Zneužívání systému nemocenského pojištění prokazují statistiky. Před znovuzavedením karenční doby byla v ČR nemocnost ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi nápadně vyšší. Hlavně u krátkodobých pracovních neschopností byla ale výrazně i nad průměrem středoevropských zemí s podobnou historií, jako je Maďarsko, Polsko nebo Slovensko, aniž by k tomu byl oprávněný důvod. Podle všech mezinárodních srovnávacích lékařských průzkumů je totiž zdravotní stav obyvatelstva v těchto zemích horší než v ČR.
Rovněž údaje okresních správ sociálního zabezpečení potvrzují souvislost míry pracovní neschopnosti například s prázdninami a různými volny, která jsou udělována třeba školákům. To vedlo k rekordním mírám pracovní neschopnosti, v některých letech, např. v letech 2001 až 2003, dosahovala až 6,8 %. Přirozená míra pracovní neschopnosti se přitom ve vyspělých zemích EU pohybuje mezi 4 až 4,5 %.
Indikativním údajem je také údaj o pracovní neschopnosti osob samostatně výdělečně činných. Živnostníci nemají povinnou účast na systému nemocenského pojištění, mohou se pojistit dobrovolně, řada z nich tak činí. Míra pracovní neschopnosti OSVČ, které se dobrovolně účastní nemocenského pojištění, se pohybuje pod 4 procenty.
Nabízená kompenzace zaměstnavatelům v podobě snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění o 0,2 procentního bodu podle Hospodářské komory nevyváží finanční a personální dopady na firmy. Zrušením karenční doby vzrostou mzdové náklady v důsledku zvýšení náhrad za pracovní neschopnost. Pokud by navíc museli podniky přijmout nové zaměstnance, protože někdo tu práci za nepřítomné zaměstnance ve výrobě udělat musí, odhadují někteří členové Hospodářské komory zvýšení mzdových nákladů o 3,3 až 3,6 procenta.
Hospodářská komora rovněž zatím v e-neschopence nespatřuje efektivní nástroj, kterým by se zneužívání systému při krátkodobé nemoci zabránilo. Podstatou e-neschopenky je to, že se zavede elektronické rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti. Elektronizace má jednak snížit rozsah administrativy spojené s procesem dočasné pracovní neschopnosti, jednak bude možné online údaje využívat všemi oprávněnými subjekty. To znamená, že například zaměstnavatel si z evidence ČSSZ ověří, zda dočasná pracovní neschopnost jeho zaměstnance stále trvá.
Jakkoli Hospodářská komora akceptuje postupné zavádění prvků eGovernmentu, je třeba hledat systémové řešení. E-neschopenky ale systémové řešení nenabízí, například již sama skutečnost, že systém e-neschopenky bude dobrovolný, je nekoncepční.
Návrh hnutí ANO, aby zaměstnavatelé vypláceli nemocenskou od 1. do 11. dne nemoci, Hospodářská komora vnímá jako prvek, který přináší aspoň trochu racionality do diskuse o případném zrušení karenční doby. Nicméně nevyřeší zásadní problém: dojde k nárůstu fiktivní nemocnosti, náklady přitom ponesou zaměstnavatelé i stát. Nový návrh je kočkopsem. Nepřinese žádnou zásadní úlevu ani zaměstnavatelům, ani státu. Lepší je proto podle zaměstnavatelů karenční dobu zachovat.
Hospodářská komora zároveň připomíná, že samotní zaměstnanci nemocenské pojištění, ze kterého jim náleží nemocenská, od roku 2009 nehradí. Placení nemocenského pojistného a příspěvku na politiku zaměstnanosti zaměstnancem bylo znovuzavedením karenční lhůty totiž zrušeno. Zaměstnanec dnes ze své mzdy hradí pouze zdravotní pojištění, ze kterého ale není hrazena nemocenská, nýbrž ošetření u lékaře. Pokud by se měl zaměstnancům tento benefit vrátit, měli by zaměstnanci na jeho financování ve vlastním zájmu participovat.
Analýza vývoje nemocenského pojištění 2017:
(zdroj: MPSV)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
