věra Kameníčková, vedoucí analytického oddělení CRIF – Czech Credit Bureau.
Zadlužovala se především velká města – Ostravsko předstihlo Liberecko
Dluh obcí se v roce 2012 zvýšil o 5,4 mld. Kč, největší podíl na tom měla největší města, především pak Ostrava, Brno a Plzeň, kterým v součtu narostl dluh o 2,8 mld. Kč. Dlouhodobě z velkých měst hospodaří bez dluhu pouze Teplice.
Dluh obcí se meziročně zvýšil ve všech krajích kromě Libereckého (pokles o 0,6 %). Nejnižší zvýšení zaznamenaly obce v kraji Středočeském a Zlínském, naopak nejvyšší meziroční dynamiku vykázaly obce Karlovarského kraje. O více než pětinu se dluh obcí zvýšil také v kraji Pardubickém, Plzeňském a Moravskoslezském. Nejvyšší zadlužení v přepočtu na obyvatele měly obce Moravskoslezského kraje, které nakonec kvůli značnému zvýšení dluhu Ostravy předstihly v zadlužení obce kraje Libereckého. Nejnižší dluh na obyvatele vykázaly již tradičně obce kraje Vysočina.
Dluh rostl u všech velikostních kategorií obcí – nejrychleji u nejmenších obcí (+ 15,4 %), nejméně pak u středně velkých obcí (+ 6,2 %). Přestože se počet obcí s dluhem meziročně snížil, stále je zadlužena téměř každá druhá obec. „Zatímco v kategorii nejmenších obcí je zadlužena přibližně každá pátá, z největších obcí je to celých 90 %. Velké obce mají také nejvyšší dluh v přepočtu na obyvatele, nejméně svoje obyvatele zadlužují obce nejmenší, z nichž většina nemá dluh vůbec. Pokud už se však malá obec zadluží, pak výše dluhu na obyvatele dosahuje nejvyšších hodnot. V roce 2012 to bylo 10 536 korun,“ uvedl Jan Cikler.
Dopady změny rozpočtového určení daní
Po změně rozpočtového určení daní by měly ze sdílených daní v přepočtu na obyvatele stále nejvíce získat největší obce, avšak jejich odstup od průměru se výrazně snížil a ve srovnání s úpravou platnou do konce loňského roku získají méně. Nejmenší obce jsou druhé v pořadí, měly by dostat 9 450 Kč na obyvatele a od největších obcí je dělí 3 000 Kč na obyvatele. Nad hranici 9 tisíc korun na obyvatele se dostaly i další kategorie obcí. Výsledné hodnoty však závisejí na tom, do jaké míry se naplní předpoklady daňových výnosů v rozpočtu na letošní rok.
iRating
iRating zahrnuje komplexní hodnocení ekonomického stavu jednotlivých obcí. U každé obce se vyhodnocuje 20 finančních a 7 nefinančních ukazatelů. Nejvýznamnějšími z nich jsou zadluženost a saldo rozpočtu. Patří sem i výše dluhové služby, která vypovídá o schopnosti obce splácet bankovní úvěry řádně podle splátkového kalendáře, nebo likvidita. Nefinanční ukazatele se týkají například základních informací o vybavenosti či infrastruktuře obce nebo věkové skladby jejího obyvatelstva.
Výsledkem hodnocení je jeden ze sedmi ratingových stupňů:
Kategorie A bez rizika
Kategorie B+ téměř bez rizika
Kategorie B velmi nízké riziko
Kategorie B- nízké riziko
Kategorie C+ střední riziko
Kategorie C vyšší riziko
Kategorie C- vysoké riziko
Velikostní kategorie obcí a jejich podíl na celkovém počtu obcí
Profil společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
Společnost CRIF – Czech Credit Bureau je organizátorem největších českých úvěrových registrů, Bankovního a Nebankovního. Jejich prostřednictvím si zejména banky, stavební spořitelny a leasingové a splátkové společnosti ověřují schopnost svých klientů splácet budoucí závazky. Oběma registrům CRIF – Czech Credit Bureau zajišťuje i technický servis. Od roku 2012 také provozuje registr finančních poradců ELIXIR, který nabízí komplexní data o profesní historii finančních poradců.
Vedle toho poskytuje CRIF – Czech Credit Bureau i řadu dalších služeb, a to jak bankám a finančním institucím, tak i ostatním komerčním sektorům nebo veřejné správě. Jde o nástroje pro řízení úvěrových rizik, řešení proti podvodům, nástroje pro hodnocení ekonomické situace společností, podnikatelů, municipalit, bytových družstev či neziskových organizací pod značkou iRating nebo poskytování ekonomických a personálních informací o firmách prostřednictvím portálu Cribis.
CRIF – Czech Credit Bureau, a. s., byla založena v roce 2000 pod původním názvem CCB – Czech Credit Bureau. V únoru roku 2013 přijala jméno mateřské skupiny, která je od roku 2005 jejím jediným akcionářem. Na Slovensku působí prostřednictvím své sesterské společnosti CRIF – Slovak Credit Bureau, s. r. o.
Webové odkazy: www.crif.cz
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
