„Měl to být vlajkový projekt česko-polské přeshraniční spolupráce nového dotačního období, ale bohužel nebyl schválen. Místo obnovy staré turistické trasy a stavbě nových rozhleden, dali Poláci přednost projektu za sto milionů korun, které budou určeny na marketingové služby, propagaci pohraničí, semináře, školení, propagační materiály,“ nezakrývá zklamání jednatel české části Euroregionu Nisa Jaroslav Zámečník. Podle něj to není poprvé, co Poláci některý projekt brzdili. V případě Hřebenovky trvají obstrukce již víc než deset let. Přesto byla v roce 2013 dokončena její první část, jejíž pěší část nabízí jižní a severní větev o celkové délce 180 kilometrů. Hlavním parterem Libereckého kraje byl tehdy Landkreis Görlitz.
Druhá etapa velkolepého projektu s názvem Česko-polská Hřebenovka měla na původní trasu kdysi tzv. Modré hřebenovky (Blauer Kammweg) navazovat u Orle a končit po 762 kilometrech na Pradědu. Prioritou byla stavba jednadvaceti rozhledem umístěných na hřebenech hraničních hor ležících na česko-polském pomezí. Celkem se na projektu mělo podílet jednatřicet partnerů. Devatenáct na české, dvanáct na polské straně hranic. Vedoucí přeshraničního projektu byl Euroregion Glacensis, který zahrnuje území Královéhradeckého, Pardubického a Olomouckého kraje na české a Dolnoslezské vojvodství na straně polské. Hlavním partnerem měl být Euroregion Nisa, jenž zahrnuje území Libereckého kraje, části Saska a několika okresů západní části Dolnoslezského vojvodství.
„Kvůli rozhodnutí experta z polského ministerstva náš projekt neuspěl. Bylo to velké zklamání, protože do něj vložilo své úsilí desítky organizací a stovky lidí na obou stranách hranic. Myslím, že zklamaní jsou i naši polští partneři, kteří rozhledny stavět chtěl. Bohužel rozhodnutí přišlo přímo z Varšavy,“ vysvětluje Zámečník a zároveň dodává, že se Euroregion pokusí svou část původní vize splnit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
